Tuhle frázi používáme doma a hezky česky se dá přeložit jako „být vyflusnutý“. Tedy, ne že by mě někdo požvýkal v dutině ústní a pak plivnul ven, ale musím přiznat, že chápu proč se toto sousloví používá. Já se totiž jako požvýkaná a vyplivlá cítím.
V pondělí večer jsem byla s kluky s Barbar punku na zkoušce a pak jsme šli kalit, takže jsme do dvou do rána seděli v hospodě, popíjeli vínko, pivo a kofolu (Horset se totiž vsadil, že dva měsíce vydrží abstinovat) a kecali. Člověk při takovém posezení vymyslím spoustu zvláštních věcí, od politických teorií až po sociálně psychologické rozebírání partnerských vztahů. Jenomže na privát jsem tím pádem dorazila až kolem třetí a po necelých šesti hodinách spánku jsem vyrazila na brigádu. Nutno ještě zmínit, že v pondělí jsem kvůli brigádě vstávala o půl šesté:/
Včera jsem pak strávila odpoledne odpočinkem a pospáváním po akci, načež mě začalo bolet v krku a to se mě drží ještě dnes. Pokašlávám, otíkají mi uzliny a tak. Beztak za to můžou barbaři, bo mě nechali na sebe čekat nikoli akademickou čtvrthodinku, nýbrž zcela neakademickou půlhodinu. A ono pěkně mrzne, ne že ne.
Inu takové poslední tři dny na mě zanechaly více než výraznou stopu a to mě ještě zítra ve 12 čeká poslední zkouška v tomto semestru – Kognitivní psychologie. Doufám, že ji napíšu jakž takž dobře, abych měla aspoň Éčko, bo je tam tolik pojmů, že by z toho jednoho je**o.
A protože jsem unavená a ještě mě čeká mnoho stránek „kognitivky“, zvolím opět jeden ze způsobů „zabavení chtivých čtenářů“, který se již v praxi osvědčil. Cesta do minulosti k neprobádaných hlubinám tohoto blogu začíná, abyste neřekli, že přes samé učení a kalení na vás úplně kašlu:)
Zamyšlení nad hudbou
listopad 2008
Kde končí tolerance k jiným hudebním názorům? Kde začíná tupost a stagnace zaštítěná hláškou „poslouchám všechno“? Jaká hudba je ta „pravá“?
Celý článek čtěte zde.
Cestování v čase kontra časový paradox
leden 2009
Tenhle článek mě náhodou praštil do očí při projíždění rubriky „záhadologické články z mého pera“ a vzhledem k tomu, že tvoří téměř na den přsné roční výročí od dnešního dne, proč vás na něj opět neupozornit. Sice se mi z něj motá hlava kdykoli ho čtu, ale zase je to aspoň sranda:)
O cestování v čase čtěte tady.
Vlčí balada o padajícím sněhu
únor 2009
Když máme tu zimu, našla jsem povídku na niž jsem taky zvládla úplně zapomenout. „Příběh ze zimního lesa, kde za melodie vlčího vytí hoří touha a pálí bolest. Věnováno všem vlkům, kteří právě teď trpí zimou a hlady. A taky všem lidem, kteří ještě znají význam slova touha.“
Tak snad vás aspoň na chvíli zabavím a až udělám zkoušku a dám se dokopy jsem v cuku letu zpět. Možná raději bez toho cukání:)
Vaše zimou otrávená, nachlazením unavená a přesto vnitřně šťastná Lum;)
lúmenn, nejsi jediná "vyflusnutá", pozoruju -počínaje sebou, ale nekonče- dost velké množství lidí, kterým posledních několik málo dnů není moc dobře. nějaký špatný vlny nebo tak něco… držím (nám všem) palce, snad se to brzy dá dopořádku…
Já tedy spíš bývám utahanej jak šňůra vod splachovadla, pořípadně vočesanej jak borůffka.
Jej, tak tu přítomnost na zkoušce ti závidím – je to vážně výborná kapela 🙂