Wolfgang Hohlbein – Kevin z LocksleyNakladatelství: MOBA
Počet stran: 214
Rok vydání: 1994 (originál), 1996 (česky)
Letos byly na knihy velice chudé Vánoce a já dostala, kromě kuchařky od babičky, jen tuhle jedinou. Asi se vám jako čtivo nezdá úplně vhodná pro mladou ženu, ale spíš pro desetiletého kluka. A máte asi pravdu. Protože právě v deseti letech jsem ji poprvé četla a od té doby na ni nemohla zapomenout. Když jsem se zmínila před bráškou, že na tuhle knížku z dětství ráda vzpomínám, on si zase vzpomněl na mě při návštěvě z antikvariátu a tohle z toho vzešlo:)) Krásný vánoční dárek plný vzpomínek na dětská léta, kdy jsem ležela s nosem zabořená v knížkách celé dny a noci.
Ale abych to s tím vzpomínáním zase nepřeháněla. Stalo se vám někdy, že jste se po letech vrátili ke knížce z dětství a zjistili jste, že si nepamatujete ani jediný řádek? Jako byste tu knihu nikdy předtím nečetli? NoNu, mě se to stalo právě s touhle a o to lepší zážilek to byl. A musím vám říct, že pro desetiletou Lúmennku to musel být hotový horor, protože knížka sice pojednává o patnáctiletém hrdinovi, ale je plná usekaných hlav, crčící krve a obvinění z čarodějnictví. Prostě fantasy jak má být:)
Hlavní hrdina je, jak jsem již zmínila, patnáctiletý kluk jménem Kevin, který se dozví, že je nevlastním bratrem Robina z Locksley a spolu se svým věrným přítelem Arnulfem mu to jede oznámit na jeho rodný hrad. Kevin nikdy hrad neviděl. On toho vlastně za svůj krátký život moc neviděl obecně, protože ho celý strávil na zaplivaném dvorci v Prdelákově u Nottinghamu mezi vepříky a obilnými lány.
Není divu, že z něj jeho bratr Robin moc nadšený není, ale díky Arnulfovi, jenž byl dobrým přítelem jeho a Kevinova otce, ho vezme na milost a začne se s ním pomalu sbližovat.
Ale to už na scénu vstupují staří známí z legendy o Robinu Hoodovi – šerif z Nottinghamu a jeho synovec Guy Gisbourne, máme tu i Lady Marianu a temného záporáka, maurského čaroděje. Děj se zamotává, krev teče, hrady hoří a Kevin si začne říkat, že by možná bylo lépe, kdyby zůstal ve své rodné vísce na bezpečném, byť zavšiveném slamníku, a netoužil po dobrodružství. Už je však pozdě a jeho skutečná dobrodružství teprve čekají.
A v tom je ten háček. Existují další tři knihy, které jsem jako malá pochopitelně zhltla, ale ty v antikvariátu neměli a v brněnské knihovně (!) taky nejsou k mání (a to v mém milém rodném Prostějově je měli a já je četla, vrrr!). Takže nezbývá než obcházet obchody s knihami a doufat, že další díly někde objevím a nebo se tu třeba najde nějaký dobrák, který by mi pokračování těchto úžasných knížek za nějaký peníz odprodal:)
Ačkoli se jedná o fantasy pro mládež, kniha je napsaná velice čtivě (inu Hohlbein je můj velmi oblíbený autor:)) a napínavě a přestože jde o stokrát omleté téma, autor je zpracoval originálně a nově, což potěší i protřelého čtenáře:) Jako nenáročnou odpočinkovou literaturu rozhodně doporučuji;)
+ čtivost, sympatický hrdina, zajímavý nápad
– jednoduché, psané pro mladšího čtenáře
Hodnocení: 7/10
Tak po té se rozhodně podívám, třeba ji v karvinské knihovně budou mít 😀
Také mám takovou knížku z dětství. Nebo bych to spíše měla nazvat příběhem 🙂 Jako malá jsem kdysi poprvé zhlédla necelý film Matilda a od té doby se mě nepustil. Je to sice pohádka pro děti, ale ten příběh mám fakt ráda. A podobně jako ty jsem kdysi na Vánoce dostala i knížku…
Já jsem to taky četla jako dítě, ale taky už jsem od té doby všechno zapomněla. 🙂
Jako malá jsem četla 🙂
Ahoj Lumennka :),
viem že sa to netýka témy. Ale prosím, vypočuj ma: prosím, budeš aj ty šíriť správu o fukušime ktorú nedávno uverejnila Alue?