Petra Neomillnerová – Tina Salo 4: Smrt u ArchandělaNakladatelství: Brokilon
Počet stran: 224
Rok vydání: 2010
Ještě donedávna pro mě bylo jméno Petry Neomillnerové na titulní straně knihy zárukou kvality a skvělého zážitku. Po zklamání jménem Dítě skály dostala tato představa malé trhliny a po Smrti u archanděla tyto trhliny nezmizely, ba naopak. Ne, že by tato kniha nebyla dobrá. Ona dobrá je, ale nepřináší nic nového, omílá staré nápady a místy nudí. A to se mi u Petry dříve nestávalo. Že by jí snad docházel dech? Doufám, že až zas bude mít knihkupectví nějaké zajímavé slevy (díky nimž jsem ulovila tuhle knihu:)), pořídím si pátý díl a uvidím, jestli tohle byl třeba jen vatovitý přechod mezi něčím zajímavým. MInimálně v to upřímně doufám.
Hlavní hrdinkou je opět stará známá upírka Tina Salo, která žije v Praze a díky svému záhadnému otci může chodit po slunci a oplývá tak trošku nadpřirozenou mocí i na upíra. Kdo četl přechozí díly ví proč, vy, co jste nečetli a číst budete nevíte a já vám to nepovím, ale každopádně Tina nemá do čeho píchnout a potřebuje nějaký ten případ k rozlousknutí, aby se nenudila a svého upířího milence nerozkousala na kusy ponorkovou nemocí.
A případ se najde – u starého odsvěceného kostela u Michaela Archanděla, se dějí moc divné věci. Vraždy. Ale ne tak úplně normální – konekocnů, když někoho chcete zabít, nemusíte mu hned trhat hlavu, že. Takže Tině je hned jasné, že za vraždami stojí nějaká nadpřirozená moc, která nespadá do kompetencí běžné české policie. Vyšetřování bere do svých rukou a na scéně se objevuje její otravný papánek a jedna ještě otravnější policajtka. A pak taky pár zapomenutých tajemství jejího milence Kaye.
Zní to jako nadupaná, akcí nabitá kniha, že? A ona vlastně i je. Jenomže Tina je tak nějak vyčpělá a její hlášky už nejsou tak ostré, její činy jsou občas až moc mančkinovské a její melancholie vás nedojme, ale otráví. Děj místy pokulhává, hlavní zápletka mě hluboce zklamala a vlastně z celé knížky čiší taková divná mizérie, jejíž pachuť zůstane na patře i po přečtení. Tentokrát prostě ne, je mi líto.
+ napínavý děj, postava policistky
– hluchá místa, místy nuda, opakující se motivy
Hodnocení: 5/10
Zdravím. Já osobně teda romány nemám rád a jen jediný v životě jsem si rád přečetl. Tím je Frabato od Františka Bardona a to prototože je postavený na magické literatuře z hlediska vědeckého přístupu. Já prostě v románech vidím zdržování sebe sama a daleko užitečnější mi je nějaká učebnice než román (třebaže by to byl román poučný). Každý román je prostě zdržující (tak to vidím já).
nojo, nemůže stále psát skvělé knihy, někdy spisovateli dojde dech a dá se jen doufát že se znovu zhluboka nadechce
ale věřím že Petra píše skvělě, stačí mi její čtivé články v Pevnosti 🙂
Šílený. Když jsem se dneska ráno brzo probudil, přečetl si článek od Tebe a pak zase šel spát, tak se mi o téhle knížce zdálo. 😀 Ne, fakt. Byl jsem v knihovně a tam byly (asi všechny) 4 díly… Asi do té knihovny zajdu. 😀
[3]: to tak bývá no…
Tak Tina je hodně komerční série, takže je jasné, že to půjde kus od kusu. Jsem zvědavá na film, který se podle toho bude teď točit. No, trošku se i děsím, ale snad to jsou jen předsudky proti českým filmům z poslední, které se snaží být hororové a moc jim to nejde. Snad filmoá Tina překvapí. 🙂
[5]: hlavně to neposuzujte podle nějaké "normy" (a tak dále)…nechte to na každém divákovi zvlášť (to jaký je/bude ten film).
Myslím si, že kritika filmů je téměř zbytečná a měli by si diváci udělat svůj názor sami za sebe. (Proto se mi nelíbí třeba ty stránky hodnotící s pomocí bodové stupnice jaký je ten a ten film…bylo to kolikrát jinak).
Petřina díla znám a čtu, i když nejvíc se mi líbí příběhy s Lotou, tak Tina taky není špatná.
Na ten film jsem zvědavá a doufám, že to nezkazí.