J.D.Salinger: Kdo chytá v žitě

Kdo chytá v žitě
Autor: Jerome David Salinger
Nakladatelství: Práce
Počet stran: 200
Rok vydání: 1951 (originál), 1979 (česky)
Jediné, co jsem si o této knize pamatovala, je, že ji četl vrah Johna Lennona předtím, než jej zabil. Kdyby ten klučina nezastřelil slavného brouka, ale autora této novely, chápala bych to více – protože pan Salinger má evidentně rád otevřené konce.

K této knize jsem se dostala, když jsme vyklízeli byt po zesnulé kamarádčině babičce a mohli jsme si vzít z její knihovny, co jsme chtěli. Od té doby ležela na polici a když nakladatelství Martinus vyhlásilo Den nepřečtených knih, řekla jsem si, že sáhnu zrovna po této. Popravdě jsem ji přečetla za jediný večer a mám z ní rozporuplné pocity.
O obsahu se toho dá na internetu přečíst spousta a ve skutečnosti je to mnohem zajímavější, než se z popisu může zdát. Sedmnáctiletý mladík Holden píše v ich formě, jazykem hodným puberťáka konce čtyřicátých let a rychle vás jeho styl vyprávění chytí. Zrovna ho vylili ze školy a on už toho má plné zuby, spolubydlícího, učitelů, všech. Sbalí v prosincové noci kufry a vypadne do města, aby se poflakoval do začátku vánočních prázdnin, než bude muset domů, oznámit rodičům novinu – že opět vyletěl ze střední školy.
Jeho poflakování je provázeno vyprávěním ze života, setkáváním s kamarády, randěním a puberťáckým filozofováním. A zatraceně dobře se to čte. Akorát…
Ta knížka prostě nemá konec. Je to, jako kdybyste vzali tři dny v životě adolescenta, vytrhli je a otiskli na papír. Žádná pointa, žádný konec, prostě pápá Holdene, bůhví jak jsi žil, až jsem zaklapl knížku, autor se mi to neobtěžoval říct. To mě docela dost v ty dvě ráno, kdy jsem dočítala poslední stránky, namíchlo.
Jinak mě ale tahle „klasika“ příjemně překvapila a jsem ráda, že ji mohu řadit mezi své přečtené knihy.
+ výborný styl vyprávění, děj, co vtáhne
– neukončené
Hodnocení: 6/10

7 komentáře “J.D.Salinger: Kdo chytá v žitě

  1. Ahoj!
    Doopravdy nemá. Měla jsem z ní nepopsatelný pocit.. jako když… no prostě nepopsatelný. Ten děj je ale úžasný, doopravdy jsem se dokázala soustředit jen a jen na knihu a to bylo na ní super 🙂 ale ten "konec"…
    Chtěla jsem ti hlavně oznámit, že jsi nominována na dalšího bloggera (v mém nejnovějším článku Liebster Award) a pokud to přijmeš, tak se moc moc těším, co z toho vznikne 🙂
    Tvoje články jsou super.. promiň mi, že nekomentuji víc, ale povětšinou s tebou souhlasím natolik, že napsat pouhé "ano, ano, ANO!" mi přijde až neslušné 😀 .
    S Láskou,
    L.

  2. Myslím že jsi to napsala dobře. Já osobně nevím jak o této knize neco napsat …. Ale mám ji ráda. Jedna z mojich oblíbených. Miluju tuhle knihu. A jsem rada ze mam vydáni z roku 1979

  3. Kdo chytá v žitě jsem zatím nečetla (maximálně tak ukázku v čítance), a taky jsem tu knížku měla vždycky spojenou jenom s vrahem Johna Lennona. Jak je to vlastně dlouhé? Tak 200 stran? Možná si to půjčím, až dočtu Klub rváčů.

  4. Tahle knížka se mi hrozně líbila. Četla jsem ji někdy ve druháku na vysoké a kdybych se k ní dostala, když mi bylo náct, tak je to něco, co mě pravděpodobně v mém dospívání i pro roky příští dost ovlivní. Neukončenost mi fakt nevadí. I tak je v ní něco hodně působivého a knihy nemusejí být vystaveny na klasickém základě zápletka –> pointa.

  5. Tak sem před pár dny tu knížku v rámci povinné četby přečetla a upřímně mě se moc nelíbila, styl jakým mluvil mi občas lezl na nervy a to, že všechny lidi kolem sebe má za totální blbce kromě svojí sestry mi přišlo taky dost ujetý. Onu poetičnost skrytou za hrubými slovy tam nevidim.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.