K. Hearne: Prohnaný

Nakladatelství: Laser

Počet stran: 262

Rok vydání: 2011 (originál), 2012 (česky)

Tahle kniha mi byla doslovně vnucena od brášky, že si ji prostě musím přečíst, protože je skvělá. A věru, neprohloupila jsem. Humorných městských fantasy je jako šafránu a sympatických hlavních hrdinů nad tisíc let jakbysmet.

A tak se na pár večerů stal mým společníkem Atticus O’Sullivan, pár tisíc let starý druid, který žije v americké Arizoně, provozuje obchůdek s bylinkami a už hodně dlouho se skrývá před svým úhlavním nepřítelem, keltským bohem lásky Aenghusem Ógem.

Jenomže nic nemůže být tak snadné. Atticus, vlastním jménem Siodhachan Ó Súilleabháin, tak trochu vlastní meč, který Aenghus Óg tak trochu chce. Trochu hodně. A tak si ho milý bůh lásky najde a vyšle mu po stopě mnoho nepěkných stvoření, aby magický meč dostal. A když to nevyjde, vyšle se za ním osobně.

Atticus, jeho vlkodlačí právníci i jeho telepaticky mluvící pes Oberon, začnou mít plné ruce práce, aby se s nastálým problémem v podobě rozlíceného boha poprali.

Ráda bych napsala, že jsem se u knihy válela smíchy, ale tak to žel bohům není. Přesto mi na tváři vykouzlila nejedno pousmání a do čtivého vyprávění, plného starých bohů, podivných stvoření a magie, jsem se mileráda zakousla. Jedná se o jednoduché, nenáročné čtivo, které příjemně pobaví a tak nějaké to mančkinovství hrdinů člověk překousne a raději si užívá krásně propletené reálie a směs světa starých bytostí s moderním světem iPodů, mobilů a motorek.

Kniha je jen první částí rozměrnějšího (v angličtině již šestidílného) cyklu s příběhy druida, kterému je mnoho staletí, ale vypadá na jedenadvacet a určitě se do dalších částí plánuji začíst.