…a už nejsem.
Kde? Věřte tomu nebo ne…na facebooku. Asi čtyři hodiny jsem měla z náhlého popudu stvořený profil a pak ho stejně náhle deaktivovala. Nevím co mi hráblo nebo co mi hrabe, ale byl to zvláštní pocit vyzkoušet si to na vlastní kůži. Teď už nemůžu říct, že něco, co nemůžu vystát a proti čemu bojuju, neznám a tak nemám právo to soudit. Už vím jaké je to mít profil na FB a taky už vím, že znovu to zažít chtít nebudu…doufám….
Zajímají-li vás mé postřehy, čtěte pod perexem…
Dneska odpoledne jsme se bavili s Mamutem a mě tak nějak došlo, že on zná asi tisíc lidí, z čehož půlce může kdykoli napsat a pozvat je někam na kalbu, na pokec, a oni mu taky píšou a zvou ho, ať někam přijede a někam zajde. A v tu chvilku mi to přišlo líto, že já sice spoustu lidí znám taky, ale z těch všech jich hodně vídám jen občas, protože jsou zdaleka a nebo už nemáme společné zájmy – jako bývalí spolužáci, kamarádky ze skautu, lidi od divadla, ze Škorpu, z naší pánprsteňácké grupy…
Bandy lidí, které jsem před pár lety či měsíci považovala za skvělé přátele a trávila s nimi čas a dneska ani nevím, kde jsou a jak se mají, co dělají a jestli si na ty chvíle ještě pamatují. A přitom mám na spoustu z nich číslo, icq, e-mail…a nenapíšu jim. Neozvu se. A oni taky ne.
A jak jsem nad tím tak mudrovala a vzpomínala na „staré dobré časy“, došlo mi, že bych je mohla snadno všechny zkontaktovat. A znovu obnovit staré vazby, rozproudit vztahy, co stagnují a nebo i navázat nové. Vždyť je to tak snadné, našeptával mi hlásek v hlavě, co je zmasírovaný od všech kamarádů kolem. Přihlásím se na facebook, najdu si pár lidí, napíšu známým, co zmizeli v propadlišti dějin a stejně mi chybí, prostě to udělám a co? Co se může stát?
A tak jsem to udělala. Nemohla jsem tomu uvěřit, že píšu svůj e-mail na ten mnou neustále proklínaný server. A pak jsem se regla a bylo to. A bylo to fajn. Začala jsem hledat kamarády, přidávat si je a kontaktovat. To bylo skvělé, úžasné, nové. Lidi tam pořád psali, co zrovna dělají, jak se mají, psali i mě a označovali mě na fotkách a zvali mě do skupin a …
A pak mi to došlo. Uběhly asi dvě hodiny času, kdy jsem nedělala vůbec nic. Jen jsem klikala jako zběsilá…tam přidat fotku a tam zmáčknout tlačítko „to se mi líbí“. Jéé, Liz pojede na Mastry a Monča čichá na balkóně krásnou vůni…jééé! A hele, tady si mě někdo přidal do přátel a jéé tady mě někdo chce mít v přátelích….
A pak přišla mamka z práce a já za ní sešla dolů a v duchu přemýšlela, koho si ještě najdu, komu napíšu, co si přidám do profilu…a pak jsem po dvou hodinách kdy jsme si povídali, večeřeli a koukali na dývku na Trpaslíka vyšla nahoru a sedla k počítači a najednou mě popadl šílený pocit, že jsem tomu taky propadla. Jako všichni.
Na celé síti si mě stihlo během cca dvaceti minut přidat do přátel 8 lidí. Všichni byli v tu chvíli online. 8 mých přátel zrovna sedělo u netu a klikalo do facebooku, zatímco venku svítí slunce a člověka to táhne ven, ať už do lesa nebo jen na zahrádku hospody. Každou chvíli napsali, co dělají a na co myslí. Jenom od Muzzuga mi došlo asi pět jakýchsi herních nesmyslů, kdosi adoptoval jakousi smutnou pandu. Můj počítač mě za ty necelý dvě hodiny, co jsem byla přihlášená na FB požádal o instalaci nějakých pěti zásuvných modelů, jinak mi nespustí tuhle a tamtu aplikaci. A já nestihla ani desetinu z toho, co jsem si předsevzala, zaobírajíce se pičovinami jako prohlížení profilů, statusů a fotek.
A tak jsem si uvědomila, že takhle to nechci. Že nechci mít síť, která je chytřejší než já a nabízí mi, s kým mám být v přátelích, zatímco na najití všech lidí, s nimiž chci být v kontaktu, nestihnu mít čas. Nechci být na místě, kde svítí zeleně ikonky všech lidí, kterým v tu chvíli napíšu…já nechci mít přátele neustále online! Já je chci mít u sebe, v hospodě, na bitvě, pod širým nebem, u Lidlu se zmrzlinou v krabici a lžičkou v gládě. Nechci vyvolávat starý vzpomínky umělým kliknutím na „to se mi líbí“ a „přidat do přátel“ a pokud jsem se s některými lidmi nezkontaktovala tak dlouho, asi o to nestojím tak moc, jak jsem si na pár okamžiků myslela.
Zatím ještě existují mobily, telefony, e-maily, zatím ještě vím, kde mí přátelé bydlí a v nejvyšší nouzi jim můžu zazvonit u domu. Nepotřebuju tlačítko „šťouchni do…“, abych z legrace drbla do někoho, koho mám ráda. Pokud lidem nestojím za to, aby mi poslali smsku nebo mail, pokud mě nechtějí vidět, pak jim asi nestojím za nic a ani sto „budy poke“ figurek to nevytrhne.
Ani sto facebookových vzkazů nenahradí jedno objetí. Všichni jsme zblbli moderními komunikačními prostředky a zapomínáme na vřelý lidský kontakt. Přátele nám hledá počítač a my jsme líní zvednout zadek a napsat jim smsku, přece počkáme, až se regnou na facebook! Píšeme všem, co právě dlábíme a na co myslíme, ale máme se s kým podělit o to, co nás trápí?
Dvě hodiny jsem byla na facebooku. Možná mě to zase chytne a budu chtít zase napsat pár lidem z mé minulosti. A možná se zase regnu a přidám si je do přátel a napíšu jim…a nebo taky ne, protože všechny ty vyskakovací sračičky, nabídky a blbůstky mě chytnou po pazourů a nepustí a já za pár let zjistím, že nemám žádné živé přátele a jediný, kdo mě poslouchá, je tupě přikyvující „budy poke“ figurka.
Dvě hodiny jsem byla na facebooku. Už vím jaké to je. Jestli mi chcete napsat, najít mě, vzpomenout si na staré dobré chvíle, mail na mě máte. A nebo telefon. A nebo čtete tento blog. Tak mi napište a ozvěte se, ale neptejte se mě, jestli mám facebook. Už nemám. A mít nebudu…
Ahoj – chceš pomoci s blogem, nevíš jak něco nastavit a nebo potřebuješ bohatou dávku hlasů do nějaké soutěže? Tak já ti rád pomohu ale něco za něco….Více se dozvíš na tomto odkazu:
http://cipela.blog.cz/1006/prosim-zadam-vas-o-obrovskou-podporu-na-facebooku
[1]: holka máš štěstí že mám dobrou náladu, jinak bych tě asi musela zabít…
Bože… taková ironie první komentář. Ti lidi si doopravdy nečtou ani první odstavec a jen hodí reklamu.
Lumenn, souhlasím plně s tebou. I když mám myspace, ale tam jsem stejně jen občas a není to takové jako facebook, i když podobné.
Na facebooku mám profil a apsolutně tam nechodím, máš pravdu. Jedno lidské objetí nenahradí ani tisíc klikajících ikonek na facebooku. A je to ztráta času…
Je to blbost.
Tak, Lúmenn, v prvé řadě, deaktivace ti nezruší účet, jen ho dá mimo provoz do dalšího přihlášení, kdy se ti během pár hodin zase plně načte. Vygoogli si odkaz na smazání, protože jinak je to zahrabaný někde šikovně v nastavení. Ten odkaz na smazání ti účet smaže po lhůtě 14 dnů. Nj, fejsbůk se jen tak nevzdá.
Jinak, měla jsem facebook víc, jak rok a někdy mě mrzí, že jsem ho smazala, protože jsem měla aspoň mlhavé ponětí o přátelích, od kterých mě oddělila nová škola například. Ale žralo to strašně času a okamžitě, co jsem zapla počítač jsem se tam přihlásila, stejně jako na mail a visela tam celý den, místo abych šla něco kloudného dělat. Nicméně už asi popáté jsem si smazala účet, protože jsem měla vždycky nějaké abstinenční příznaky a ze zvědavosti chtěla vědět, co se děje. A ono se nedělo nic. Takže doufám, že tentokrát to pro mě bylo definitivně.
Pořiď si radši Twitter 😀
Facebook je šílenej žrout času, protože se tam pořád cosi děje. Ale i kdyby to lidi nevytěžovali vysedáváním tam v podstatě na prázdno, tak mi to nepřijde užitečný už v základu. Komu chci, tomu napíšu/řeknu/ukážu fotku. Přičemž si opravdu nemyslím, že lidi od spolužáků, co mě mají denně na očích, přes příbuzenstvo až po lidi, co jsem je léta neviděla, mě milují natolik, že by toužili o mně vědět denně a sebemenší podrobnosti. Lidi tam totiž z nudy sedí, co pět minut aktualizují statusy a píšou tam blbiny. :-)) (Registraci na FB jsem měla, už nemám, mimo jiné mě ten server naštval tím, že za tu dobu, co ten profil fungoval mě ve schránce neustále otravovaly jakýsi e-maily.)
I když vás má vaše okolí v podstatě rádo, tak si nějak nemyslím, že je vhodný všem pod čumák strčit fotky ze sobotní kalby a do statusu si napsat, že se mi dneska ale fakt nechce pracovat. 🙂 Kontakt s blízkýma lidma je prima věc, neúměrný vnucování kravinoidních informací druhá. Málokdo využívá Facebook efektivně a účelně. Lidi tam zaplácavají nudu, výsledkem je, že je tam stále živo a pak tam strávíte půl dne, aniž víte jak. 🙂
Nikdo tě Lúmennko přece nenutí být na FB furt, stejně jako tě nikdo nenutí být na netu furt. Tím chci říct, že FB může zůstat v pozici sluhy a ne pána. Klidně na něm přeci můžeš být jednou týdně 10 minut, akorát si přidat přátele.
Po přečtení nadpisu jsem si myslel, že jsi byla na onom světě, na chvíli. Když jsem zjistil, že se jedná o FB, tak jsem si říkal, že onen svět je daleko lepší volba.
Taky jsem ho kdysi dávno zkoušel. Asi před rokem. A už nikdy to neudělám. Jen je dobré vědět, proti čemu bojuju. A btw, vydržela jsi tam 4× déle, než já.;-)
Jsem rád, že se v tom článku nevidím. Taky chci reálný kontat, a chci jít ven, ať je tam prakticky jakkoliv (kromě děsných veder).
S těmi dávno ztracenými přáteli je to asi tak, že lidi přichází a odchází.
No, a ty blbosti, co jsou na FB asi ani raději nebudu komentovat. Slovo sračky je na ně moc nudné. je to prostě nuda, a tak křečovitý chtíč se bavit a nehnout ani prstem, že tam všichni skoro začínají psát o každém prdu (viz lamer).
Jsem rád, že jsi tomu nepropadla. A to, co ti o tomhle debilismu říkají ostatní (to lákání tam jít), to ani nevnímej. 🙂
[2]: Zabil bych jí hned, a pokud bych měl dobrou náladu, bylo by to s úsměvem. 🙂
Mně to vydrželo dokonce rok a půl, ale letos v lednu jsem si ho zrušila, protože už mě to taky štvalo. Hlavně, jak omezili možnosti soukromí. A je pravda, že to je žrout času a přitom z toho nic není, ani zábava, ale člověk u toho sedí jenom ze zvyku… ani nemluvím o nikdy nekončících žádostech na všemožný přiblblý aplikace.
A ta přátelství, to je taky absurdita…Jak vám ta stránka pořád vnucuje, abyste si toho a toho dali do přátel, protože s ním přece už máte společné "přátele"! A jak se "spřátelujou" lidi jen proto, že spolu chodili do školy, nebo se odněkud trochu znají, a přitom v běžném životě nikdy přátelé nebyli a ve skutečnosti se jeden o druhýho nezajímají! Samozřejmě, že se mnou potom nekomunikovali ani na tom FB (ani třeba odpověď na můj vzkaz), ačkoli to byli oni, kdo si mě chtěli přidat. To jsem zažívala běžně, bylo mi trochu blbý takový žádosti odmítat, když spolu chodíme do školy, jenže já jsem v tom seznamu prostě nechtěla mít lidi, s kterýma jinak nemám nic společnýho a ani se spolu skoro nebavíme.
[7]: to je právě ten problém – FB je postavený tak aby tě nutil být na něm furt, pořád si někoho přidávat, něco číst, nějak tě ta svině zaměstná, jen abys ji nevypnul, nezrušil, neopustil. Udělat si z FB sluhu a ne pána je podle mě téměř nemožné
[11]: ale je to možné, stačí jen míti pevnou vůli :)mánii FB jsem sice taky dost dlouho oddolávala a mám ho jen od března, a to jen a pouze kvůli kontaktům z lidem, kteří jsou z jiných zemí a přece jen ten chat je zadarmo než sms či hovor a rychlejší než email 🙂 I když ze začátku jsem byla stejný závislák, jak popisuješ v článku, tak teď na něm trávím max. 15 minut denně 😉 Takže – udělat si z FB a jiných stránek pána, opravdu myslím, jde 🙂
Zdravím Lúmenn. To co popisuješ v rámci sítě Facebook je zbytečně přehnané. Mám také zkušenosti z touto sítí a vím, že se dá všechno usměrnit (utajit a podobně), ba dokonce i to vlastní soukromí tam. Já třeba v současné době mám zcela nový účet u facebook a je určený výhradě pro mé hudební účely. Proto nemám důvod se tam příliš (ve velkém) zdržovat.
Nicméně…mluvíš o facebooku a přitom trávíš mnoho času tady na svých dvou internetových blogách a to nepočítám další tvé internetové aktivity (je to samozřejmě tvoje věc, ale když píšeš něco takového co je ve výše uvedeném článku, je jasné že se k tomu tady něco napíšu).
Facebook ve skutečnosti není zas tak špatný…mnoho lidí nemá přátele a jsou (třeba na rozdíl od tebe) takoví "tišší a plašší" a nejsou pro nějakou "divokou společnost" a to jim z nějakého důvodu brání se seznamovat někde venku "jen tak". Proto spousta lidí uvítá například facebook či třeba ICQ.
A na závěr bych zvýraznil, že facebook není jen o "kecání na netu" ale také o propagaci firem či hudebních skupin a jiných umělců. Takže tato síť je docela užitečná.
Zatím ahoj
____________________
Ahoj, máš určitě pravdu, že ani 10 FB přátel on-line nenahradí jednoho "naživo", ale… Ne vždycky se to "naživo" dá zrealizovat. Ne každý, s kým bych si chtěla popovídat, je mi fyzicky dostupný. Ne ke každému můžu přijít domů a prohlížet si tam jeho fotky z dovolené. Bohužel spousta mých kamarádů zůstala 150 km ode mě. A další mají svou rodinu, děti, práci… I já mám manžela a domácnost. Vídám se s lidma i na živo, ale ne tolik a ne se všema, se kterýma bych chtěla. Potom když pracuju na PC (třeba se učím, hledám něco na netu…), zapnu FB a čekám. Někdy si pak prohlídnu, jaké nové fotky tam poslali. Někdy si postěžuju, třeba že jsem si spálila ramena, nebo pochlubím, že se mi podařila uvařit úžasná večeře. A ti, kteří zrovna vaří pro svoje rodiny, nebo se učí někde těch 150 km daleko, mi na to něco odpoví. A někdy … někdy se i stane, že to udělá "plop" a na chatu se objeví "ahoj leni". A já jsem ráda, i za to málo…
Já na FB jsem, klikání už mě přešlo, spíš jenom tak sleduju, co dělají ostatní. Facebook je vlastně jeden velký spam, ale na druhou stranu vím, co se kde děje a vím, že někteří z mých přátel ještě žijí.
Jediné, na co je podle mě ta věc dobrá je hledání bývalých spolužáků na ten třídní sraz. Nebo kamarádů, kteří dřív byli a odešli a my jim chceme sentimentálně říct, ahoj, kdysi to bylo fajn.
Dovolím si tvrdit, že FB je můj sluha. Časem se dá to filtrování nepřeberného množství kravinek naučit.
Ale souhlasím, že to není nutnost. Vůbec ne, ať si tam dilinoidky píšou jak se hrozně nudí, když je to baví. Třeba se tím vyčistí blog od kopíráků. Třeba…
Smradlavý Facebook. Já tam byla pět minut, znechuceně odešla a ten profil mě buzeruje dodneška, i když ho blokuju kde můžu. Během jednoho dne ti třeba příjde na mail 50 žádostí od úplně cizích lidí, že tě chtějí v přátelích. No se zbláznili. Nebo to pošle celému adresáři pozvánky na FB. Zabít tuhle službu. Používá to CIA, kontrolují s tím lidi, jsou v tom podprahovky. Nikomu neradím tem lézt.
Facebook mám a nestěžuji, uznávám že je to požírač času, ale na druhou stranu se tak dozvím o lidech s nimiž bych se normálně vídala jednou do roka. Ty testy tam ignoruju a ostatní vymoženosti taky, jediné co mě udolalo je aplikace farvmille.
I když je fakt, že mě trošku zaráží to množství lidí, kteří si mě najednou chtějí přidat, i když se ve skutečnosti nemůžeme ani cítit…v těchto případech dávám většinou tlačítko ignorovat. 🙂
Jo jo, je sranda, jak mají udělané, že účty nelze přímo zrušit.
[17]: Tvůj názor se mi líbí. 🙂
Oops. No já si na facebook nemůžu stěžovat 🙂 nijak jsem mu nepropadla, jdu se tam juknout vždycky jen na chvilku, přece jen, kliknu a kouknu a vím co kdo dělá hned. Psát každému e-mail je zdlouhavé. Natož osobní dopis. Ježíš co bych dala za dopis psanej rukou 🙂 halt nějak nepropadám těmhle virtuálním trendům nebo co 😀 a btw – deaktivací profilu sis ho nesmazala. Jen jakoby "uspala" 🙂
jééhehehe :o))) dobrý článek…aspoň víš jak to tam vypadá :o)) já tam byla taky! … a taky jsem vypadla :o) Jsem lepší :o) vydržela jsem tam od 18.2. do 2.4. Ale moc jsem tam nebyla, protože se mi narodila Haňule a ta mě hodně zaměstnává, takže na nějaký FB už nemám ani čas…jsem ráda, že mám čas na svůj blog. A krom toho jsem celý FB tak nějak nepochopila…furt někdo otravoval, furt mi někdo posílal nějaké hovadiny ve stylu "přidej se do klubu"…už jsem toho měla plnou prdel a tři tašky :o) takže jsem se odhlásila a mám klid :o)
Tak, tak – já nemám ani ICQ, ani Ksichtknihu nebo Můjplac a je mi fajn. Jediné, co člověk opravdu potřebuje je email a mobil – akce, hospody a zábava ho nemine.
Já jsem Fuckbooku plně propadl a náramě mi to vyhovuje 🙂
[17]: *zvednutý palce a chápavé přikývnutí* Naprostý souhlas, taky to všem říkám, ale jako bych mluvila do zdi;)
[23]: jooo ještě že takoví lidi žijou…hehe, "ksichtkniha" je dobrej výraz:D
Facebook nemám. Nevidím v něm nic víc navíc, co bych si nemohl sám nakódovat.
[17]: Jasně. A Tvůj blog je pod kontrolou FBI, BIS, Nového světového řádu, Rothschildské bankovní rodiny, Rockefelerových fondů a Skull and Bones. To, že jsi paranoidní ještě neznamená, že po Tobě nejdou.
Mimochodem, Jiří Mašek z Osudu chce emigrovat do zahraničí ne proto, že by po něm šli (neexistující) internetoví cenzoři, ale protože neplatí daně z příjmů a protože vymývá lidem mozek, kteří mu platí za to, že kopíruje články, co hledá na tom "zlém" Googlu (epic fail). To je asi jako by babička napekla zadarmo koláče a dceruška je za jejími zády prodávala. Připadá mi nestoudné vydělávat na lidech, kteří jsou na tom špatně a na informacích, které si lze za pár sekund dohledat na Googlu, což Mašek Šašek dělá.
Jenom tak. Víte kolik je třeba konspiračních teoretiků k výměně žárovky? Jeden, ale nejdřív musí zkontrolovat jestli není v pokoji štěnice.
Výraz ksichtkniha se mi taky líbí 😀
[26]: Nejsi náhodou ten Axel, co sliboval, že už se tu nikdy neobjeví? 🙂
[17]: Zdravím. Vidím že opět generalizuješ věci. Neznechucuj dopředu někomu (například ten) facebook. Spousta lidí naopak v tom vidí něco dobrého (jsou tam i firmy a umělci)…a co se týká toho že ti přijde na e-mail třeba padesát žádostí o spřátelení na facebook – tak – to se dá vyřešit přece jednoduše – prostě deaktivuj svůj účet na facebook (je tam ta možnost).
Celkově tady vidím docela hodně názorů které jsou typickými normální názory, ale jsou tady také názory které nepřímo znechucují facebook či jinou podobnou síť. Je potřeba zvýraznit, že to, co nevyhovuje jednomu z vás, neznamená, že to je automaticky nevhodné pro další lidi. Jinými slovy nezrazujte ostatní od něčeho co konkrétně některým z vás "nevoní".
[25]: Cituji: "…taky to všem říkám, ale jako bych mluvila do zdi;)" to je přesně o čem výše píšu. Přece ať si každý "osahá" tu síť facebook sám. Jakýpak "říkám to všem". To je svým způsobem pomluva. Protože to co se nelíbí jednomu, neznamená, že se nemůže líbit druhému. Takže to co napsala Lúmenn či Alue je podle mého názoru špatně. Vyjádřit svůj názor v článku je něco jiného než zrazování ostatních lidí okolo od návštěvy (například) toho facebooku. Ale bohužel je to vlastnost mnoha lidí a mnoho ostatních neumí přemýšlet sami za sebe. Já například si vybírám z věcí to co se konkrétně mně osobně hodí a co se mi nehodí…toho si nevšímám. Ovšem mnozí se řídí podle toho co jim kdo doporučí či z čeho je zrazuje…prostě to je jako loutky (to není zrovna moc pěkné, ale takoví už jsou lidé).
[29]: Ujasni si, co je pomluva a co vlastní názor…
No, možná by ses ještě divil, kdyby jsi zažil co já 😀
Facebook ve svém jádru je fajn… ty aplikace mě první nadchly ale teď už je to pro mě nuda. Klikni sem…klikni tam.
Osobně si ale myslím, že ot pozitivní je právě, když se někdo odstěhuje nebo prostě ztratíme kontakt na někoho, kdo je nám drahý. Třeba já osobně už jsem pět let neviděla kamarádku. Všech jsem se po ní vyptávala nikdo nevěděl kde bydlí mail ani ICQ v té době neměla. A teď najednou prostě projedu face a ona tam je. Už kvůli těmhle lidem stojí za to tam být, když ne kvůli něčemu jinému.
chééé, se zmrzlinou před Lidlem a se lžičkou v gládě 😀 juch 😀
… a k tomu facebooku se nebudu vyjadřovat, vynadám ti v pátek osobně 😀
No to máš ty dvě hodinky, mě to ze začátku taky bavilo ale ono to omrzí a člověku brzo dojde, že je to jen taková "hračka", která je max. na těch 10 min týdně. Ikdyž nevím jak to mají ostatní, mě osobně všechno brzo omrzí 😀
Článek jsem nečetla celý, jsem líná. Facebook jsem si založila při nástupu na střední školu. Všichni ze třídy jej vlastní, chtěla jsem zapadnout. Vydržela jsem tři dny, při čemž jsem se donutila vložit na profil pouze fotografii. Následně jsem si profil zrušila. Facebook, příliš ovládá síť, kdokoliv o mne ví cokoliv nemuvě o nebezpečí chytřejšíš technicky orientovaných lidí, kteří se na internetu dostanou kam si umanou. Stačí se jen podívat (třeba teď :D) v informatice kolem sebe a vidím třídu závisláků, kteří na začátku hodiny závodí o to, kdo bude první přihlášený. Ne, ne. Facebook není nic pro mne.
fejbuk nemám, jenže jsem pod tlakem fejsbukovsky závislých slíbila, že si ho někdy založím. ne že by se mi nějak moc chtělo, protože jsem ráda, když můžu utéct z tohohle světa a navíc mám strach z pomluv /nebývala jsem na základce tou nejoblíbenější/. je to složité: přijdu si na jednu stranu výjimečná, když ho nemám, ale na druhou si přijdu vlastní vinou naprosto odstrčená od světa.
[35]: Zdravím. Tvůj komentář začíná takovým způsobem, že jsem se musel zasmát (úsměv ale v dobrém). Začnu takto:
– (Všichni ze třídy jej vlastní, chtěla jsem zapadnout.) – a co by se stalo kdyby všichni měli facebook a ty ne ? (Má odpověď: Nic. Ať si myslí co chtějí.)
– (Facebook, příliš ovládá síť, kdokoliv o mne ví cokoliv nemuvě o nebezpečí chytřejšíš technicky orientovaných lidí, kteří se na internetu dostanou kam si umanou.) – facebook NEOVLÁDÁ síť, všechno je jen o lidech a co se týká "nebezpečí na síti"…tak…v prvé řadě nedávej tam informace které tam dávat nechceš a za druhé – ať si ti "chytráci" zjistí nějaké informace navíc…co tím získají ? Naprosto nic. Že zjistí kdy si člověk zapíná počítač (například) ? No a co ? Nebo že zjistí kde na jakých stránkách kdo chodí ? No a co ? Ať se pokochají jestli někdy zajdeš na lehtivější stránky…no a co? Internet je od toho že člověk prochází různé stránky a to že se to někdo doví navíc ? No a co… Například mně je jedno co kdo o mně ví…co tím získá ? Opravdu nic. Jakékoliv informace jsou jen pouhé informace které se například v mém případě nedají vůbec využít tak abych to významně vnímal. Jo kdyby se jednalo o podnikatele, který má na tom utajení nějaký větší zájem…tak to je něco jiného. Ale u běžného člověka ti "IT chytráci" zjistí jen jestli někdo šel na erotické stránky a na jaké (v tomto duchu – prostě blbosti v podstatě nevyužitelné)
Prostě ať si každý myslí co chce…a nejlepší je si takových lidí vůbec nevšímat. Což je osvědčené z praxe.
[36]: Na facebooku není důvod ke strachu. Všechno je tam ošetřené tak že se lze i detaily soukromí nastavit dokonce i pro jednotlivé přátele. Takže nechápu ten váš strach. Nicméně je to názor.
[37]: kolik ti fuckbook platí za tuhle agitku?:)
[23]: Teda tím, že nemáš ksicht knihu o něco přicházíš! Konkrétně o mistrovu stránku ohledně jeho "digital art".
[37]: Taky pěkný den přeji 🙂 Máš asi pravdu, ale je to už otázka názoru. Mne třeba osobně vadí, když o mně někdo ví podrobnější informace. Za to můžou také zkušenosti, z kterých si nesu pár "duševních popálenin". A co se týče zapadnutí mezi ostatní lidi… to už jsem si stihla podělat na celé čtyry roky 😀 (tentokrát je v tom Facebook nevinně).
Ksichtoknihu nemám a nijak mě to netíží 😀
ja se musim priznat ze ackoli sem tomu taky hodne dlouho odolavala, tak asi pred mesicem sem si ho taky nakonec zalozila…a vite co? sou veci ktery me tam stvou, ale tech si prece nemusim vsimat? proc nadavat na fb ze je to zrout casu a ze z vas udela zavislaka? zalezi prece jen na vas kolik casu tam stravite a jestli ze sebe toho zavislaka nechate udelat. jiste ze osobni kontakt je lepsi nez jen klikani, ale proto ten fb mam, abych si domluvila ten osobni kontakt…nebyt toho, kolikrat bych prave naopak nemela co delat pac bych se nebyla jinak schopna s nekym domluvit a pak by mi opravdu nezbylo nic jinyho nez trcet doma u kompu…takze bych to shrnula asi tak..obvinovat fb, ze je to zla a spatna soc. sit je trochu mimo misu, porad i tady prece plati: jaky si to udelas, takovy to mas:)
Ach jo,ke všemu co tady píšeš jsem se rozhodla dát Facebooku ještě šanci. Zatím mi to nepříjde zas až tak strašné neboť mi zatím nic nechodí. Žádné zas až tak strašné reklamy, žádné blbé e-maily. Asi jsem si to tenkrát nějak moc dobře nastavila. :o):
Já měla FB asi měsíc, pak jsem našla odkaz na trvalý smazání a teď už je to úplně smazaný. Musím říct, že mě tam nic nezaujalo, neklikala jsem na žádný "to se mi líbí" ani "přidat do přátel", do týdne jsem tam měla 7 přátel, co mi zůstali do konce měsíce, jednou za pár dní jsem si na chvilku přišla zahrát nějakou hru a postupně den po dni mě chuť chodit na facebook jenom opouštěla až jednoho krásného dne jsem našla odkaz na to smazání a řekla jsem si, je mi to stejně na nic, tak to smažu. I po založení Facebooku jsem nechápala, co na tom lidi vidí a nechápu to ani po tvojem článku…
A víš, proč jsem tomu dala šanci? Já totiž nemám co ztratit, nemusím se bát že díky FB nebudu mít čas na přátele. Protože od chvíle kdy jsem se přestěhovala do školy, kde jsem moc nezapadla, tak není moc lidí s kterými bych se mohla stýkat. Všichni mí přátelé jsou daleko a FB je proto jednodušší. Nebo bydlí jen od dva kilometry dál, ale nemám absolutní ponětí, co zrovna dělají, kdy jsou doma atd. Takže pokud mají FB a to mají můžu se jich zeptat kdy budou doma, co dělají. A jestli bych nemohla třeba někdy přijet a pod.
No… Já si myslím, že to klikání a e-maily je jen o tom, jak si to nastavíš… A jakou máš vůli. Já mám facebook kvůli kamarádům z bývalé školy a kvůli kamarádům z Francie, taky kvůli fotkám z akcí… A nevysedávám u něj pořád 🙂
Hlavně bych tu diskusi tu uzavřel tím, že je tu spousta věcí, které odvádějí naši pozornost od toho, co je skutečně podstatné a důležité. Je to televize, 99% věcí na internetu, a mohl bych pokračovat dál. Že si nějaká celebrita zlomila nehet víme, ale o některých skutečnostech se prostě nedozvíme.
Já teda trávím daleko víc času na blogu než na FB. Tady je to pro mě větší žrout času a taky mě kolikrát štve, že jsem nic nestihla udělat. Na FB mě nalákali, že to bude dobrá reklama. První den jsem tím byla naprosto znechucená. Lidičky co posílali srdíčka a bůh ví jaké kraviny. Ignorovala jsem je a dali mi pokoj. Za to jsem díky tomu v kontaktu s kamarády, kteří žijí jinde, lehce se s kamarádkami domluvíme na společné večeři, dám tam zajímavou fotku a nemusím ji posílat každému zvlášť. Já a ani nikdo koho znám na FB nevyplňuje svůj stav ani denně nepřidává novinky. Jednou denně tam kouknu a strávím tam maximálně deset minut. Rozhodně méně, než jsem strávila pročítáním komentářů tady :D.