Když jsem ještě chodila do skautu, měli jsme tuhle větu jako příkaz – už od dob založení skautké organizace se prostě razilo „udělej každý den aspoň jeden dobrý skutek.“ Já si to tehdy hrozně brala k srdci, dokonce jsem držela Modrý život podle jedné foglarovy knížky, kdy jsem si vybarvovala každý den okénka za ranní cvičení, čištění zubů, čestné chování atd. no a jedno z těch okének byl právě Dobrý čin a upřímně řečeno jsem s tím měla občas trochu problém.
V každé staré knížce o klučičích dobrodružstvích (které jsem jako malá strašně hltala) jsou nejrůznější návody na dobré skutky – Rychlé šípy třeba nosili uhlí, zalívali staré babičce květiny nebo se jí starali o kočku, každou chvíli nosili někomu tašku, převáděli slepce, pomáhali slabším. Jenomže tehdy byla trochu jiná doba, sežeňte mi dnes člověka, co potřebuje nanosit uhlí! A zkoušeli jste někdy někomu nést tašku? Všichni stejně jezdí autem a důchodkyně před vámi radši uteče, přece jen, krade se všude.
No a tak moje okénka už tehdy byla nevybarvená, občas jsem posbírala odpadky v okolí našeho domu nebo sama nabídla pomoc učitelce ve škole s něčím, do čeho se nikomu moc nechtělo. Ale jinak (dobrý) skutek utek.
No a včera jsem si na tohleto vzpomněla, ve chvíli, kdy už jsem pomáhala asi třetímu člověku:) Prostě si představte, že jdete po městě a někdo se vás každou chvíli ptá na cestu, potřebuje podržet dveře v obchodě nebo poradit, kudy jede která tramvaj. Nejdřív jsem z toho byla zmatená, protože události úplně brutálně zapadali do sychronicity, kterou popisuje knížka, co jsem ji dočetla.
Jaj to je ale zmatené jak si to po sobě čtu:D Ale myšlenky mi skáčou hrozně rychle, protože včerejší den byl prostě zvláštní. Snad jsem si jen začala víc všímat věcí, co tu byly vždycky a nebo Celestýnské proroctví fakt nějak ovlivnilo mé myšlení, každopádně děly se zajímavé věci a dělo se jich moc:)
Mimoto – o té knížce vám sem taky napíšu, mám to v plánu vzápětí. Ale popisuje jednu zajímavou věc, kterou je synchronicita – že věci plynou určitým způsobem, že co se zdá jako náhoda je ve skutečnosti precizní práce příčin a následků s jasným smyslem. Znáte to, když potkáte svého starého kamaráda, na kterého jste včera mysleli, ve městě, kde byste ho vůbec nečekali? A nebo se bavíte o nějakém člověku, který se náhle vynoří na ulici; nějaké situaci, kterou chcete zažít a „náhodou“ k ní za okamžik dojde. Každý z vás tohle nejspíš zažil několikrát za život – no a nejen, že tyhle „náhody“ se dějí, ale my jsme schopni je přivolat i vědomě.
A tak tedy Lúmennka prožila den, kdy si všímala synchronicity, jak jí radilo Celestýnské proroctví. Malých drobností bylo víc, ale jak se dívám zpětně, už si přesně nevzpomínám, dvě hlavní události mě ale hodně nakoply:
– předevčírem jsme se s Kubou a jeho kámošem bavili o náboženských sektách a o tom, jak chodí po Brně. Já si nemohla vzpomenout, jak se jmenují takoví ti, co mají kravaty, visačky s nápisem „starší smith“ a cizí přízvuk. A včera jsem tak seděla na moraváku a kdo ke mě nepřijde! Dva týpci v obleku, s visačkami a že mě chtějí poučit o spasení! Kulila jsem na ně oči, ale pak jsme příjemně zkecli a já jim trošilinku rozvrátila pohled na jejich víru, byli ze mě lehce zmateni, že se nenechávám manipulovat, naopak, že manipuju s nima:) Hlavní ovšem bylo, že se objevili poté, co jsem na ně myslela.
– večer v osm jsem měla sraz se spolužáky u červeného kostela, předtím jsem chodila s Mischennkou po městě a rozloučili jsme se kolem sedmé. Šla jsem si tedy sednout ke kostelu, jenže v tu dobu mi volal Kuba, ať přijdu do kavárny, kde sedí s kamarádkou. Ale já mobil prostě neslyšela, došla jsem ke kostelu otevřela si knížku a nade mnou tajtrlíkoval na žebříku nějaký pán, co věšel ceduli ohledně nějakého koncertu. Chvíli tam bezradně stál a držel šňůrky a pak mě požádal, jestli bych mu nemohla pomoct jednu z nich podržet. A tak jsme to společnými silami pověsili, načež jsem zjistila, že mě před chvílí sháněl Kubík. Kdybych to zvedla, chudák pán by tam tu ceduli asi věšel do aleluja:)
Takže synchronicita funguje jak na drátkách, až se mi z toho motá hlava, když nad tím uvažuju:) Ale tenhle článek měl být původně o dobrých skutcích a o tom, jak jsem včera přitahovala kolemjdoucí, co potřebovali pomoct, jako magnet. Krom toho jsem si fajně popovídala s LaDuchesse (zdravím:D) a s Mischennkou (taky;-*), zašla na pivko ze svými novými spolužáky a prostě včera byl skvělý den:)
Tak snad bude ten dnešní taky takový, i když venku leje jako z konve:)
Zajímavej pohled na náhody. Začínám si myslet, že ten nahoře si ze mě dělá opravdu prču… a co se týče dobrejch skutků… to je dneska opravdu těžký. Zkus nést babče tašku, a ona na tebe zavolá fízly. Zkus ji pustit sednout v tramvaji a ona tě seřve, že není stará. Modrý život jsem kdysi zkoušela též, ale popravdě… nemluvit sprostě mi nikdy nijak zvlášť nešlo xD
Tak tohle "přísloví" mám ráda :o) I když jsem nechodila do skautu. Když nějaký dobrý skutek vykonám, tak si vždycky řeknu "tak, a teď už můžu být celý den hnusná" :o))) samozřejmě to myslím v legraci :o)) Občas se mi stává, že dobrý skutek je po zásluze potrestán, ale těžkou hlavu si z toho nedělám :o)))
Jo a párkrát se mi poštěstilo, abych starší paní (úplně cizí) nesla tašku :o) Občas jsem nesla tašku i sousedce :o) Také mám takové dny, kdy se mě hodně lidí ptá na cestu a nebo chtějí v něčem poradit :o) A když mám čas a náladu, tak debatím i se Svědky Jeho Nohy (Svědkové Jehovovi) :o) tyhle debaty mám opravdu ráda. Také jim vždycky trošku rozvrátím pohled na jejich víru, ale oni si to vždycky nějak obhájí a sami vysvětlí :o) "Bojuji" proti nim jejich vlastní zbraní :o) Biblí … samozřejmě, že obrazně :o)
Ta synchronicita se mi taky někdy stává. 🙂
Je to jen náhoda, nebo je v tom něco víc, že tyto "náhody" se poslední dobou stávají čím dál častěji..?O_o
[4]: já si myslím, že náhoda neexistuje :o) že všechno má nějaký svůj účel :o)
Zajímavé 🙂 Případy my o vlku, vlk za dveřmi se mi dějí celkem často. 🙂
Venom: hej tak s tím jsem taky měla největší problém:D
Eii: stávají se pořád stejně, jen lidi si jich víc všímaj, až dojedu zítra dom, pučím ti to celestýnské prorocvtí tam o tom všem píšou;)
Odporúčam prečítať The Secret, kde je popisovaný istý "zákon príťažlivosti".. podobné veci sa priťahujú, takže sme to, na čo myslíme. Osobne som videl aj video a čítal ako knižnú verziu 🙂
moc hezký článek (opět) … je pravda, že často spěcháme tak, že si těchto lidí co potřebují pomoct ani nevšimneme. A přitom jich je tolik…
Já občas taky někde pomůžu, rozhodně ne ale denně (asi by ze mně skautka nebyla xD) A mimochodem jak se ta sekta jmenuje?
[7]: Ne! Další knížky už ne!xD
zajímaví…Proto moje m,áma má schopnost předvídat, co se stane!
dobry skutky nemusis provadet jen na cizich osobach, myslim, ze i doma je vzdycky co udelat, i kdyz je to treba jen usmev:)
[8]: četla jsem hodně knih na podobném principu, je jich teď jako máku:) Ale tajemství mám už nějakou dobu v plánu, ať vím, jestli když je to tak strašně slavné, je to i pravdivé:)