Cítím se jak prázdná flaška od vodky… vypitá, poblitá a prasklá tak, že stačí jen lehoulinký náraz a rozbiju se na milion střepů. Tenhle víkend stál za nic. V pátek ráno jsem rozlepila oči a těšila jsem se. Když se je ten samý den večer zavírala, byly mokré od slz a přemýšlela jsem, proč se zrovna tenhle víkend musel tak strašným způsobem posrat. Beltain, na který se člověk rok těší, jsem nakonec strávila s dvěma lahvemi vína a krabičkou cigaret, smutná, rozpolcená a prázdná.
Prázdná jako ty flašky co ráno ležely na koberci, prázdná jako je teď moje duše. Nevím, co přinese zítřek, chce se mi sbalit batoh a vyrazit někam hodně hodně daleko. Do lepších dní.
Nevím, jak se rozhodnout. Nevím, jestli poslechnout srdce či rozum a vlastně ani nevím, co mi kterej z nich říká… blbej víkend. Hodně blbej. Prázdnoto, doufám, že nade mnou nezvátězíš…
Zvláštnk, jak jsou takové zoufalé výkřiky většinou bez komentářů…asi ti to náladu nezvedne, ale poslední dobou to se mnou taky zmítá na dvě strany a nevím, co je správně a co je jen výplod mé pomatené mysli. Nejspíš Zvlchce, najít stabilitu, což, vzhledem k tomu, že všechno, čím jsem si byla jistá, je v háji a začínám od píky, jde dost blbě. Každopádně ti držím palce. 🙂
To chce klid, klid a zase klid … Žádná panika, žádné utíkání a hledání lepších zítřků ještě nikoho nespasilo … 🙂
[1]: Stejně nevíme, co se děje. Možná někteří tuší nebo by se pokusili uhádnout, ale to by bylo nemístné, taková loterie. A tak, co napsat, aby to vyznělo alespoň trošku povzbudivě, když nejde nijak konkrétně pomoci. Na některá rozhodnutí je člověk ze všeho nejvíc sám.
Snad jen za sebe chci napsat: drž se a neboj, zas bude dobře.
Lúmenn, přeji Ti hodně síly .. energie
držím palce…!
ano na nektera rozhodnuti je clovek vzdycky sam, protoze je musi udelat sam podle sebe i kdyby mu radilo 100 mudrcu, ale takovej je holt zivot, nekdy nam nabizi lzici medu jen aby nas vzapeti mohl kopnout do prdele…preju ti at je tve rozhodnuti spravne