Šťepán Kořpiva – HolomrázNakladatelství: Crew
Počet stran: 288
Rok vydání: 2010
Už jsem se zmiňovala, že mám ráda tvrdé dárky? Ne? TAk tedy, mám ráda tvrdé dárky, znáte to, takové ty placaté, tvrdé dárky, ze kterých voní papír. A protože jsem nedávno oslavila již třiadvacáté narozeniny, dostávala jsem dárky. A jedním z nich (hmm, jen jedním:/) byla i tato kniha. A můj drahý Mamutek se vskutku trefil do mého gusta. Holomráz je přesně tou knihou, od které se nemůžete odtrhnout, na každé straně vás překvapí a nakonec ji musíte ještě několik hodin vydejchávat. Kopřiva prostě umí!
Hlavním (anti)hrdinou je čaroděj Wolrich. Slavný muž, který je uznáván po celém světě, absolvent Hexagonu, ten který porazil draka, temného mága a…bla bla bla. Ten muž je taky šejdíř, podvodník a lhář a nic z toho, co o sobě tvrdí není ani trochu pravda. Je to pouťový iluzionista, občas tak trochu zlodějíček a hlavně bezcharakterní slizký had. Ale někde hluboko v něm se skrývá maličká jiskřička dobra a spravedlnosti, špetka a lásky a celý vagon pomsty. To vše z něj dělá člověka, kterého chvílemi nenávidíte, chvílemi milujete a nakonec je vám jej i docela líto.
Celé jeho dobrodružství začíná již v dětském věku v sirotčinci a pokračuje až do kmetského věku, kdy se mu jen tak mimochodem podaří být součástí velké kouzelnické válečné výpravy, na jejímž konci…ale to už bych prozrazovala moc:)
Kniha je mimořádně čtivá, stránky se obracejí skoro samy a děj běží ve zběsilém Kulhánkovském tempu. Kopřiva je vůbec často nazývám Kulhánkovým nástupcem, ale není to tak docela pravda. Kopřiva je syrovější, překvapivější a tvrdší a jeho hrdinové rozhodně nejsou ve své podstatě „ti hodní“. Vlastně by je takový Tobiáš nebo Patejl možná chtěli pořádně nakopat do zadku. Buď jak buď, Kopřiva se čte úplně sám, všechno je živé, akční a nezatěžované zbytečnými popisy. Hodně teče krev a taky slzy. A atmosféra mrazu prostupuje celým dílem, i když se opravdový Holomráz vyskytuje až v poslední povídce.
Na konci knihy se ještě dočkáme příjemného bonusu v podobě pár psycho povídek a taky vtipného doslovu. Prostě není proč váhat – po téhle knize rozhodně musíte sáhnout.
+ čtivost, akce, zábava, neotřelost
– mohlo by to být delší:))
Hodnocení: 9/10
PS: Jestli chcete ale opravdu, opravdu skvělou knihu, vřele doporučuji Asfalt od téhož autora, jedna z nejlepších knih, kterou jsem vůbec četla, 11/10, prostě jedna z mé top desítky;) Holomráz je skvělý, ale Asfalt je špička.
Zdravím.
Nezbývá než souhlasit.
Až na tu věc s Kulhánkem. U Holomráze jsem se ani jednou nezasmál, u Nočního klubu jsem se chlámal pořád. Ani jeho skvělý Asfalt se zdaleka nevyrovnal Stronciu, které je samo o sobě dobré, ale v porovnání s ostatními díly autora nejslabší.
Ve zkratce bych jen řekl, že porovnávat Kopřivu a Kulhánka nelze už jen z toho důvodu, že oba píší trošičku jiným stylem a oba se zaměřují na něco jiného.
Leč s hodnocením souhlasím.
od něj jsem četla Asfalt a jsem z něj nadšená… zkusím po matuře i tohle