Znáte takovej ten pocit, kdy máte chuť dělat milion věcí, ale nakonec zůstane jen u té chuti? Jakože vás víc baví představovat si, jak chodíte po lese, jezdíte na kole, jdete na zmrzlinu nebo kalíte s přáteli, ale když se pak srazíte s realitou, zjistíte, že je to hrozný, že vás furt něco bolí, někdo moc řve, slunko vám pálí do ksichtu a ze zmrzliny trnou zuby a tak se na to vyserete a neděláte nic. Protože kdo nic nedělá, ten nic nezkazí a nebude zklamaný…
Tak v tomhle stavu jsem teď přesně já. Venku krásně, léto už se blíží a jaro je v plném proudu a já prostě jen sedím, čučím, čtu si, koukám na seriály a na hokej, maximálně serfuju po stokrát projetejch stránkách a představuju si, jaký by to bylo kdyby…
Mám plánů na půl roku dopředu, ale začínám se bát, že skončí jn u plánů, který si do detailu představím a radši je nezrealizuju, co kdyby se něco posralo a místo super zážitku to byla jen nekonečná otrava?
Mám chuť se za tohle uvažování nakopat a jít někam ven. A je fakt, že ačkoli předchozí odstavec líčí vskutku dramaticky moji neaktivitu, není to tak zlé a třeba celý víkend jsme trávili se ségrou a pesanem v lese. Ale dneska, dneska je ten den, kdy víte, že ať uděláte cokoli, tak to není dobrej nápad a tak radši sedíte doma.
Uf, plácám kraviny, psát tento článek taky nebyl dobrej nápad a pěkně jsem se do toho zamotala.
Hlavní, co jsem chtěla napsat, že už je to lepší a bordel ve vztahu pomalu ale jistě odplavuje voda času. A lásky. Nic jinýho nám ani nezbejvá, bez sebe nepoužitelní a spolu na zabití. Achjo, ať žijou jednoduchý vztahy:D
No nic, du zalízt někam hluboko a daleko od světa, abych měla klid a aby na mě nedolehla ta plíživá hrůza dnešního dne, kterej mi už od rána říká „něco se dneska posere, počítej s tím“. Odpoledne mě čeká hokej a jinak jenom peřinka a knížečka nebo spánek. Přece jen ten život není tak zlej:)
Btw.: schválně od koho pochází hláška v nadpisu článku?:)
Přijde mi to jako Šíleně Smutná …. co se týká mně, taky mám občas potíže dokopat se od slov k činům…
Tak tyhle stavy mám každou chvíli a vždycky se akorát naštvu, že zase nedělám nic a že jsem nic nestihla. A předpokládám, že kvůli tomu odpornýmu vedru, co venku panuje, se to ani v následujících měsících nezlepší.
Tak aspoň přeju ať to překonáš 🙂
[2]: Taky všechno vždycky svádím na vedro. 😀
To moc dobře znám. Akorát já to má spíš tak, že bych chtěla udělat tamto a ono a nemůžu se rozhodnout čím začít a než se přinutím k nějaké aktivitě a rozmyslím se, tak už na to zas nemám čas.:/
Jinak nadpis v článku bych hádala na Krtečka.XD
Od Krtečka? 🙂
Tak ,,prožívám" svůj dosavadní život i já- od plánu k plánu a děj žádný 🙂
[4]:
[5]: správně:) Máte malé bezvýznamné plus:)
Přesně tuhle náladu jsem měl včera…
Ovšem čtvrt kila čokolády a cigareta na závěr vyléčí každou depresi :o)
Lepší je mít plán, něco, o čem můžeš přemýšlet a zdokonalovat to, než jenom tak koukat do zdi:)
hmm taky máte někdy pocit, že musíte každou chvíli explodovat? Teda jakože jste tak plní energie, máte chuť udělat něce nepředstavitelného, něco šíleného, hlavně abyste ze sebe tu energii nějak dostali? Já se takhle cítím skoro pořád, od narození 😀
Já tomu říkám jarní únava, máma tvrdí, že máme nějaký bacil 😀
Je čas vypálit červa 🙂