Hu ha ! Nebojte, neumřela jsem, neztratila jsem se ve svém labyrintu (zatím) nesplněných snů, jenom lítám od všeho k ničemu a melu páté přes deváté abych ten život nějak zplichtila dohromady. Nebo spíš do hromádky – malé, úhledné a kompaktní, která bude nejen hezká na pohled, ale bude taky výtečně chutnat a hlavně se v ní vyznám.
Jde to. Ale dře to:)
A tak než se tu objeví pár článků a věcišek, které mám (snad) naplánované na víkend (pokud se zas nestane něco neočekávaného), seznámím vás v pár větách s tím, co je u mě nového. Možná se budete divit, ale na to, jak je toho hodně, je toho docela málo. Ehm…dobrá, přiznávám, tohle jsou jenom kecy, které musí být dost dlouhé na to, aby ten krásný avatar s lístečky nebyl obklopen textem jenom z půlky, ale byl pěkně ohraničený. Což už je, tak pojďme k věci:)
– v pondělí mě posedl nápad, jak zatočit s nezdarem kolem čajráže a tak jsme půl noci proseděli s Mamutem na nádraží a nad krabičákem s colou dávali dohromady svůj budoucí život.
– v úterý jsem si vyzkoušela, aspoň na pár hodin, jaké je to žít ve squatu. Nebylo to tak romantické, jak si možná myslíte, prostě jsme jen s partou asi patnácti lidí vlezli oknem do starého, opuštěného baráku, všude rozestavěli svíčky a zpívali jsme u kytar, bubnů a flétny. Zaznělo pár básní, zlomila se jedna kytara, vypilo se hodně vína s colou a nakonec jsme skončili u esoterické debaty, u podstaty dobra a zla a u toho, proč je dobré nejíst maso a proč to dobré není.
– ve středu byl státní svátek, který jsem moudře oslavila tím, že jsem celý den nevylezla z postele a pokud jsem se v ní neválela s Mamutem, pak se tam se mnou nacházel John Taylor a jeho poslední dobrodružství s názvem Hodný, zlý a nevyzpytatelný. Ano, skutečně jsem si četla dopůl třetí do rána;)
– ve čtvrtek ze mě byl málem lucemburský kolotočář, tedy aspoň na jeden týden. Ale hned z několika důvodů to asi neklapne. Snad příště:) Tak jsem aspoň nezahálela a odesláním dopisu na ministerstvo jsem dala podnět k založení občanského sdružení Čajráž, které nám snad pomůže zoficiálnit náš projekt a my se do pár měsíců dočkáme vybudování Čajráže nové, ve vlastních prostorech
– a dnes je pátek, na který se už celá naše rodina nedočkavě třese. A to ne proto, že maminku seznámíme se sestřiným přítelem (i když to bude taky sranda), ale hlavně proto, že konečně přišel do kin sedmý díl Harryho Pottera a my jdeme do kina. Juchejdáááá! Těším se!
Bilance tohoto týdne:
nápadů – nepočítaně
výkyvů nálad – méně než minulý týden
občanských sdružení založeno – jedna
nepřátel pobito – nula
cigaret vykouřeno – více než minulý týden, ale méně než obvykle (jde mi to!)
do budoucna nahlíženo – v rámci možostí optimisticky
Třeba ten podzim nakonec nebude tak strašnej:)
Krásný víkend přeje Lúmennka
Tak to nezapomeň na HP udělat pořádnou recenzi, ať vim, co mě čeká! 🙂
Teda to je výčet 😀
vino s colou ok, ale vino z krabice?:D
[3]: chudí punkáči, no:D