Hořící drátAutor: Jeffrey Deaver
Nakladatelství: Domino
Počet stran: 450
Rok vydání: 2010
Poslední týden trávím docela ponořená v knihách a tak v krátkém čase přináším další knižní recenzi – opět na mého oblíbeného autora Jeffrey Deavera a jeho vůbec nejoblíbenější sérii o paraplegickém vyšetřovateli Lincolnu Rhymovi. Ten se v románu opět setká se svým „úhlavním nepřítelem“ – nájemným vrahem nadprůměrného intelektu zvaným Hodinář, který se poprvé objevil ve stejnojmenné knize a tentokrát snad bude konečně dopaden. Nebo ne?
Lincoln Rhyme je velice zajímavý hrdina pro detektivní romány – je geniální, ale trvale upoutaný na invalidní vozík po drsném zranění páteře. Ačkoli je ochrnutý na celé tělo, moderní technika a šikovní přátelé mu pomáhají se naplno zapojovat do řešení zapeklitých kriminálních případů a nejinak tomu je i v knize Hořící drát.
Lincoln a jeho vyšetřovací tým stojí tváří v tvář nebezpečnému protivníkovi, který operuje neobvyklou vražednou zbraní – elektrickým proudem. Jeho hrozby jsou čím dál děsivější a metody sofistikovanější. Celý New York je v panice z jeho dalších útoků a Lincolnovi nezbývá mnoho času. Do toho se na opačném konci kontinentu opět objevuje horká stopa Hodináře a závod o čas běží na dvou tratích zároveň.
Kniha je opět klasická Deaverovina, plná nečekaných zvratů a napínavého děje. Nechytla mě tolik, jako předchozí případ o informačních databázích Rozbité okno, ale i tak jsem ji přečetla takřka jedním dechem. Člověka opět donutí se zamyslet nad něčím tak banálním a všedním, jako je elektřina – co by bez ní naše civilizace dělala? A jak snadno lze její hladký tok narušit?
+ napínavý děj, překvapivé zvraty, hluboká myšlenka
– místy trochu moc překombinované
Hodnocení: 7,5/10
Jéj, už bych měl koupit další díly týhle série, mám tuším jen Sběratele kosti, Tanečníka, Kamennou opici, Iluzi a Hodináře. Dlouho tohoto autora už neodebírám, mezitím vydal nový knížky a asi bych to měl zase dohnat.
Sice čtu jen odborné knihy, ale doufám, že zmíněnou knihu někdo nafilmuje či už natočil – příběhy si "čtu" výhradně jen v kině 🙂 Vypadá to zajímavě 🙂