(Mých) 10 let s Harry Potterem

Bylo nebylo, psal se rok 2001 a celá republika se zmítala v čarodějnickém šílenství. Kdo nečetl příběhy Harryho Pottera jako by nežil. A v tom případě jsem já tehdy nežila. Kdykoli jsem zaslechla cokoli o potterovké mánii, zacpávala jsem si uši a vřískala, že je to krávovina a že mě nikdo nikdy nepřinutí si to přečíst, protože to čtou úplně všichni. Na ten blebj film se nepodívám a tu blbou knížku si nepřečtu a ne a ne ne…
A pak mi kamarádka řekla moudrou větu, za niž jsem dodnes vděčná – „hele a jak víš, že je to taková kravina, když jsi to ještě nečetla?“ A já sklopila uši a přiznala, že bych mohla přestat se svým rebelstvím bez příčiny a okusit aspoň pár stránek, abych věděla, nad čím se to tak vztekám.
U pár stránek nezůstalo a já během dvou dnů, co jsem ležela doma s chřipkou, spolykala první tři díly potterovské ságy a musela přiznat, že je to nejen chytlavé, ale i napínavé, zábavné a hlavně – má to nápad. V ten okamžik se ze mě stal další z řady lidí, co kouzlu Bradavické školy podlehli. A nelituju.

V roce, kdy jsem knihy začala číst, byly dostupné pouze první čtyři díly a když jsem s hlasitým vydechnutím zaklapla knihu Harry Potter a ohnivý pohár, třásla jsem se nedočkavostí na další díl. Abych si to ukrátila, sehnala jsem si první film a nadšeně ho shlédla. Byla jsem v tom až po uši – ostatně jako skoro všichni, kdo do světa čar a kouzel nahlédli. Kdo by taky nechtěl stát na nástupišti 9 a 3/4 a čekat, až zahouká expres do školy pro mladé čaroděje! Kdo nečekal, kdy přiletí sova s dopisem, že je přijatý do Bradavic! Kdo aspoň občas nezašeptal polohlasem kouzelnou formuli a nečekal, co se stane!
Jak moje vášeň začala, tak také přetrvala – nijak šílená, žádné převlékání za čaroděje, žádné půlnoční nákupy knih, žádné rvaní se o poslední místa v kině nebo učení se jmen kouzelníků nazpaměť. Jen jsem každý rok poctivě zašla do knihkupectví měsíc předem a objednala si výtisk, většinu filmů jsem viděla při premiéře a postupně jsem do světa Harryho Pottera zatáhla i maminku, sestru a svého tehdejšího přítele, dnes adoptovaného brášku Finna.
Sranda byla, že jsme samozřejmě kupovali vždycky jen jednu knihu, takže jsem musela číst první a pokud možno hrozně rychle, aby ostatní přišli na řadu brzy a maminka, zatížená kupou pracovních povinností četla poslední a nejvíc nám nadávala, když jsme jí prozrazovali útržky děje.
Taky nezapomenu na všechny ty filmové večery v kině, kdy jsme jednou i jeli speciálně do Olomouce, tuším na Fénixův řád, a už nebyly lístky a my jsme zklamaní zamluvili aspoň další večer, protože jsem všichni byli natěšení:)
Tak roky plynuly, herci stárli, příběh temněl a z dětské fantasy, skoro až pohádky, se stával příběh o zlu, kletbách, věštbách a spiknutích. Když Umridgeová ovládla Bradavice, kousala jsem si nehty jako o život. A co teprve když se Harry dozvěděl o viteálech a vydal se je se smrtelně raněným Brumbálem hledat! A jak jsem věřila Snapeovi, že to nebyl on, kdo zabil Harryho Pottera, že Snape by nikdy Brumbála nezradil a jak jsem brečela jako želva, když se moje domněnky potvrdily a Snape nakonec zahynul očištěný.
Desítky vzpomínek, na knihy i na filmy, desítky hodin strávených v posteli s knihou, desítky zakopnutí, když jsem četla za chůze, stovky vydané za kino. A teď to všechno skončilo. Včera jsem byla v kině na posledním díle potterovské ságy, shlédla rozuzlení, které jsem si už před třemi lety přečetla v knížce a jedna etapa mého života tak skončila. Už žádné další těšení na nové díly, už žádné debaty, jak to asi ztvární nebo jak to dopadne. Harry Potter skončil, pro mě skončil v okamžiku, kdy mrštil bezovou hůlkou do propasti a v žádném případě neberu tu příšernou ultratrapnost v závěru, kdy se díváme do rádobybudoucnosti. Za příběhem mám tečku ve chvíli, kdy všechny otázky zůstaly vyřešené, nepřátelé mrtví a Harry konečně svobodný od své sudby. Ne, že by mě nezajímalo, co s ním bude dál, kam dojde, proti komu teď bude bojovat, ale to už je příběh, který se píše někde jinde, někde, kam na něj nedohlédneme.
Co dodat? Bylo to krásných deset let, za která se udála spousta věcí, zajímavých, smutných, veselých, nudných, přelomových i bezvýznamných a celými těmi deseti lety se vine příběh Harryho, který stárnul spolu se mnou a prožíval dobrodružství, za něž bych dala nevím co. Díky, Joanne, díky Harry, díky režiséři, herci, díky pánové překladatelé. Bylo to fajn:)

Krátký harrypotterovský dotazník, aneb co vy na to?
Nejoblíbenější film: vždycky se mi nejvíc líbil ten poslední:D ale když se zamyslím, tak asi Harry Potter a Fénixův řád, byl příjemně temný a zároveň vtipný
Nejoblíbenější kniha: až donedávna se mi nejvíc líbil Harry Potter a Vězeň z Azkabanu, ale po posledním díle jsem musela uznat, že závěr heptalogie je nejlepší a na informacemi i akcí nabité Relikvie smrti nic nemá
Nejoblíbenější postava: Severus Snape, který se nakonec ukázal být největším hrdinou všech knih, tragická postava zamilovaná do mrtvé Harryho matky, přísný, ale přesto svým způsobem vtipný profesor, chytrák, který dokázal oklamat Voldemorta a odvážlivec, který zvládl zabít svého blízkého přítele, protože musel. Když zemřel, brečela jsem jak malá, víc než u čehokoli v celé knize. Kromě něj ale mám spoustu dalších oblíbených postav, hlavně Lenku Střelenku Láskorádovou, Nevilla Longbottoma, dvojčata Wesleyova, Hagrida, Pošuka Moodyho a samozřejmě hlavní trio, z nějž mám asi nejradši Hermionu.
Nejméně oblíbená kniha: první část, Harry Potter a Kámen mudrců, je to příliš dětské, naivní a Harry nakope Voldemortovi zadek fakt hloupým způsobem
Nejméně oblíbený film: asi Harry Potter a Vězeň z Azkabanu, zklamalo mě jak vypadá Sirius, vůbec se jim nepovedl Remus Lupin a to ani ve vlkodlačí podobě (vychrtlá krysa má být děsivé vlčí monstrum?) a vůbec celý příběh se hodně odchyluje od knížky a jeho zpracování mě nijak nenadchlo
Nejméně oblíbená postava: odhlédnu-li od typických záporáků jako Umbridgeová, Filch nebo Pettigrew (Voldemorta nepočítám, ten je třeba moje hodně oblíbená postava, ač záporná, tak výborně zpracovaná), tak je to namyšlená pipina Cho Changová, která se sice časem ukáže v lepším světle, ale přece jen mi není sympatická, nemám ráda ani druhou Harryho partnerku Ginny Weasleyovou, která mi přišla moc naivní a dětská – a vůbec, většinu ženských postav kromě Hermiony fakt nemusím, protože jsou to buď slepice nebo krávy:)
A jak to máte vy? A nebo jste o svět čarodějnického učně ani nezavadili a leží vám takzvaně u zadku? Vyjádřete se:)

24 komentáře “(Mých) 10 let s Harry Potterem

  1. Já svá léta s Potterem vnímám podobně, protože jsem ho začala číst v 11 a vyrostla jsem na něm taky. V průběhu let jsem viděla filmy a četla knihy tolikrát, že je znám nazpamět. Jo byla to pěkná éra 🙂

  2. jsem ráda, že slyším o někom, kdo taky tu mánii tenkrát nesnášel 😀 I mě půjčili přečíst 1. díl, abych své rebelství podložila, ale nebavilo mě to, zaklapla jsem to po 20 stránkách, četla jsem totiž tenkrát hlavně sci-fi, a tak mi čarodějové připadali na nic. (Já třeba nečetla ani Tolkiena, prostě ten žánr nemusím)
    Ale na filmy HP jsem se koukla ráda,zpočátku byly moc dětské, ale třeba 4., 5. díl byly už super akčňáky. Od šestého dál jsem to neviděla, ale na ten poslední bych vážně chtěla jít do kina. Totiž, i když jsem to nečetla a dva díly neviděla, Harry Potter je v takovém veřejném povědomí, že jsem dokonale v obraze o všech postavách a jejich činech 😀 Stačí poslouchat kamarády a číst jim blogy 🙂

  3. na tohle téma jsem dělal článek docela nedávno, takže se tu nebudu moc dlouze rozepisovat…. 😉 je to prostě šílená doba, po kterou tu s námi byl a teď, když je pryč je to… divné. člověk se najednou nemá na co těšit a zůstalo tu hrozné prázdno. taky jsem zpočátku odmítala knížky číst, protože jsem nechtěla jít s davem, ale do teď nelituju toho, že mě přemluvili 😉

  4. Upřímně, teď se cítím o něco líp, když vím, že jsem něbyla jediná, když jsem v první třídě s křikem odmítala Pottera a přitom vůbec nevěděla, o co jde =o) Díky bohu, u mě to zlomili rodiče, když mi dali k narozeninám film =D Já postupovala opačně, nejdřív tři filmy a pak až jsem si přečetla knížky. Ale teď už mám doma sérii kompletní… teda, skoro kompletní. Chybí mi Fénixův řád, což mě dost mrzí, protože je to jedna z mých nejoblíbenějších knížek. =o)
    Líbí se mi, jak jsi to všechno shrnula. Vážně, moc krásný článek.

  5. Mám to se Snapem tak trochu podobně. Vždycky jsem si říkala, že v tom bude nějaká lotrovina a taky že byla! Bulla jsem i u smrti toho malého skřítka Dobbyho, bylo mi ho moc líto a taky bych takového chtěla.

  6. Harry Potter mě taky provázel od dětství a dostala jsem se k němu úplnou náhodou. Zaujal mě totiž jako jedenáctiletou obal prvního dílu v knihkupectví a po jeho přečtení jsem mu podlehla. Jinak co se týče dotazníku, tak to mám naprosto stejně, 🙂

  7. Já dokonce přečetla Harry Potter a relikvie smrti za 1 den! Knihu jsem dostala k mým narozeninám a prostě jsem nemohla přestat číst!

  8. Já to teda četla, bylo mi těch asi deset, tehdy to četli, jak podotýkáš, všichni, akorát to sem šlo a byl to hit. Všichni o tom věděli a otevřel to kdekdo. Nebyla jsem tedy výjimka a hned ta první vlna šílenství mě zasáhla. Ale nebavilo mě to, po třech knihách jsem dobrovolně skončila. Film jsem viděla jeden a netoužím vidět další. Žánr fantasy sice obecně není to, z čeho bych byla na vrcholu blaha a úplně běžně se k němu nedostanu, ale předsudky vůči němu nemám rovněž. Dodnes se chystám přečíst si Pána prstenů, ač to v podstatě je mimo můj obvyklý záběr. Tolkiena si jako spisovatele vážím.

  9. Na Harrym jsem vyrostla 🙂 pamatuju si, jak mi otec koupil první tři díly ještě dřív, než začala celá republika šílet… a pak už jsem jela 😀 sága se mi líbila, bohužel jedna věc mě irituje- to, jak Harrymu všechno prochází…. jak prostě víte, že musí přežít, protože se už dávno profláklo, že bude 7 dílů… pro mě tím sága dost ztratila… ale jinak… nádherné dětství, puberta a dospělost ve společnosti kouzel 🙂

  10. Harry Potter.., je můj život. Od malička jsem si na něho zvykla, hltala každý díl, každé slovo vyřčené v knížce nebo ve filmu. Hrozně mě tahle sága změnila.. A mám ji radši než cokoliv na světě! Kdybych si měla vzít něco na pustý ostrov, tak četbu Harry Potter a Vězeň z Azkabanu.. Protože, bez kouzelníka s jizvou ve tvaru blesku si nedokážu život představit.. 🙂

    A jinak, výborně napsáno! 🙂

  11. To je úžasně dojemné…! 🙂 Až teď jsem si uvědomila, že pro mě ten příběh taky hrozně moc znamenal…! 🙂 Díky němu jsem našla ty nejlepší 4 kamarádky…! :') Dokonalý článek…! 🙂

  12. Taky jsem HP jaksi vyrůstala, ale zpětně musím podotknout, že jakoustakous konzistenci, čtivost a kouzlo mají pouze první tři knihy a to jako dětské knihy.
    Čtvrtá je ještě dobrá, ale už tam začíná autorka natahovat a celkově sérii posouvá někam, kam se cpát asi ani neměla. K dospělácké fantastice. No a poslední tři knihy, to je děs. Řeší tam s prominutím každou hovadinu. Kdyby ty poslední tři seškrtala na polovinu, vůbec ničemu by tím neuškodila. Ze šestky si pamatuji akorát několik scén se Snapeem (jednoznačně nejlépe udělaná postava, i když ten vztah k Harryho matce mi přijde značně vykonstruovaný) a potom Brumbálovu smrt. Jinak je to takový čtivě napsaný… balast. Ze sedmičky jsem přečetla prvních padesát stran a pak to znechuceně přelistovala, přečetla konec od Snapeovy smrti, chvíli nevěřícně zírala, jestli ten epilog myslí fakt vážně a zavřela to.

    Filmy jsou pro mě jenom pohyblivé ilustrace k celé sérii. Bohužel.

    Myslím, že Rowlingová udělala pořádný kus práce a jsem jí vděčná, protože ty "roky s Harrym" byly super. Ono, kdysi všichni nadávali, že Rowlingovou na začátku nakladatel "přinutil" první román zkrátit o 100 stran (pokud si správně pamatuji, už je to taky deset let). Podle mě moc dobře věděl, co dělá a tento seškrt u těch posledních knih jednoduše bolestně chyběl. Jinak je ta série poměrně kvalitní a myslím, že mezi fantasy pro náctileté má své čestné místo a mít ho bude. 🙂

  13. já jsem Pottrovi nikdy moc nepodléhala, pokud byla příležitost, film jsem zhlédla, ale jinak po něm nijak neprahnu.
    pokud bys chtěla alespoň částečně proniknout do pokračování, zkus ff mojí sestry, je to fakt síla, věci dostávají najednou nečekanou podobu a zjistíš, že všechno bylo vlastně jinak… koukni na http://mojeemko.blog.cz

  14. [14]: Nějak tak. Je to taková pohádka. Dětem by to asi stačilo. A pokud na to někdo kouká lehounce sentimentální optikou, jak to četl v dětství, kdy ho netrápilo, jak vypadá nebo nevypadá dobrá kniha, ale prostě ho to buď chytlo nebo ne, taky fajn. Je to fenomén, to jo. Z jakých důvodů to fenomén je, o tom polemizovat nechci. Ale já osobně si dobře napsanou fantasy, schopnou chytit i mě jakožto dospěláka, představuju jinak. (Knihu hodnotím ostatně vždycky podle toho, jaká je, oprošťujíc se od toho, že některé žánry jsou mi subjektivně vzdálenější. To aby si nikdo nestěžoval, že jsem prohlásila, že fantasy nečtu, tak co si stěžuju, že by se mi určitě nelíbilo nic.)

  15. Knihy jsem četla všechny, kromě té poslední.. nějak mě to pustilo a co jsem viděla  část prvního filmu posledního dílu, bylo to tak temné, že jsem si jenom odplivla a zbytek ani nedokoukala – nakonec mě ten druhý film ani nezajímá. Rozdělili to na dva, aby z nás mohli vytřískat větší prachy a udělali z toho horor, to já nemám zapotřebí. Mě to teda pořádně zklamalo. Že je to megarituál  a že jsou v tom podprahová data – kde všude nejsou… ale ty poslední díly vážně ztratily šťávu a už to byla jenom samá hrůza. Vůbec se mi to nelíbilo.

  16. [14]: to mě se zase mnohem víc líbí ty "natažené" poslední tři díly, místo dětské fantasy, kde se de facto nic neřeší, je to propletené, je tam víc dějových linií, propracovanější psychologie postav atd. atd. A zrovna poslední díl se mi líbil hrozně, až na pár detailů (Harry měl umřít definitivně, ne zázračně obživnout, epilog je nechutný) je to skvělé vyvrcholení série, která stárně a vyspívá spolu se čtenáři, resp. dnes už stráne a vyspívá jen série, čtenáři už asi u HP nikdy stárnout nebudou:) Já si myslím, že v žádné z knih nebyla žádná vyložená vata, seškrtat by se to asi dalo, ale nijak významně. Ale aspoň je vidět, že každý v těchto knížkách vidí něco jiného – kdybysme to všichni viděli stejně, byla by to nuda:)

  17. no tak me to nechytlo vubec,kdyz to zacalo, taky jsem to odmitala spis z principu, ne ze bych vylozene nadavala, ze je to kravina aniz bych vedela vubec o co de, ale nejak me to proste vubec nelakalo a do dnes nelaka, sestra precetla vsechny knizky a pak z nich byla tak nadsena ze si postahovala i filmy, ale ja stejne necetla ani jednu a z filmu jsem videla prvni, mozna druhy dil tak jednim okem pri nejake jine cinnosti jako zehleni ci myti nadobi..sice verim tomu, ze to je chytlave, napinave a vsechno ale proste me to nelaka:)

    [17]: nejsu znalec, ale myslim, ze to urcite nedelili na dva jen aby z toho meli vic penez, samozrejme je to pro ne jiste lepsi, ale i tak si myslim, ze slo hlavne o to, ze by to kvantum deje do jednoho filmu proste nenacpali(alespon si to tak vsichni v mem okoli pochvalovali, ze to udelali dobre, ze z toho udelali dva dilmy a ne jeden, ktery by museli osekat scvrknout a ochudit)…jaky megaritual? a podprahova data? jak tu tak sleduju tvoje prispevky, prosim neber to nejak urazlive, jen me to zajima, je nejaka konspiracni teorie ktere neveris?:)

  18. Asi se budu jen opakovat, ale Harrymu jsem podlehla hned na začátku. Je to zvláštní,ale málokterá knížka mě ovlivnila tak silně. Ano, má chyby a není jich málo, ale je to srdcovka. A souhlasím nejenom s tím, co napsala Lúmenn v článku, ale i čtenáři v komentářích. Já už se k tomu vyjadřovala u sebe na blogu, takže mi přijde zbytečné se opakovat 🙂

  19. Já se k jedničce dostala asi v sedmi, osmi letech, když vyšla. Máma tehdy nevěděla co to je, já o tom nikdy neslyšela a dostala jí k Vánocům. Hrozně mě pohltila a stejně tak i další díly. Do jedenácti let jsem trpělivě vyhlížela sovu s dopisem 😀 Čtvrtý díl jsem ale nemohla dočíst, bylo to v době, kdy mi umřela sestra a já z drsného konce měla špatné sny. Než ale vyšly další díly, byla jsem v pohodě. Ale bohužel, kouzlo prvních třech dílů pro mě pětka, šestka a sedmička nemají. Přijde mi, jako by se Rowlingová snažila z dětské fantasy vytřískat něco úplně jiného. Pětka, která byla až do poslední chvíle naprosto o ničem, šestka, která mi připomínala trochu víc temnou verzi trojky a sedmička, hmmm… Ztratila kouzlo, protože nebyla v Bradavicích…

    Co se filmů týče, je to jasné – trojka. Podle mě filmově nejlepší. Pětka mi přišla hrozná… No a celkově, pan scénárista Steve Kloves je prostě geniální, větu "Pokud chceme zabít Voldemorta, musíme najít viteály, ale nevíme kde jsou" asi nikdy nezapoměnu 😀 Prostě slabý scénář, silná režie… Nevím no.

    Každopádně z postav mám nejradši Lenku, Ginny, Snapea, Draca Malfoye… Siriuse. Jo jasně a hlavně Freda a George! (Především George)
    Nejvíc mi z těch 'kladných' resp. 'hlavních' postav vadí… Hm, těžko říct. Ale slabší mi přišlo hlavní trio 😀

    Teď už se na celou ságu koukám skeptičtěji, ale pořád to bude srdcovka, pro mě asi něco jako Kelly Family 😀

  20. Sága je to překvapivě dobrá. Jen mi připadá, že u prvního dílu ještě úplně nevěděla, jestli chce psát pohádku nebo sci-fi horor a v průběhu se to snažila zachraňovat… Klobouk dolů, že dokázala ze všech střípků poskládat celistvý děj, který ukazuje v posledním díle.
    NElíbí se mi Bajky barda Beedleho!

    Kdyby chtěla vydat tenhle příběh, jak vypadal v očích Voldemorta, tak bych si ho rád přečetl. Každý přece ví, co udělá kladnej hrdina – ti jsou všichni předvídatelní.

  21. Ne Harry, ale Hermiona byla kus me celejch tech 10 let, ja byla taky v 11 ten magor co byl zazranej do vsech knih a nekoukal okolo… A o sáze jsem se dozvedela, jak jinak, ze skoly. To uz byly v obehu tri dily a mamka mi je koupila za rok na vanoce… a ja se poznala v Hermione a ta mi otevrela casem oci, ze chytnou se bezva kluků slibuje životní jízdu, nebo jízdu života? whatever. Od tý doby jsem nemluvila s holkama a byla punkovni, mamka me proklinala, ale ja si uzivala, Jak Lumm jsem uz mela na hlave od modrý pres fialoovu vsechno. Jo, a ted ta malá carodejka uz ve me umrela..uz neni nac se tesit… bohuzel? nastesti? byly to kouzelny zazitky.. a ja dodnes mamce neodpustim, ze me neprihlasila na filmovej konkurz na Hermy, byla bych lepsi!!! 😀 ted ctu vsechny dily znova v angline a chystam se na Potter promitaci vikend, rada tam kohokoliv z vas uvidim, jestli mi Horesťák pomuze nejak naladit telku (ano, po obrhaluzi bydlims nim a evcou),,.. nevim jak vy, ale ja, az mym deckom bude 11 necham otevreny okna, co kdyby kolem letela nejaka sova 😉

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *