Léky smutnýchAutor: Pavel Gotthard
Nakladatelství: Host
Počet stran: 250
Rok vydání: 2013
Už je to nějaká doba, co jsem stvořila svůj trojlístek nejoblíbenějších knih – patří tam Tolkienův Silmarillion, trilogie Koji Suzukiho Kruh, Spirála a Smyčka a třetí místo donedávna okupoval Kopřivův Asfalt. Je mi ale líto, že se se třetím jmenovaným musím rozloučit a přesunout ho na čtvrtou příčku. Léky smutných si totiž místo v nejužším TOP výběru zaslouží, protože tato kniha mi skutečně vyrazila dech a nahrnula slzy do očí…
Každý fanoušek fantasy sní v hloubi duše o nějakém lepším světě, plném skřetů a elfů, chrabrých válečníků a lstivých nepřátel, o světě, kde se Láska, Čest a Spravedlnost píšou s velkým písmenem na začátku. A co když takový svět někde za oponou šedé reality je?
Dvaadvacetiletý David se pere s běžnými problémy studenta svého věku – zkoušky, brigáda v novinách, párty a něverná přítelkyně. Jenomže Pavlínina nevěra neobnáší náruč jiného študáka, ale noční výlety neznámo kam, podivné přátele a tajemné smsky.
David se rozhodne pátrat a vyráží na pouť nočním Brnem až k přehradě, kde mu noc co noc mizí jeho milovaná mezi polozbořenými paláci socialismu. Dračí graffiti a navlhlé spacáky jsou jen začátkem cesty někam, odkud se jen těžko vrací a křehká duše fantasáka může snadno podlehnout volání něčeho krásnějšího a hlubšího, než může kdy tento svět nabídnout…
Sama jsem utíkala za hranici reality, do svých snů a představ a když mi najednou před očima vyrostl svět této knihy, neubránila jsem se slzám. Tak dobře to znám! Zamotaný příběh plný lásky, fantazie a hlavně nekonečného smutku, mě dostal do kolen a ještě dlouho mi v hlavě zněly otázky. Známé prostředí Brna a komunita „podivínů“ do níž sama patřím byly už jen třešničkou na dokonalém dortu.
+ skvělý děj, napínavé, zajímavé postavy
– není co vytknout
Hodnocení: 10/10 (zde prostě musím porušit své pravidlo, že desítky nedávám)
Jak mě tvoje recenze docela dost zaujala, tak kniha vůbec. 😀 Paradoxně. Toto zkrátka není můj šálek kafe. 🙂
[1]: naopak mě zaujalo obé – ale přesto všechno si počkám až tento příběh bude zfilmován (to bude velice pěkné) – stejně jako se těším až jednoho dne bude zfilmován Silmarillion (a je jedno zda-li jako film nebo seriál)
Docela mě to zaujalo, přidávám si na seznam těch knih, které si možná někdy přečtu 🙂
[2]: uvědomuješ si, že ne všechny knihy budou zfilmovány? A už vůbec ne knihy od českých autorů, ba co víc, jejich prvotiny? Co si to takhle prostě…hm…já nevím, třeba…přečíst?
Tato kniha mě zaujala už před delším časem, ale ještě jsem se k ní nedostala, ujít si ji každopádně nenechám, myslím, že by mi mohla sednout podobně jako tobě. 🙂