Tři devítky v datu. Před dvěma dny jsme si zase mohli užít tu zvlášnost, která přijde jednou za sto let. Už tu bylo 06.06.06, kdy někteří prorokovali strašné zlo, které přijde se satanovým trojčíslím. Bylo tu datum 07.07.07, den spousty svateb a oslav, protože z tolika sedmiček každý cítil štěstí a chtěl si ho nabrat plné hrsti. A loni jsme zase měli 08.08.08, karmické těžké osmičky, které přinesly (věříte-li numerologii) mimo jiné třeba obrovskou vlakovou nehodu ve Studénce, kdy na projíždějící vlak spadl rozestavěný most.
Loňský den si pamatuju velmi dobře, snad i proto, že dva dny po té strašné nehodě jsme s Finnem jeli z Ostravy přes Studénku a dívali se na ty rozmašírované vagony, kusy ocele trčící ze zakrvácených vlaků a všude kolem byl beton, hlína, železo a smrt.
No a letos přišlo krásné datum 09.09.09. Devítka je sama o sobě umocněná trojka a trojnásobně umocněná devítka, to je prostě numerologická bomba. Devítka je číslo silné, plné energie, číslo osvobození se od pout a dosažení svobody. A tohle číslo na mě před dvěma dny útočilo ze všech stran.
Chtěla jsem to napsat už ten krásný devítkový den a pak už včera, ale z jistých důvodů to nešlo zatím zveřejňovat. Co že se stalo? Vy, co nevěříte na znamení osudu a numerologie a tarot vám nic neříkají, možná budete jen krčit rameny. Ale vy zbylí…
Můj tarotový součet je 11, Chtíč/Síla. Sečteme-li numerologicky 9.9.2009 získáme číslo 11.
Finnův tarotový součet je 9, Poustevník.
Tarotový součet našeho vztahu je opět 11.
A předvčerejší devítkový den byl dnem, kdy po měsíci ve tmě zase vysvitlo světlo. Už od rána, co jsem byla v Brně ve mě něco vřelo, chtělo se mi brečet, cítila jsem se rozervaná na kusy. Strašně mi chyběl člověk, na něhož jsem se snažila už měsíc zapomenout. A tak jsem odpoledne přijela domů a šli jsme s Finnýskem na pivo a do parku. Povídali jsme a smutnili a po hodinách strávených spolu jsme se objali a už nepustili.
Za ten měsíc, kdy já byla s Kubou a Finn se tak nějak snažil si najít nějakou přítelkyni, přičemž oba jsme spoustu věcí získali (Finn fyzičku, sebevědomí a své staré přátele, já spoustu vědomostí, sebeovládání a pokrok v názorech), nám oběma ale stále něco chybělo. A to něco jsme objevili 9.9.2009.
Náš vztah nebyl ideální, hádali jsme se kvůli maličkostem, mě štvala Finnova tloušťka a nižší fyzická zdatnost než dříve, jeho štvala moje hubenost, pojící se se stejným problémem. Finn jakožto slibotechna jen mluvil a nedotahoval věci do konce a oba jsme se navzájem začali míjet v pohledu na svět, já chtěla akci a Finn akci jen sliboval.
A tak jsme se rozešli, já si našla Kubu, člověka s elánem, energií, který se nezastaví ani na chvilku, člověka zběhlého v magii, který má více znalostí a vědomostí než já a mohu se toho od něj hodně naučit. Ale běžely týdny a za jediný měsíc, co jsme byli spolu, jsme mnohokrát řešili to, že se rozejdeme, protože mě psychicky deptá, protože vedle něj nemůžu volně dýchat, protože nedokáže spomalit, abych vedlě něj mohla jít. Při tom všem jsem se stále snažila se ujistit, že je mi s ním dobře a že ho miluju, ale v srdci jsem cítila stále větší prázdno a psychicky jsem se ocitla tak hluboko v prdeli, jak už jsem dlouho nebyla. A znáte to – čím hlouběji jste, tím hůř se leze zpět na světlo a i když se ke světlu dohrabete, stejně zůstanete celí od sraček.
Předevčírem to bylo už neúnosné. Cítila jsem se neúplná, zoufalá, prázdná. Cítila jsem se sama, zbytečná, osamělá, hubená, pitomá a k ničemu. A pak mě objal On a bylo zase dobře. Finnýsek má své chyby a má jich hodně. Ale ten měsíc, kdy jsme oba byli přesvědčeni, že už nikdy nebudeme spolu mít bližší vztah, než jako bratr a sestra, nám oběma mnohé dal. Finn získal zpět část své fyzické a psychické síly a já objevila spoustu věcí, co nosím ve svém nitru a rozhodla jsem se s nimi konečně něco udělat.
A tak jsme zase spolu. Jedna duše ve dvou tělech, dvouplamen hořící jasným světlem. Co Muzzug spojil, člověk nerozpojuj:) Naše cesty se rozdělily, když se nad krajem snášel podvečer Lughnasadu. A opět se spojily ve znamení čísla devět. Snad je to náhoda, ale já na náhody nevěřím:)
můj život je tvým životem
moje tělo je tvým tělem
moje duše je tvou duší
moje srdce je tvým srdcem
můj osud je tvým osudem
a tak
svázáni
potřísněni nocí
a prokleti dnem
na prahu věčnosti čekáme
až se naplní
Miluju Tě, Finnýsku.
He’d known it won’t last forever
She’d go ahead for a while
When you open your eyes
When you gaze at the sky
When you look to the stars
As they shut down the night
You know this story ain’t over
Tak to vám obom gratulujem 🙂 V tomto má teda určite prsty osud, len náhod je to priveľa 🙂
Co na to říct… já se zmůžu snad jen na to své… a kurva xD no rozhodně vám to přeju 🙂 pro mě bylo to datum taky hodně těžký, ale navíc plný jenom zkázy a problémů.. a naprosto mě rozsekala věta – čím hlouběji jste, tím hůř se leze zpět na světlo a i když se ke světlu dohrabete, stejně zůstanete celí od sraček.
to je tedy happy end 🙂 vlastně tohle asi není tak úplně konec, co ? ale spíš začátek 😉 tak vám přeju, ať je to nový začátek pevného svazku na hodně hodně dlouho 😉 to se stává, jste mladí, mění se vám priority, prožili jste ale spolu na druhou stranu už kus života a tak je na vás, zda jsou rozdíly tak velké, že to nejde a nebo je spolu zvládnete… já vám držím palce, aby vám to klapalo:-)
jééééééé :o) to je romantika :o) Gratuluji :o) přeji hodně štěstí :o)
vy k sobě prostě patříte 🙂 Moc vám to oběma přeju!
Snad se po tomto mém komentáři moc nenaštveš, ale chci se vyjádřit. Vše mi bohužel příjde hrozně nešťastné pro Finna. Určitě má své nedostatky, ale slabá fyzička jako jeden z důvodů rozchodu…Nesplněné sliby dokážou hodně zabolet, mě osobně příjdou jako jedna z nejhorších věcí, které může udělat někdo, koho mám rád, slíbit a pak zklamat.
Mému dobrému kamarádovi dala jeho holka po dvou letech kopačky. Dva týdny chodila s někým jiným, užívali si sexu a potom se zase vrátila k "tomu starému". Je tu jistá podobnost s Tvým příběhem, ikdyž důvodu jsou různé. Kdyby mi tohle udělala holka, už nikdy bych si nemohl být jistý. Vždy, když by potkala někoho nového, s kým si hodně začne rozumět, bál bych se už o svou pozici, když vím, čeho je schopna.
Další věc, která mě zaujala, ale v negativním smyslu je, že z článku vyplynulo, že když je Finn s Tebou, nestýká se tolik s přáteli. Tohle jsem nikdy nepochopil, přitom je to tolik časté. Kámoš má novou holku, chce být jenom s ní a staří přátelé jdou stranou. Pak se ti dva rozejdou a on potřebuje přátelé. Jako dobrý přítel bych určitě Finnovi pomohl, ale zároveň bych doufal, že se bude cítit provinile, jak by měl.
Článek je ale šťastný a optimistický, tak věřím, že podobné problémy už máte za sebou a všichni jste řádně poučeni 🙂
Tak ať už jsme spolu pořád, nějak mi k sobě patříte 🙂
Já ti to říkala! Mé proroctví se naplnilo, ó lala 😀 (v komentáři u článku o rozchodu)- zažila jsem nemlich to samé a taky to byl přesně měsíc 😀 Přeju vám to..
Juch 🙂 Vy dva k sobě prostě patříte. Nemohla jsem uvěřit zprávě o rozchodu. Tak hodně štěstí ve staronovém vztahu 🙂
A máme tu další šťsstní happyend….gratuluju, moc a moc…doufala jsem, Isis v tom má prostě prsty, ty jej devítky 😀
Ale řeknu vám a musí mse pochlubit, že nejste jediní komu se vrátila svoboda, láska a štěstí…u mě se sice nejedná o lásku, přítele ani nic takového ale…konečně, po dlouhých 7 letech, jsem si dokázala odpustit…tu psychickou vraždu….takže….9.9.09…krásný den plný krásných zážitků a "znovuzrození" 😉
Tak mně se taková báječná love-story nestala, ale za to jsem byla devátého u zápisu na vš – byla to strašná sranda, neboť mi měli vytisknout s evidenčním listem i nějaký login do školního systému a on se nevytiskl a když jsem se pak spolu s ostatními o login hlásila, všichni ho dostali – jen já ne. Takže ty devítky byly u mě trošku zapeklité 😀
Ale vám dvěma přeji to nejlepší – nechť je vaše láska tou nesmrtelnou hvězdou, která vám bude svítit ve vašich srdcích celou cestu vaším životem…
nechci ze sebe delat nejak chytrou, ale ja si tak nejak mylsela, ze to takhle skonci, proste mi z tech tvych kapku depkoidnich clanku z posledni doby, pripadalo, ze to nejsou jen takove nahle zachvaty sebelitosti, ale ze to bude trochu slozitejsi a nejspis v tom bude mit prsty laska…kazdopadne doufam, ze ted uz vam to vydrzi, protoze ackoli vas nijak bliz neznam, proste ste mi vzdycky prisli, ze k sobe proste patrite…ale co ja vim, kazdopadne hodne stesti:)
Jůjí, to je fajn, že jste zase spolu 🙂 Vy k sobě prostě patříte, to vidí i slepej. 😉 Moc vám to oběma přeju. 🙂
Uááá, ukápla slza. Fakt. Vidím ji na klávese "b". Že se nestydíš mě rozplakat…
:))) Moc vám to oboum přeju. Z vlastní zkušenosti vím, že o toho člověka musíme někdy přijít, abychom zjistili, že bez něj nemůžeme být.
Hodně štěstí (a akcí, pro tebe pár kil navíc a pro Finna pár kil míň) přeji 😉
Tak tedy gratuluji k vašemu tajemno-datovému výročí….nakonec se ukázalo, že si tě tedy ten "zachránce" nezaslouží…ale doufám, že jste spolu i tak zadobře….a doufám, že Lum a Finn spolu budou šťastní….
Zdravím Lúmenn. Ho ho hou další pověrčivec? Těmi takzvanými magickými datumy bych se příliš nezatěžoval. Je to pověra tedy alespoň většinou.
Lukáš: ho ho hou, nikoli, jen člověk co se zajímá o numerologii;)
Já radši metafyziku:D
Marně přemýšlím co se mi tak převratného stalo 9.9.2009 …. a na nic jsem nepřišla :o)