Miroslav Žamboch – Drsný spasitelNakladatelství: EF
Počet stran: 391
Rok vydání: 2012
Miroslav Žamboch je v českých luzích a hájích opravdu pojem – jeho knihy patří na špici prodejních žebříčků v kategorii fantasy a každá jeho další kniha je strhující stejně, jako ty předchozí. Mám za sebou už několik jeho knih, z nichž každá mě upoutala něčím jiným, a Drsný spasitel rozhodně drží krok, ačkoli musím přiznat, že z Žambochových děl se mi dosud líbila asi nejméně.
Přesto nechybí výrazný rys jeho děl – a tím je překvapivost. Důležité indicie dostáváme po kapkách a až na konci pochopíme pravý smysl celého děje. A to asi dělá jeho knihy tak přitažlivými.
Hlavním hrdinou je C.R. Neví kdo je, odkud je a i tyto iniciály mu nic neříkají. Není člověk, tedy ne úplně – místo oka má složitý přístroj a jedna jeho ruka je nahrazena vražedným klepetem. A zabít ho je opravdu, ale opravdu těžké. Potlouká se světem a hledá svůj původ, alespoň nějakou zmínku o svém životě, z něuž si nepamatuje vůbec nic. Různé peripetie ho dostanou přes Beskydy až do Ostravy, kde se konečně začnou rýsovat tolik vytoužené odpovědi. Slyšeli jste dobře – do Ostravy, protože děj se odehrává v nám známých krajích, nicméně v budoucnosti, kdy lidstvo zažilo velký Krach a v jedné šílené noci do světa vtrhli démoni, bohové a další stvoření, která byla od naší reality dříve odstřižena. Svět je v rozkladu a postapokalyptická společnost rozhodně nezná slitování.
Hledáte-li příjemného společníka na večer, je tahle kniha ideální. Má spád, nenudí a místy i pobaví. Je dost brutální, dost akční a plná tak specifického koktejlu sci-fi a fantasy prvků, že srdce pravého fantasáka musí zaplesat. Ale abych nepoužívala jen superlativa – kniha má i pár hluchých míst a trošku moc vysvětlování si autor nechal nakonec, takže indicie, kterými nás celou dobu krmil, nebyly tak úplně pravé nápovědy. Nicméně konečné vyústění je velmi zajímavé a dává čtenáři prostor knihu pojmout po svém.
+ spád, napínavost, svižný styl vyprávění v ich formě, vynikající kulisy
– trochu zmatek na konci
Hodnocení: 8/10
Že bych se do toho Žambocha konečně taky pustila…?
Český fantasy nečtu. Jsem fanoušek pana Kinga, Paoliniho, Rowlingové a dalších, takže tohle je pro mě slabý kafe.
Ale na českou tvorbu jsem nezanevřel úplně mám rád homosexuálí tematiku 😀
[2]: slabý kafe? 😀 Kámo, takovej Paolini se s tou svojí s prominutím s***kou může jít zahrabat. Eragon je tak neoriginální a špatně napsanej, až to bolí. Česká fantastika je velice velice kvalitní a o hodně přicházíš, zkus takového Červeňáka nebo právě Žambocha a uvidíš, že to je rozhodně nejen silné kafe, ale ještě k tomu s rumem:)
[3]: naprostý souhlas, jen Červeňák je Slovák 😉
[4]: češi nebo slováci, já to beru jako totéž:) Ale je fakt, že někoho by to třeba mohlo urazit, takže pro úplnost – československá fantastika:)
Lúmenn, nejprve gratuluji k pěkné recenzi a poté bych se tě chtěl optat. Píšeš že se ti z autorových děl líbila tato kniha nejméně, můžeš mi prosím doporučit tu knihu která u tebe naopak vede? Možná je to hanba ale o tomhle autorovi slyším prvně a moc rád bych si od něj něco přečetl.
[2]: Už jen ta Rowlingová mě teda dráždí, to mi jako kvalitně napsaný vážně nepřijde. Tak bych se s tím asi neoháněla jako s argumentem na to, co je dobrý a co není. Ale jinak bych nerada libovolnýmu dílu křivdila, fantastika je trochu mimo mě.
Já ač jsem veliký knihomol, tak mě nikdy nebavil Harry Potter. Sama nevím proč 🙂
Ale tahle kniha vypadá zajímavě…. 🙂
žambocha jsem četla a fakt se mi to líbilo!:)
Já doporučím od Kulhánka Noční klub a od Heteši Nevermore Baltimore a Démoni jsou věční. A teď čtu Hypnotizéra, od Keplera, výborná detektivka.
[6]: nejvíc se mi asi líbilo Na ostřích čepelí, nepletu-li se s názvem.
[10]: od Heteši jsem četla jen Ruskou ruletu a ta byla skvělá, zbytek je taky dobrý? Tobě zas můžu doporučit Kopřivu – Holomráz nebo Asfalt, skvělé knihy!:)
[11]:: Děkuji
[11]: Obě ty Hetešovy knihy jsou výborný! Ale Ruská ruleta je nejlepší. Taky velmi doporučuju Sarkofág v. 1.O1 nebo tak nějak. Je to o virtuální realitě, ale hrozně reálně vykresleno, takže se toho můžeme časem dočkat. A s brýlema Google Glass jsme k tomu o skok blíž.
Mám ale trochu dilema. Napíšeš k tomu svůj názor? Když čtu neustále takové knihy, kde se to hemží mrtvolama a usekanýma končetinama, rozstřílenými těly, např. od Kulhánka atd. Nezašpiní mě to? Není to příklon k destrukci a nezanechá to stopu na duši? Je spousta jiných knížek, co by měl člověk číst kvůli rozšíření obzorů. A já poslední dobou čtu jen samý brak…
hohooo, Žamboch je borec… s Kulhánkem a Kopřivou jsou to snad moji nejoblíbenější čeští autoři…(btw: jedeš na Hru o trůny?)
[14]: člověk není nějaká zázračná bytost složená jen z lásky a světla, máme i své temné já, jsme jin a jang. A tak potřebujeme uspokojit oboje. Tento typ knih je podle mě výborným oddechem, který uspokojí naše zvrácené já zpsůobem, který nikomu neublíží
[15]: jedu:))
Žambocha mám ráda s Drsný spasitel byl dobře namíchaný koktejl přímo pro mě. Kniha mě bavila od začátku až do konce a závěr byl taky přesně podle mého gusta (to když zůstanu zírat do papíru a po chvíli mám chuť třísknout hlavou o stůl že je to tak nejednoznačné XD). Za mě rozhodně nejlepší žambochovina.