J.Červeňák: Zlato Arkony 1 a 2

Juraj Červeňák – Zlato Arkony 1
Nakladatelství: Brokilon
Počet stran: 298
Rok vydání: 2012 (česky)

Nakladatelství: Brokilon
Počet stran: 360
Rok vydání: 2013 (česky)

To jsem zase takhle jednou vyrazila do knihkupectví, že si udělám malilinkou radost. Procházela jsem mezi regály a hledala něco nového a originálního, co jsem ještě nečetla, ale protože, co se týče knih, jsem stará konzervativní konzerva, jméno Juraje Červeňáka mě narozdíl od mě neznámých spisovatelů nenechalo chladnou. Když jsem zjistila, že se jedná o pokračování dobrodružství Černého Rogana a jeho vlčího přítele Goryvlada, bylo rozhodnuto.

S černokněžníkem Roganem jsme se mohli již seznámit na stránkách povídkové tetralogie, kde se původně obyčejný žoldák zhostí odkazu svého otce a stane se pánem Krvavého ohně a věrným služebníkem Černoboha. Ten, ačkoli se to nezdá, nestojí na straně zla, naopak, chránil lidi před běsy, jichž byl pánem a udržoval dualitu, aby dobro i zlo byly ve stejné míře.

Rogan se stane vykonavatelem jeho moci ve světě smrtelníků a jako průvodce mu slouží jeden z vlků Černobohovy smečky, Goryvlad, přezdívaný Gorja, který na to, že je běs, je taky hodně drzý a sarkastický a komunikuje s lidmi telepaticky, někdy dost nevybíravě.

Oba hrdinové se v dvojdílném románu vydávají na ostrov Rujána, kde leží bájná svatyně Arkona, aby pomohli tamním kněžím v boji s nájezdníky z Jiného světa. Díky hloupému ránskému knížeti se totiž do světa smrtelníků dostanu z hlubin Helhaimu aelfové v čele s děsivou strigou Seidrou a jejím bratrem, válečníkem Ormskaldem, aby ovládli ostrov Rujána a získali všechno zlato z bohaté arkonské svatyně.

Aelfové však netuší, jak silné si vybrali protivníky a zatímco kněží z posledních sil odolávají nájezdům pomocí magie svých bohů, na místo už přes hradiště Volin a Štětín míží Rogan s Gorjou, aby tam sjednali trochu pořádek za pomoci Krvavého ohně. Nic ale není tak jednoduché, když se jim do cesty začnou plést vikingští bohové, prchající kněžny, artefakty boha Jarovíta a Roganova dávná láska Milada, která už se stačila dát dohromady s nevyzpytatelným rozdvojeným Radodivem.

Když se do toho připletou běsové zpod kořenů Yggdrasilu a jedna hodně naštvaná čarodějnice, sloužící Hel, začne Černobohovým služebníkům pořádně téct do bot.

Co říct? Je to klasický Červeňák se vším všudy – nechybí akce, napětí, ani trocha toho sarkastického humoru. Od tohoto autora jsem kromě série o kapitánu Báthorym přečetla úplně všechno a zatím mě nikdy nezklamal, každá kniha má svoje neskutečné kouzlo, kdy na vás dýchnou staré slovanské časy, ještě téměř nedotčené křesťanstvím, a zdá se, jako byste nečetli fantasy, ale skutečnou historii, již kronikáři a dějepravci obrali o kouzla božích zasáhů a hrůzu z dávno zapomenutých běsů.

Jako je ovšem v celé sérii o Roganovi zvykem, černokněžník je nesmrtelný macho, kterého z každé šlamastyky vytáhnou jeho boží přátelé zpod Veledubu a když jde do tuhého, tak proběhne klasický deus ex machina a všechno je v v suchu, jedeme dál. Protože jsem s tímhle nedostatkem Roganových dobrodružství tak trochu počítala, autor mě nazastihl nepřipravenou a proto jsem si knihu užila i s vědomím, že černokněžník prostě neumře, všechno určitě dobře dopadne a Goryvlada nesejme ani banda aelfů s meči jako břitvy. Koneckonců, hledala jsem to správné, tvrdé a syrové sword and sorcery fantasy a přesně to mi Zlato Arkony nabídlo. Abych nekřivdila, pár zajímavých dějových zvratů tam najdeme a smrt některých hlavních akterů vás zaskočí podobně, jako boží zásahy na nevídaných místech či posun vedlejší nevýrazné postavy do hlavní dějové linie. Ďuro prostě umí.