Ursula Kroeber Le Guinová – Čaroděj ZeměmoříNakladatelství: Trifid
Počet stran: 203
Rok vydání: 1992 (česky)
Pokud hledáte oddechové, klasické fantasy se zajímavým, dobře propracovaným světem, pak sáhněte po příbězích z ostrovního světa Zeměmoří. Na desítkách ostrovů a ostrůvků tam žijí lidé, mluvící mnoha jazyky a mající mnohé báje a legendy. Mezi těmito bájemi povstává čaroděj Ged, o němž se zpívají písně. Ale ne odjakživa. A Čaroděj Zeměmoří je kniha, která stojí na počátku všech písní a popisuje, jak Ged vyrostl, jak se stal čarodějem a jak vyvolal Stín.
Hlavní hrdina Ged vystupuje pod jménem Krahujec, protože ve světě Zeměmoří není dobré prozrazovat své pravé jméno a to tak znají jen ti nejbližší přátelé. Kdo totiž zná jméno nějaké věci, je schopen ji ovládnout, je-li tedy nadán čarodějnou mocí. A to Ged je. Proto mu brzy začne být vesnice, v níž se narodil malá a touží poznat svět. Odejde tedy do světa s mistrem Ogionem a nakonec se dostane až na magickou univerzitu. Ovšem tam se mu z mladické nerozvážnosti povede vyvolat fujtajblovou věc ze světa stínů a započne krušný příběh, kdy Ged prchajíce za Stínem vlastně celou dobu běží za ním a snaží se jej přemoci.
Kniha je tak klasické fantasy, až se vám z toho chce plakat. Draci, hrdinové z písní, čarodějové, kouzla… Ale není jí to na škodu, ba naopak, příjemně se do světa Zeměmoří ponoříte a jeho reálie vám přijdou úžasně živé. Ged je tak trochu superman, i když se mu povede na začátku kariéry pěkný kiks, je prostě čaroděj z velkým čé a je to celou knihu znát. Nicméně i přes jeho zřejmou genialitu má své mouchy a honba za Stínem není zrovna procházka růžovým sadem. Jedinou nevýdohou je místy trochu unylé tempo, pořád nějaká mlha, moře, chlad, vítr, až vám z toho běhá mráz po zádech a místy vás to moc nebaví. Přesto je to příjemný a místy i napínavý oddech.
+ živé reálie světa
– místy trochu nuda
Hodnocení: 5/10
(Došla témata jo ? Říkáš…)
Ale k věci…
Toto mi připomíná mé známé "gamebooky" které jsem dříve v minulosti celkem často hrál.
Četla jsem a celkem mě to i bavilo. Je to opravdu nenáročné… 🙂 A díky za připomenutí, stáole se chystám číst dál, jen jsem zapomněla 😀
[1]: došla témata? He? Recenze na knihy píšu už několik měsíců, kamaráde:) A je to téma jako každé jiné;)
[3]: Víš, jak se to říká…kdo chce psa bít, hůl si najde.
A když se chce, tak se může zplodit naprosto nesmyslná kritika k normálnímu článku, obvinit Tě z prakticky čehokoliv.
Bav se tím. 🙂
[4]: já se i bavím, jen jsem nekonečně fascinována, co za kraviny je lord komunista schopen vymyslet:D
[3]: no…takže došla témata…(tomu se říká "vycpávka" internetové stránky pro lepší návštěvnost)
[5]: Co máš z toho holka… já se směju každým dnem mnohým tvým nesmyslům co jsi schopna zplodit (ochotna pro lepší návštěvnost podobně jako Alue).
[4]: ale holka…nebuďte zas tak hákliví…
[6]: Ehm…já ve skutečnosti nejsem holka. Možná jsi to ale nepoznal. Nevadí. 🙂
[6]: za lepší návštěvnost, kterou mi asi nebetyčně závidíš:)
tu jsem cetla jako mala a tehdy mi to prislo fakt dost dobry:) ted uz bych z toho mozna nebyla tak nadsena, nicmene diky za pripomenuti, asi zasatram v knihovne a vylovim ji ze zapomneni a az budu mit chvili casu na nejakej ten oddech, tak si ji znovu prectu:D
[8]: to víš je ho holka… minulost se už neopakuje…pro mě není důležitá návštěvnost…nemám na to teď pořádně ani čas.
Knížka mi přijde zajimavá hlavně obsahově, je v tom kus života, každý tak trochu prcháme před nějakým Stínem. Lumenn, přišlo to tak i tobě, nebo jsem zaujatá – připadalo mi, že na to, že knihu napsala žena, se všechny ženské postavy chovají neobyčejně poníženě, extrémně sumbmisivně a jakoby bez vlastní vůle?
[11]: jj přišlo, čarodějové jsou jen muži a většina žen jsou tam jen hodné a poslušné ženy a manželky
Čaroděj Zeměmoří patří mezi mé nejoblíbenější fantasy a ano, veze se dost na klasické vlně. Já ovšem za textem vidím mnohem, mnohem víc než tam ve skutečnosti je a vůbec nepřekvapuje, že ve světě patří Čaroděj Zeměmoří mezi TOP 10 fantasy hned vedle Tolkiena.
Jen tak na okraj… Přijde mi, že jsou čtenáři momentálně prvky klasické fantasy natolik přesyceni, že každý náznak elfího ouška nebo dračího pařátku znamená automaticky bod dolů. 😀
[13]: asi máš pravdu, četla jsi celý cyklus? Možná bych si to měla přečíst celé, abych to opravdu docenila
je to klasický fantasy, protože je to docela starý ne? 🙂 v tý době si to moh jeden dovolit a nepůsobilo to nevhodně 😀
jinak na tu knihu su poslední dobou dost naráželo a vážně mam chu´t si ju přečíst
Túto knihu mám doma 😀 Guinová je skvelá:D Aj mna inak baví psychológia a tiež Pán Prsteňov a podobné fantasy 😀 A tento tvoj blog je fajn, človek tu nájde samé zaujímavé veci:D Dúfam, že v tom mieniš pokračovať 😀
[14]: Četla – nejlepší jsou asi Atuánské hrobky, Nejvzdálenější pobřeží je hodně filozofické.
Na původní trilogii navazuje ještě tuším Tehanu a Jiný vítr, četla jsem Jiný vítr a ten byl hodně specifický, ale podle mě kvalitativně níž. I když ten motiv s dívkou-drakem byl… zvláštní. 🙂
Le Guinová je jedna z nejlepších autorek, které znám. Četla jsem snad všechny její knihy.