Neil Gaiman – Američtí bohové
Nakladatelství: Polaris
Počet stran: 439
Rok vydání: 2001 (česky)
O některých knihách píšete recenze s nechutí, protože není v podstatě o čem psát. Sesumírujete děj, dodáte nějaké to vlastní hodnocení a máte odbyto. O některých knihách je ale těžké psát a o to větší z toho můžete mít radost. Protože takové knihy jsou z těch, které vás chytnou za srdce a ještě dny po přečtení vám zůstává chuť jejich příběhu v ústech, dialogy zní v uších a srdce se zvláštně smutně chvěje, že už to všechno skončilo. A přesně to je případ Amerických bohů od jednoho z mých nejoblíbenějších spisovatelů Neila Gaimana.
Představte si, že žijete v zemi svého narození a rozhodnete se odjet za moře, do Ameriky. A chtě nechtě s sebou vezmete své bohy, svoji víru, skřítky a víly, v něž jste věřili a dávali jim misku mléka na práh. A pak zemřete a lidé na ty bohy zapomenou, víra se vytratí a bohové zůstanou v nové zemi sami. Přesně tady začíná příběh této knihy.
Amerika si totiž vybrala nové bohy, bohy dálnic, počítačů, aut a mobilů, bohy rychlých občerstvení, kasín a médií. A staří, z Evropy, Asie a Afriky dovezení bohové strádají a vytrácejí se. To ale nechtějí dopustit a tak se v čele s Ódinem, který si říká pan Středa (od Wotan’s day – Wednesday), chtějí pustit do války s novými bohy a získat zpět víru lidí.
A do toho všeho se přimotá muž, zvaný Stín, propuštěný trestanec, kterého Středa naverbuje do svých služeb a který se má stát klíčovou postavou ve válce bohů. A opravdu se jí stane, ačkoli sehraje úplně jinou roli, než kterou mu vychytralý Středa připravil.
Četla jsem tuto knihu dlouho, téměř tři týdny, protože na čtení bylo málo času, ale když už jsem se do ní dostala, nepustila mě a hltala jsem každé slovo. Tak už to u Gaimanových knih bývá – postavy jsou nesmírně živé a ačkoli je děj někdy zdlouhavý a popisuje vše do nejmenších detailů, vytvoří díky tomu příběh jasný jako fotografie, jako film, kterého jste součástí. Kniha je zároveň plná existenciálních zamyšlení a zajímavých úhlů pohledu na bohy ze všech koutů světa. K tomu si přičtěte dějové zvraty a překvapivé rozuzlení a dostanete román, jemuž se nedá nic vytknout. Snad jenom to, že skončil.
+ plastický děj, šílené zvraty, napínavost, surrealističnost
– místy příliš popisné a zdlouhavé
Hodnocení: 9,5/10 (a to jen proto, že desítku nedávám z přesvědčení:))
pekný lay 😉
Zní to zajímavě. Přečtu si ji, jakmile bude v knihovně volná 🙂
píšu si do seznamu knih, co si chci přečíst:) díky za tip:)
Četla jsem a moc se mi líbila. Ta myšlenka je víc než zajímavá a svým způsobem zrcadlí dnešní situaci, i když je taková fantaskní.
Ale stejně mám pořád od Gaimana nejradši Stardust:)
[4]: ten jediný jsem ještě nečetla (jo a anansiho chlapce), ale film se mi líbil hodně:)
doufám že to někdy v knmihovně už bude 🙂
[5]: z anansiho chlapců se mi nejvíc líbila ta část, jak tam někdo vrtí svou kostnatou prdelí 😀 nebudu moc prozrazovat 🙂