Drazí a milí…

…s politováním vám oznamuji, že nestíhám.
Začíná se mi teď kupit spousta věcí a nemám na blog tolik času, kolik bych chtěla nebo kolik vy byste asi vyžadovali. A když zrovna chvilku mám, radši zalehnu s knížkou a nebo prostě lenoším. Vím, že na takové odbývání nejste zvyklí, ale psát tempem dva články denně je i nad síly takového magira jako jsem já. Příval inspirace ani chuti není bezedný a abych nezanedbávala oba blogy, musím fakt jet jak utržená z řetězu.
Takže trochu zvolním tempo, prosím vás, abyste se neděsili, když tu nebude článek každý den, což se asi v brzké době stane tradicí. Nemůžu obětovat psaní celý život:D I když by to nebylo tak zlé, ale moje záda těžce nesou pobyt u počítače a tak jim musím dopřávat víc cvičení a jiných aktivit;)
Ale abyste neřekli, že vás flákám jen tak pro nic za nic. Lúmennka se po dvou letech vrátila do skautu. Jo, je to šílené, ale prostě…jinak to nešlo. Původně to měla být včera jen návštěva klubovny, ale už jsem to nemohla vydržet. Holky nestíhají, s původního vedení zbyla sotva půlka, tábor stojí na pěkně vachrlatých nohách a každá ruka k dílu se hodí…co hodí, je přímo nezbytná.
A tak jsem včera oznámila svůj návrat. Nic světoborného, žádné oslavy, prostě jsem měla pocit, jako by dva roky neutekly, jako bych byla pryč jen pár týdnů a zase vše hned najelo do starých kolejí.
Špaget tohle, Špaget tamto a Špaget kývala a v duchu se smála štěstím. Jo, možná to nevíte, ale Špaget jsem já, moje přezdívka už od dětství:)
Ke škole a mému volnému času (který tvoří zejména blog, knihy, kamarádi a Finnýsek) tedy přibyl ještě skaut a od ledna brigáda u otce ve firmě, takže jestli na blog budu mít čas dvě tři hodiny týdně, bude to hodně:)
Ale jsem ráda, protože tenhle koníček naplňoval můj čas už dost dlouho, v podstatě rok jsem celé dny jen psala a psala, protože nebylo co jiného dělat. Teď už konečně je…takže zbývá jen zamáčknout slzu, že tu nebudu vysedávat od rána do večera a těšit se na jiné aktivity.
V žádném případě se neloučím, tak to probůh neberte, jen zvolním tempo a tentokrát, mí čtenáři nejdražší z nejmilejších a nejmilejší z nejdražších, už to opravdu není jen gesto, ale fakt.
Věřím, že se s tím smíříte a naše „blogová parta“, kterou už v podstatě jsme, se nerozpadne ale bude držet pohromadě stále dál. Bez vás by to totiž nešlo, mám vás všechny moc ráda:)
Vaše znavená, leč přešťastná, Lúmennka

15 komentáře “Drazí a milí…

  1. Nie je náplň života denne písať XY článkov.. ja som bol tiež nútený to zredukovať – hlavné je robiť veci s láskou, takže nútiť sa do niečoho a vkladať do toho negatívnu energiu nie je správne 🙂 Nech sa ti darí.

  2. jak je psano v prvnim komentari (:
    take te mam rada,jsem tu prakticky kazdy den a ne jednou,jsem stastna za to,ze ty jsi stastna.
    necht se dari Lumennko

  3. Zvláštní, od září jsem po roční pauze, kdy jsem si myslela, že se do skautu už nevrátím, vedoucí skautek 😀 Byla to jen nevinná návštěva tábora… a hop 🙂

  4. Čaurs, ¨souhlasím s komentáři přede mnou.
    Já nepíši na blog článek deně, někdy nepíši třeba dva dny nebo více. Podle toho, jak stíhám a očem psát.
    Takže v pořádku, hlavně že tě to baví a články budou přibývat alespoň týdně.

  5. Kdybys nezvolnila v psaní, tak bych tě považoval za stroj. No, ale za těch tisíc článků nebo kolik jich bylo, jsi u mě stejně stroj, samozřejmě v tom dobrém slova smyslu:)

  6. To se dlouhodobě prostě nedá. Při studiu, neřku-li ještě práci a hromadě koníčků. Ruku na srdce, kdo z nás, kdo jsme se pod tímhle článkem nějakým způsobem komentářově projevil, píše na blog/web denně ? 🙂 Člověk se k tomu dostane leda parkrát týdně na několik minut.

  7. ackoli mi bude chybet, ze nebudu mit od tebe denni prisun informaci, mam z toho radost…dle meho se zivot ma zit naplno a to se s celodennim vysedavanim u pocitace neda, takze hura do zivota Lumennko:)

  8. Je jasný, že člověk nemůže psát několik článků denně pokud u kompu nesedí celé odpoledne i večer. Takže plně chápu a o to víc budu natěšená, až sem něco přibude 🙂

  9. Z tvého návratu do skautu mám upřímnou radost 🙂 A že nebudeš psát články tak často jako dřív? Nevadí, alespoň nám nezevšedníš a my se budeme těšit na každý nový článek o to víc :-))

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.