Že nevíte, co je dhoul? Tak čtěte!🙂 No ano, já a moji ztřeštění kamarádi jsme kolem našeho psa Gabriela vytvořili celou mytologii na základě (velice vzdálené) podobnosti se skutečným existujícím zvířetem jménem dhoul. Dokonce jsme i založili dřevárnickou skupinu Dhoulí jezdci, která tato mocná stvoření uctívá.No a není divu, že musíme oslavit svátek dhoulovzetí, tedy den, kdy jsme si našeho milého psa…tedy dhoula, vzali do péče. Což bylo zhruba před rokem. Pokud si pamatujete, Gabriel do našich rukou přišel od jednoho kamaráda, který kvůli dluhům zmizel neznámo kam a půlročního kříženečka z útulku nechal napospas osudu. Od té doby o něm nikdo nic neví a Gabrielek už zůstal u nás a doufejme, že s námi bude žít šťastně už navěky:) Já si třeba život bez něj už neumím představit:)
Hipster dhoul:)
Tolik tedy k důležitému svátku dhoulovzetí, který připadá na začátek března. A když mluvíme o začátku března, víte, že už rostou sněženky? Ejchuchu, to znamená, že už se nám definitivně blíží jaro, na které se těším jako…nu jako Lúmennka na jaro. Kdo by zapátral v archivu, našel by tu každoroční fňukací článek o dlouhé zimě a přicházejícím jaru, kteréžto je mým nejmilovanějším ročním obdobím, snad i proto, že na jaře slavím narozeniny. Ale samozřejmě to má i spoustu jiných epických důvodů – teplo, sluníčko, probouzení přírody, výlety do vonící přírody a tak, však to znáte, omílám to každý rok:)
Posel jara v bílém:)
Poslední část nadpisu je nejvíce děsivá a také nejvíce důležitá. Aby změn v mém životě náhodou nebylo málo (podnikání, operace očí…), budu se taky stěhovat. A to rovnou do vlastního. Už žádné podnájmy, žádné placení cizím lidem do kapsy, Lúmennka se za velmi výrazné pomoci svých milujících rodičů stává dospělou, protože bude platiti hypotéku. Ne, že by mě to tedy nějak výrazně těšilo, ale pokud si nechci příštích dvě stě let škudlit po pětistovce do kasičky, nezbývá, než vzít zavděk bankovnímu systému a splnit si sen o vlastním bydlení za pomoci olbřímiho úroku a nehorázných martýrií.
Věřím ale, že to bude stát za to. Po pečlivém hledání jsem objevila byt, který je jen dvě ulice od místa, kde se v Brně vyskytuji už tři roky a splňuje plně naše (tedy moje, bráškovi a bráškovy přítelkyně) nároky – pěkná kuchyň, nevelký, ale útulný obývák, dvě komory, prostorná koupelna a taky balkón, na kterém plánuju vysázet truhlíky plné rostlinstva. Za rohem supermarket, nonstop trafika, vinotéky, restaurace, zlevněnka i rychlé občerstvení, v baráku pekařství, přes ulici park a za domem velký plácek na venčení psů. Prostě paráda!🙂
Stěhování se blíží mílovými kroky a já se strašně těším. Konečně si udělám byt podle svého. A konečně po ČTYŘECH LETECH žití mimo rodný dům budu mít pokoj sama pro sebe!!! Jo, jo, jo!:) Žádní spolubydlící, žádné neshody s časem ukládání se k spánku, řešení návštěv či výzdoby pokoje. Jen můj pokojíček, na oranžovo vymalovaný, plný serepetiček a obrázků:) Ej!
Prostě ten rok začíná velice příjemně a až na pár nemilostí, které se ale tu a tam dějí každému, si ho docela užívám. Zrak po operaci už se konečně lepší, jaro je za rohem, dhoulovzetí na krku…no teď jen aby to všechno pěkné vydrželo:)
Vaše jarem navnazená a na bydlení natěšená Lúmennka
Aby se ta hypotéka nestala tvou zkázou. To se může stát každýmu. Aby to nedospělo k tomu, že budeš muset bránit svůj domov jako hrad; vyzbrojena jen svým mečem (a bejt přitom aspoň ráda za to, že seš larpařka a máš meč).
Ach jo, další oběť. Teď je z tebe na čtvrt století otrok bankéřů. Hlavně tomu bytu neříkej svůj. Až do splacení totiž patří bance. Ale bydlet se tak v pohodě dá, jen musíš být připravená, že jak budeš pár měsíců bez příjmů, tak o něj zas přijdeš. Komu toto vědomí netrhá žíly, tak proč ne. Ale občas pak kvůli tomu lidi skáčou z okna.
Tak ten byt a jeho umístění zní perfektně! 🙂 To ti vážně přeju. Hypotéka by asi neudělala radost nikomu, ale to zvládneš. 🙂
Dhoulovzetí, zní to tak vznešeně… 😀 Jinak ti musím pochválit pejska. Je tak krásný! 🙂 Taky mám nejraději jaro. Vyzní to blbě, ale prostě mě po dlouhý zimě naplňuje novou energií. :))
Jaj, ten psí osud… měl štěstí, že jste se ho ujali 🙂 Nechápu, jak se takhle může někdo na psa vykašlat.. :/ Navíc na takovýho úžasnýho sympaťáka s trčícíma ušima :))
Samostatné bydlení je super, užij si to 🙂
[2]: Jenže nájem se platit musí taky každý měsíc a když by se to sečetlo za několik let, tak to mnohdy vyjde celkově dráž než ta půjčka, tak proč je půjčka o tak moc horší? Na druhé straně mi přijde podivné, že hodně lidí má představu, že každý by měl mít svůj vlastní byt či dům, ve skutečnosti to tak v mnoha případech není (a nejedná se pouze o mladé lidi) a některým může z různých důvodů nájem vyhovovat líp.
[5]: Půjčka je horší, protože pokud nechceš o svůj byt přijít, tak zaplatit prostě musíš, jinak ho schlamstne banka. U nájmu k tomu nemáš takovej vztah a můžeš si dočasně sehnat bydlení u někoho známýho nebo na ubytovně a překlenout období bez práce. Nepřijdeš prostě o majetek. Taky je potíž, že se prvních třeba deset i víc let bance splácí jen úroky a původní dluh se vůbec neumořuje, to následuje až po splacení úroků. A když dojde mezi tím k propadu ceny nemovitostí, tak člověk zjistí, že po mnoha letech splácení má pořád stejně velký dluh, co byt tenkrát stál, ale jeho tržní hodnota je přitom už o dost nižší. Taky se může stát, že banka byt zabaví, ale dál vymáhá úroky nebo prostě nějakou částku, o kterou se cítí poškozena a člověk tak nemá nic a ještě musí platit dál. Prostě nevýhodné, riskantní a neuvážené pro spoustu lidí. Jen někomu to vyjde.
Ale pejsek je krásnej, to jo.
[6]: Ty si myslíš, že keď nebudeš platiť nájom za byt že ti ten byt nechajú? Nabehnú exekútori dostaneš pár korún a máš po byte.
[6]: teda asi si mal na mysli prenájom, potom ok, kazdopadne pozicka je to najhorsie co moze clovek urobit.
[2]: radši budu dvacet let "otrokem bankéřů" než otrokem různých majitelů bytů, už jsem bydlela v několika podnájmech a někdy to není úplná pohoda. Nemůžeš si na bytě udělat změny, jaké se ti líbí, musíš neustále počítat s tím, že až ti skončí smlouva, může tě vyhodit a nahradit za někoho jiného, nikdy ten byt/dům nebude tvým opravdovým domovem, vždy jsi jenom host v cizím.
Proto chci vlastní bydlení. Nemáš tak úplně pravdu – majitelem na katastru bude maminka, ne banka, ale samozřejmě ve chvíli, kdy bychom nespláceli, tak banka byt může zabavit. Naštěstí je to ošetřeno tím, že odhadce byt v den koupě odhadne a pak se už propad tržních cen neřeší. Stejně tak existuje pojištění schopnosti splácet a nejsem na to sama, ale jsme velká rodina a v případě problémů si navzájem vypomůžeme, takže i kdybychom já i bratr přišli o práci, rodiče nás nějaký čas podrží a o bydlení nepřijdeme.
Pokud si člověk spočítá pro a proti ve své konkrétní situaci, tak mnohdy je půjčka skutečně mnohem lepší, než do konce života bydlet v pronajatém.
Gratuluji k vlastnímu! 🙂
Taky bych jednou chtěla skončit přesně takhle – ve vlastním bytě. Sice naši mě pořád přemlouvají na pronajmutý byt, ale na to jim zvysoka… Není nic lepšího než vědět, že jsi Doma a ve Vlastním 🙂
[2]: Jenomže podnájem je chtěj nechtěj pořád cpaní peněz do cizího a ten byt ti nikdy nebude říkat pane. No a ve chvíli, kdy navíc začneš už plánovat rodinu, taky není úplně dobrý se s dětma tahat z jednoho podnájmu ke druhému a je fajn mít trochu plán do budoucna. Na podnájem taky nemusím mít, stejně jako na splátky hypotéky, no. A nepleteš si náhodou rozdíl mezi úvěrem a leasingem? Pokud koupíš na hypotéku nemovitost, patří ti. (Jako majitel budeš zapsán v katastru nemovitostí.)
Nájem a podnájem jsou různé věci; mám za to, že o podnájem jde, pokud smlouvu nemáte přímo s majitelem bytu ale s někým, kdo ho má na nájemní smlouvu. Jen pro upřesnění, protože mám dojem, že se to tady v té diskusi zaměňuje.
[2]:: Řekla bych, že obojí je riskantní (dokud byt není splacený); s nájmem určitě bude podstatně jednodušší se přesunout do menšího/levnějšího, pokud taková možnost je. Ubytovny bych nezvažovala, nevím, jak to je ve skutečnosti s cenami, ale podle toho, co jsem už dřív někde četla, jsou tam vyšší ceny než za normální nájem
Som si vždy myslel že prenájom a podnájom je to isté, ale vlastne prenájom a nájom je to isté.
A podnájom je keď dá nájomca do podnájmu byt nejakej tretej osobe.
[14]: Ano, přesně, a ten, kdo je podnájemce, má poněkud menší právní ochranu než nájemce.
[10]: keď bude majitelom tvoja matka tak ten byt môžete aj predať?ak náhodou s ním nebudete spokojný (so susedemi, to sú väčšinou idioti ožrani obťažujú robia hluk, vytápajú a podobne).
Taky se už těším na jaro… ačkoliv: těším asi není to správné slovo, když jaro je už od prosince.:D Takže si ho spíš užívám a těším se na léto.:-)
Přeju ti, ať ti nadšení ze stěhování vydrží a ať se v bytečku krásně bydlí. Už delší dobu bych ráda vlastní byt – pro ten pocit, že mám nějaké místo, které si mohu zařídit zcela po svém. Zatím se mi však do toho nechtějí cpát peníze a jelikož stejně nevím, kde se za tři roky, jakmile dokončím vš, octnu, nechávám tomu volný průběh.
A k nájmu /podnájmu /hypotéce: riskantní je svým způsobem vše a přesto nám to nemusí kazit radost z rozhodnutí, potažmo celého života.
a já ti fandím, hypotéka je jediná půjčka, kterou uznávám. ono moc na výběr není, stejně ty peníze člověk vydat musí a jestli bude platit nájem nebo hypotéku, tak to radši tu hypotéku a mít prostě svoje:)
[16]: To možný je, protože i byt, na který mám hypotéku, je můj. Banku, technicky vzato, vlastně příliš nezajímá, co se děje s tou nemovitostí. Jim jde hlavně o to, aby viděli svoje peníze v pravidelných splátkách. (No a pokud splátky neuvidí, jistí se až ve druhé linii tou nemovitostí, na kterou hypotéka je.) Přestože platím hypotéku, můžu třeba byt normálně pronajmout, protože mi patří. Což je teda lepší řešení, imho, než ten byt hned prodávat. Ono totiž uvazovat se v takhle mladým věku do konkrétního místa je taky dost ošidný, protože se může stát, že si, dokud jsem svobodná, bezdětná, najdu najednou práci nebo partnera na druhém konci republiky a budu se tam chtít stěhovat.
[19]: Nebo na jiném konci světa 🙂 (Stalo se mně, zakotvili jsme nakonec v ČR i když jinde než v mém rodném městě, ale stejně se nedá vědět jistě, jestli tady zůstaneme po zbytek života – jeden z důvodů, proč zůstáváme zatím v nájmu).
[20]: Já bych si hypotéku nepořizovala sama z toho důvodu, že ve svém budoucím životě počítám s chlapem a tak bych ráda, aby samozřejmě taky měl co mluvit do toho, kde nakonec zakotvíme. Třeba se mu nebude chtít zůstat tam, kde mně a budeme se muset dohodnout na kompromisu. Myslím si, že na hypotéku je dost času tehdy, když už člověk plánuje založit rodinu, kdy má partnera a chystá se na děti. (Protože s dětma už kočovat od podnájmu k podnájmu stejně nemůžete.) Pokud teda člověk neplánuje první dítě ve čtyřiceti, aby tu hypotéku stihl v nějakém rozumném věku ještě vůbec doplatit a měl potom klid a vlastní bydlení.
[21]: No řekla bych, že nebude málo těch, kdo žili/žijí v nájmu po celý život a třeba taky nezbylo než se stěhovat i s dětma (a někdo i vícekrát za život a třeba i do jiné země) a taky to museli vyřešit. Takže co jsem chtěla říct už svým prvním příspěvkem tady, že vlastní bydlení může být výhoda ale určitě ne nutnost. A pokud vznikne situace, že je třeba se stěhovat (z jiných důvodů než neprodloužení nájemní smlouvy), což může nastat, i v době když už jsou manželé a mají děti, je to daleko jednodušší řešit, když bydlí "jenom" v nájmu. A můj manžel je cizinec a není jisté, co se může stát, co když někdy by tady pro něj někdy v budoucnu nebyla práce a někde v zahraničí ano, pak bychom se stěhovali i přestože to nebyl původní plán a ani to te nechci… Prostě těm, kdo chtějí nebo potřebují jakousi možnost flexibility, to nájem umožňuje.
[22]: Jistě, že můžou kdykoli přijít důvody, kdy se člověk stěhovat prostě musí. Ne teď, teď naopak jistou flexibilitu vítám rovněž, ale s rodinou, dětmi a na stáří určitě jistotu vlastního bydlení naopak zase chci.
Já si nedokážu představit, že bych neměla pokoj sama pro sebe. Už od tří let mám totiž možnost si rozhodovat, co víceméně bude v mém pokojíčku :D) Tak ti přeji, at si nový byt užiješ, přestože jsem si nejdřív myslela, že ses vrhla do splnění svého snu a našla sis levný baráček se zahrádkou 🙂
Moc pěkný článek.. Vlastní bydlení je něco úžasného.. Internát, koleje, nájem.. To byla dobrá škola pro potvrzení vnitřního hlasu, že chci vlastní dům, že chci zapustit kořeny jako strom a opečovávat svůj domov a stvořit si ho jak chci.. Držím pěsti ať se Ti vše vydaří, a taky přeji pevné nervy pro všechno různé papírování s bankou..