Od neděle bydlím a od pondělka studuju v Brně – což už ale všichni stejně víte:) Stejně tak víte, že jsem si splnila svůj sen a dostala se na psychologii, kterou tedy od pondělka studuju na Masarykově univerzitě na Fakultě sociálních studií. Tolik úvod a teď – jaké to je?:)
V pondělí jsem měla den nabitý k prasknutí a trochu (dost) jsem nestíhala. Dopoledne jsem strávila poflakováním po městě s Mischennkou a ve dvě hrdě nakráčela do školy na svou první přednášku a následný seminář předmětu Uvedení do psychologie. O půl šesté padla a šupem na privát, vzít pár věcí a na tramvaj a za Kubou. Muhehe, ale to nebylo tak jednoduché jak jsem si to malovala.
Jedu tramvají (na označení šalina si odkojena Olomouckou hromadnou dopravou teprve zvykám) a najednou stojíme. Co to? Chvíli to neřeším, dál si čtu časopis (Nový prostor, Lum podporuje bezdomovce:)) a pak „vážení cestující, vystupte si, jen tak pokračovat nebudem„. Vylezu ze šaliny, před ní ve frontě další tři, za ní dva trolejbusy a všude mraky naštvaných lidí. Závada vypadá nadlouho a co teď? Na privát to mám ještě půl hodiny pěšky a rovnou ke Kubovi jet nemůžu, slíbila jsem mu totiž půjčit kuši a ta je na privátě.
Tak jsem šalamounsky přešla naproti, nasedla na tramvaj na druhou stranu, dojela zpátky do centra a šupajdy na trolejbus, který naštěstí(!) jede jinudy, než kde stojí pokažené tramvaje.
Myslíte si, že jsem dojela na byt, vzala kuši a jela za Kubíkem, prostě pohodička, klídeček? Vůbec ne;) Trolejbus byl totiž nějak podezřele plný. Podezřele nacpaný, na to že ním obvykle jezdí tak deset lidí. Lidi se mačkali na sklo, šlapali na sebe (na mě ne, já strategicky uzmula sedačku:)) a hodně hulákali. Pak jsme dojeli na zastávku, kde mám privát a mě to docvaklo. Včera hrálo Brno se Spartou fotbal a my máme za barákem fotbalový stadion! (pro případné fanoušky fotbalu – dnes jsem zahlédla na netu, že to skončilo 1:1;))
Prodrala jsem se davy lidí, které náhle okupovaly naši jinak velmi klidnou čtvrť, popadla jsem kuši, vytáhla z tašky učení a hajdy za Kubou. Myslíte, že jsem došla na zastávku a v pohodě dojela tramvají ke Kubovi na byt? Pak se opět mýlíte. Krom milé epizody, kdy jsem si to s kuší přes rameno rázovala mezi sparťany a skandovala „Banik pyčo“ (byli z toho tak vykolejení, že nestihli ani reagovat), mě čekal jeden velmi nemilý omyl (krásná onomatopoia, ehm, zvukomalba:)).
A totiž – nevím proč mi moje hlava pořád vnucuje, že u Lužánského parku zastavuje tramvaj číslo 9. Nevím, každopádně je to představa tak nutkavá, že jsem jako blbec největšího kalibru vylezla z tramvajky (kterou jsem jela úplně jinam, kde jsem měla přestoupit na úplně jinou a dojet ke Kubovi) u Lužánek a pak mi teprve došlo, že tady devítka, co jede ke Kubovi taky, prostě nestaví!
Zůstat na zastávce a vlézt do nejbližší tramvaje? Ne, to mi má hrdost nedovolila. A tak jsem vzala kuš a tradá přes celé Lužánky, po dlouhé ulici, co je plná schodů a pak ještě asi přes půl Brna ke Kubovi na byt. Pěšky, samozřejmě. Že hrdost byla blbej nápad jsem si ale začala říkat až v půlce schodů. Jsem prostě dobrá:D
A dnešek? Když nestíháte ráno, tak večer už se vám to vyhne (aspoň v to doufám). Včera jsem si totiž usmyslela (či jsme to tak nějak společně usoudili), že u Kuby zůstanu spát a ráno to nějak stihnu. Vstala jsem v šest, okej. Ještě za tmy dojela na privát, kde jsem během dvaceti minut změnila oděv, naplnila žaludek, vykouřila ranní dávku nikotinu, vyčistila si zuby, zaregistrovala si pár přemětů, nabila si vybitý telefon a vyrazila na poslední chvíli do školy.
Minutu před hodinou Kulturní antropologie jsem dorazila do učebny a dnešní fajný, pohodový a úspěšný den mohl začít:) Ještě jedna přednáška předmětu (Sebe)poznání osobnosti (máme skvělého starého pana profesora a krom toho, že mluvil i o čakrách, reiki a budhismu, má dokonalé téma přednášek a myslím, že mě to bude velmi bavit:)) a zase na privát.
A tak tu teď sedím, koukám do monitoru, na zdi krásnou kytičku od jednoho bezdomovce (půjdete-li v Brně po České ulici, sedí u zastávky tramvaje číslo 13 a ty kytičky jsou fakt moc hezké, podzimní, vřesové nebo šípkové, krásně vázané za pětadvacet korun, tak k němu zajděte a udělejte mu i sobě radost;)) a seznávám, že je ze mě vysokoškolák! A studuju psychologii v druhém největším městě ČR, bydlím sama na privátě, můžu si dělat co chci a vůbec I’M HAPPY!!!
Za chvíli zase utíkám, tentokrát posedět do Lužánek, poválet se po trávě a tak, dokud je ještě hezky. Jak vidíte, jsem spokojená, pomalu se seznamuju s novými spolubydlícimi a spolužáky, jsem fascinována svým oborem (muhehe ani nevíte jakou z tohom mám radost!) a už se nemůžu dočkat, až si zítra vyřídím průkazku do té VÉÉÉLIKÉ (poznatek mého inteligentnějšího já: Moraveské zemské) knihovny. Tak užívejte života, podzimu (včera byla rovnodennost přátelé;)) a vůbec všeho, zítra mám volno takže snad napíšu na blog konečně něco pořádného.
S úsměvem na líci vás zdraví Lúmennka;)
To je super, s úsmevom je život krajší 🙂
Jsem ráda, že se ti tam líbí…. 🙂
Ta doprava…vskutklu..druhé největší město…ALE…hlavní je, že jsi se tam neztratila…
Jinak…echm, asi jsem trochu mimo, ale nezačíná Podzim až zítra..to jest 23.?
Kermisee: já myslím že ne ale abych pak nebyla mimo já xD
No jinak jsem ráda že se ti na škole líbí :o)
to je nadšení, to ti závidím, já už jsem totálně vyflusaná a nestíhám :-))
Gratuluji k univerzitě:) Jsem rád, že jsi opět šťastná.
Taky bych chtěl na vysokou, ale asi se na to vykašlu, protože se radši budu vzdělávat sám, škola mě strašně omezuje.
No jo… ve Štatlu je krásně 🙂 😀
Tolik nehorázně se raduji s tebou a tolik nehorázně ti závidíím! Kéž bych mohla za rok na svůj blog taky napsat: Splnila jsem si svůj sen a dostala se na žurnalistiku, kterou od pondělka studuji na Karlově univerzitě na Fakultě sociálních věd… sakra fix už!:( Nicméně bydlet sama, studovat (obor všech oborů – i když naše názory se trošec liší;)) a ještě si užívat šťastného vztahu.. to je nádhera, pokračuj v téhle náladě dál, vysokoškoláku!!;)
Já mívám dost často pocit, že v tom přecpaným trolejbuse asi dožiju. . . 🙂
Prej – Banik pyčooooooo xDDD už chyběl jen kamarád s mečem a bylo to kompletní xD já nemůžu… taky neumím jezdit tramvajema, a metrem, už vůbec ne… Já vím že v Brně metro ne-e… ale prej jsou tam nějaký díry, který vypadaj jak vlez do metra xD asi si Brňáci něco kompenzujou 🙂
koukam, zes mela veselej den:D ale tak hlavne zes nakonec dojela:) at se dari a to nadseni ti vydrzi i nadale:)
[9]: se projevil prazak co?:P:D
[10]: Ano jsem pražák, a jsem na to hrdá 😛 protože brňáci nás nemaj rádi a chovali se hnusně k mojí kamarádce, která je náhodou nejhodnější pražák na světě. Tím si to u mě rozlili páni mychcemetakymetro.
Jaký je vlastně rozdíl mezi psychologií a psychiatrií?
[9]: taky neumím jezdit metrem…jakmile vlezu pod zem, tak ztrácím orientaci :o))))
Do Práglu jsem musela jet s kamarádem, protože on mluví srozumitelněji než já (je z Hané :o)…"a jo žech je tu z tela" = já jsem tady odsud … tedy z Karviné) :o) takže mi sloužil jako podzemní navigátor a tlumočník mezi mnou a Pražáky :o)))
Lúmennko … jinak ti přeji, ať se ti moc tam líbí :o)
[12]: psychologie je humanitní věda, zaměřená hlavně na zkoumání psychiky, tedy jak psychika funguje a co se s ní dá dělat, když nefunguje, kdežto psychiatrie je medicíncký obor, psychiatr je doktor, co léčí nemocnou psychiku a zajímá se zejména o fyziologické (tělesné) příčiny vzniku duševních chorob, kdežto psycholog spíš hledá vazby v minulosti, v podvědomí apod.
Jojo, Brno je skvělé město 🙂 (Mám tu čest tam bydlet takže to musím vědět nejlíp :))
Neé, tak už i tady se bude probírat ten hloupý věčný spor mezi Prahou a Brnem? Achjo.. 🙁 Já tohle nepřátelství prostě nepochopím
[16]:
Já taky ne, stejně jako počiny fotbalových fanoušků.
Lumenn: no vidis, ja kolem toho pana s kytakama (obcas je tam i pani) chodim uz patym rokem a nejak me nikdy nenapadlo si od nej neoc koupit.. mozna proto, ze kdyby potrebovala kytky, tak si takove natrham sama.. nebo mozna kytky nemam rada, kdyz nad tim ted tak premyslim 😀
ja mela pondeli uplne stejne nabehane, akorat v uplne jinem smeru, kdy jsem zarizovala salinkarty atd.. ale vsimla jsem si, ze cim jsem starsi, tim takove veci mene resim.. mam pustenou hudbu, ctu si ve frotne knihy.. a taky cim vic to beru v pohode, tim vic v pohode to probiha.. treba letos mi dali prelepku na isic uz rovnou u potvrzeni a zakovsky prukaz u salinkarty.. mozna ze to tak delaji kazdy rok, ale ja se svou netrpleivosti jsem dycky vletela po hodinovem cekani do mistnosti, vzala si potvrzeni a honem pryc, ani me nenapadlo se zeptat:D jedine co mi vadi, je to momentalni straslive vedro v brne, ted uz jsem doma, uaa, hura, stromy, trava, stin.. bez betonu, ktery mam pocit funguje jako solarni panel 😀 tak snad pristi tyden uz stihnem to pivo 😉
Martin: no vidis, a ja mam rada i Prahu i Brno, oboji z ruznych duvodu, v obou mestech jsou veci a lidi ktere mam rada a ktere nesnasim, patym rokem sedim v Brne, pristi rok se stehuju na nejakou dobu do Prahy, pak se treba zase vratim do Brna.. jedine co mi na Praze vadi je jazyk, coz je ale profesionalni deformace, kterou obcas dokazu prekonat 😀
Lady Rovena: v te vete se pouziva ż misto ž, nesnasim debilni pocestovani a ceskou trasktipci u polskeho nareci, ktera se pouziva u jazykovedneho profesionalniho prepisu, specialne znaceneho, ktery predpokladam ani neznas, takze u normalniho pouzivani se tomu vyvaruj, dekuji 😉