V.McDermidová: Bludiště temnoty

Val Mc Dermidová – Bludiště temnoty
Nakladatelství: BB/art
Počet stran: 372
Rok vydání: 2010 (anglický originál), 2011 (česky)

Úplně mě zděsilo, když jsem koukla do seznamu výpůjček v knihovně, že jsem za poslední měsíc přečetla jen dvě knihy a to prosím od mé sice oblíbené, leč v podstatě brakové autorky Val McDermidové. Měla bych se na ty thrillery vyprdnout a začít číst něco vážnějšího (mno, teď čtu povídky Pavla Renčína, takový český Gaiman a velice dobrý, tak se cítím líp:)). Ale když utahaní padnete po dvanácti hodinách práce do postele, na nic jiného už jaksi nemáte sílu. Ne, že by ale její knihy byly špatné, to rozhodně říct nemůžu. Jste-li zatížení na detektivky, mohu tuto autorku vřele doporučit.

Výjimečně tato kniha není o Tony Hillovi (viz předchozí recenze), ale máme tu jiného hrdinu, tedy spíše hrdinku a opět se jedná o psychiatra a policejního profilera v jedné osobě, Charlie Flintovou. Není zatížená neurózami tak, jako můj oblíbený Tony, ale taky není úplně v pohodě, protože podělala jeden případ a teď se docela strachuje o svoji kariéru.

Do toho jí přijde podivný dopis s novinovými výstřižky k brutální vraždě, která se odehrála v Oxfordu – jako na potvoru přímo na území koleje, kde Charlie studovala. Tohle jí nedá spát a rozhodne se přijít na to, co za vraždami vězí a to ji dovede ke starým známým ze školy a ke komplikovanému případu, kde se na první pohled jedná o ojedinělou vraždu, ale když se do toho Charlie ponoří hlouběji, odhalí netušené souvislosti.

Ještě je nutno připomenout, že Charlie je lesbička – jako mnoho (zatím většinou vedlejších) hrdinek v knihách McDermidové, až si říkám, že její orientace taky asi nebude heterosexuální. Tato kniha de facto skoro není o jiných ženách, než o lesbičkách, ale o to je příběh zajímavější a poutavější.

Kniha se četla skoro sama, jako všechny knihy od této autorky, skutečně umí vtáhnout do děje. Je fakt, že začátek je trochu nuda, než poznáte všechny hlavní aktéry spletitého příběhu, ale pak si je prostě zamilujete, ať jsou to padouši nebo hlavní hrdinka nebo jen vedlejší postavy, charaktery McDermidové jsou hodně plastické a uvěřitelné, i když jsou to občas psychopati.

Zápletku můžete odtušit, ale indicie jsou nenápadné a náznaky jen nepatrné, přesto je rozuzlení prostě jako vždy bomba, která vám bouchne do obličeje. Tahle autorka prostě umí a baví mě, že si to člověk může domyslet sám, že to není jako u některých autorů, kteří vám neprozradí všechno a na konci vyrukují s tajnou chodbou nebo jednovaječnými dvojčaty a podobně. Takže milovníci detektivek – tohle je pro vás. Fandové do lesbiček – taky si užijete. A vy zbylí si můžete knihu vzít jako příjemnou oddechovou četbu na dovolenou.