Y. Sigurdardóttir: Led v žilách

Yrsa Sigurdardóttir – Led v žilách
Nakladatelství: Metafora
Počet stran: 299
Rok vydání: 2011 (česky)

Tuhle knihu jsem vyhrála loni v AZ Kvízu a k jejímu přečtení jsem se dostala až teď. A popravdě bych zase o tolik nepřišla. Ale dlouhé ještě ne jarní, ale už ne zimní večery si žádaly společnost knihy a tak jsem po ní sáhla. Fakt je, že není dobrý nápad číst na přelomu zimy knihu, která se celá odehrává v Grónsku, obdařeném pořádnou sněhovou nadílkou. K tomu všemu si přičtěte islandská, pro českého čtenáře dosti nezvyklá jména a dostanete ne úplně standardní knihu, která má velký potenciál, jenž se jí však nepodařilo plně využít.

Hlavní hrdinkou knihy je Tóra Gudmundsdóttir, islandská advokátka, která dostane zvláštní úkol – vypravit se do Grónska, do ledové pustiny, kde se staví nový důl. V základním táboře zbyly po podivných událostech jen dva vrtači, kteří se však záhy úplně odmlčeli a investor má obavy o pokračování projektu, takže vysílá tým, který má zjistit, co se stalo. Tvoří jej Tóra, její přítel Matthias, sekretářka Bela a směsice odborníků – lékař, geoložka, IT specialista a záchranář. Ti všichni se snaží přijít na kloub záhadě, kam zmizeli oba vrtači a co znamená podivné video, na němž jsou jen třesoucí se nohy a spousta krve.

Mezi tím vším se prohání na svých saních starý lovec Iqimag, který mluví o duších a přízracích z ledové pustiny a starobylé kletbě, již je třeba zastavit. A co s tím vším má společného zmrzlé tělo ve sněhu a sdružení anonymních alkoholiků? Možná více, než si myslíte…

Zní to dobře, že? Mrazivá kniha plná záhad a smrti. A taková také je, jenže…

Velkou slabinou knihy je styl, jakým je napsána. Člověk se pořádně nevžije do postav, které jsou poměrně ploché a jednoduché, zároveň je problém, že je celá pointa vyzrazena až úplně na konci, aniž by člověk měl šanci udělat si jasnou představu. Zápletka vygraduje velmi zajímavě, jenomže v knize je hodně „ale“, která čtenáře donutí se zamyslet, jestli autor někde neudělal chybu. Což snižuje věrohodnost knihy a na konci z ní tak zůstane trochu hořká pachuť.

Přesto ale stojí za přečtení, už proto, že se odehrává ve zcela nezvyklých reáliích, na které našinec jen tak nenarazí. Pokud překousnete pár detailů, dlouhé večery vám kniha rozhodně zpříjemní.