Harry Potter a česko-slovenský souboj překladů

Nikdy v životě jsem se nezajímala o zahraniční překlady knih – na co vědět, jestli a jak kvalitně překládají jiné národy, když si v jejich jazyce stejně nikdy nic nepřečtu. Slovenština by v tomto mohla být malou výjimkou, protože slovensky rozumím i čtu jen o malinko hůře, než česky, ale přeci jen si raději přečtu knížky v mateřštině, než srozumitelném, ale stále odlišném jazyce. Proto se ke mě dostaly informace o slovenském překladu Harryho Pottera (dále HP) až se slovenskou kamarádkou Sheenou, která většinu knih četla česky, ale na HP nedala slovensky dopustit. Prý že náš překlad stojí za prdlačku a nedá se to číst. To mě trošku namíchlo, protože jsem z různých zdrojů slyšela na český překlad samou chválu i od samotné autorky J.K.Rowlingové, takže jsem čekala, že ten slovenský překlad asi bude ještě větší zázrak.
Tak jsem trošku zapátrala a nestačila se divit. Slovenský překlad je prostě buď špatný a nebo žádný (to když nechávají jména v originále) a ještě existuje asi nějaký slovenský národní sport hanět český HP překlad, ačkoli v češtině se takové články stran slovenského překladu pokud vím neobjevují. Poslední kapkou do poháru mé trpělivosti vůči nekonečným sporům o překlad HP byl ale článek s názvem Bradavice, Zmijozel, Pošuk Moody. To sú 3 z 15 dovodov, prečo by Češi nemali dabovať a prekladať Harryho Pottera. Autorka v něm neuvádí žádné argumenty, jen seznam českých a slovenských překladů a jednu dvě výsměšné větičky. Takže tu pro ni a další slovenské hatery mám pár argumentů;)

Pokud nevíte, jak si s některýmu složitými slovíčky a slovními hříčkami poradili překladatelé v Česku a na Slovensku, můžete to zjistit v této přehledné tabulce na fanouškovském překladatelském webu. Nad některými zůstává skutečně rozum stát. Slováci se na jednu stranu strašně vymezují proti českým překladům jmen (o nich budu psát níže), ale sami někdy překládají jména zcela zbytečně a nesmyslně. Například:
Hogwarts – název čarodějnické školy (česky Bradavice) pochází z anglických slov hog a wart, tedy vlastně prasečí bradavice. Odtud taky název vesničky Prasinky, anglicky Hogsmead. Slováci ale pojmenovali hrad Rokfort a vesničku Rokvile, což sice zní vznešeněji a starobyleji, ale nemá to vůbec nic společného s původními názvy, který skutečně vyznívají lehce posměšně.
Rowlingová často používá aliteraci – tedy že jména jejích hrdinů často začínají stejnými písmeny, patrně kvůli zvukomalebnosti (Parvati Patill, Mourning Myrtle, Helga Hufflepuff, Godrick Gryffindor…). V češtině tato aliterace byla překladem zachována v podstatě jen u Ufňukané Uršuly (Mouring Myrtle, slovensky Umrnčaná Myrta), jindy se ztratila v překladu u kolejních názvů – Godrick Nebelvír nebo Helga z Mrzimoru. Ovšem Slováci z nějakého důvodu chtěli aliteraci zachovat za každou cenu a tak na jednu stranu se vychloubají anglickými originálními jmény, ale jejich zakladatelé kolejí se bůh ví proč jmenují Brigita(!) Biflomorová nebo Brunhidla Bystrohlavová (Rowena Rawenclaw, resp. Havraspár), stejně jako z Godricka Gryffindora je Richard(!) Chrabromil, což aliteraci ale nezachovává, proto překlad naprosto nechápu.
Poslední věc, co mě hodně zarazila je máslový ležák, v originále butter beer. Je to podle dohledatelných staroanglických receptů, jimiž se nejspíš autorka inspirovala, vlastně pivo s máslem. Proč to bratia Slováci přeložili jako pivo ďatelinové, tedy jetelové, to vskutku netuším.
Skutečnou perličku špatných překladů jsem si ale nechala nakonec – je jím slavný anagram, díky němuž se pán Zla jmenuje, jak se jmenuje. V angličtině z původního Tom Marvolo Riddle vznikne přeházením písmenek věta I am Lord Voldemort. Aby ono přeházení dávalo smysl v každém jazyce, jmenuje se v podstatě všude Ty-víš-kdo jinak: dánsky „Romeo G. Detlev, Jr.“ neboli „Jeg Er Voldemort“. Španělsky „Tom Sorvolo Ryddle“ tedy „Soy Lord Voldemort,“, německy „Tom Vorlost Riddle,“ alias „Ist Lord Voldemort“, francousky pan úplně jiné „Tom Elvis Jedusor,“ tedy „Je Suis Voldemort.“
My česky máme Tom Rojvol Raddle a Já, Lord Voldemort.
Slovenština ale příliš nemění jméno páně Riddlea a ponechává jej krom jediné slabiky beze změny – Tom Marvoloso Riddle. Anagram ovšem v tomto případě moc nefunguje a říká dost podivně a nesmyslně A som i Lord Voldemort. Kladu si otázku – co tedy ještě Voldemort je?
Ale pojďme konečně k tolikrát diskutovanému – překládat jména? Ukázali jsme si, že si s tím Slováci nedělají takovou hlavu, jak tvrdí a Godrick se snadno může stát Richardem (ačkoli vesnice pojmenována po něm zůstává Godrickovou úžlabinou/dolem). Přesto Čechům nemohou odpustit Brumbála, Lenku Láskorádovou, Bartyho Skrka nebo Kornelia Popletala.
Narozdíl od Harryho Pottera, který má prostě obyčejné, běžné anglické jméno, jsou některé postavy v HP pojmenovávány dost účelově – například si pořád děláme legraci, že rodiče Remuse Lupina museli od začátku tušit, že z kluka bude vlkodlak:) (Remus – bájný zakladel Říma kojený vlčicí, Lupus – vlk). Ale tak už to v pohádkách bývá. Pokud nevíte, že Sirius je hvězda v souhvězdí psa a Black znamená černý, těžko si užijete fakt, že se Sirius Black jako zvěromág mění do podoby černého psa. Podobně to platí o spoustě dalších jmen, která mají dost často v HP svůj význam, který má čtenáře navádět k lepší představě postav, jejich charakterů či vzhledu.
Netřeba asi posté opakovat, že jak Brumbál tak Dumbledore mají v člověku evokovat čmeláka, to už nejspíš slyšel každý. Jenomže i další jména svým charakterem vytvářejí celý bohatý svět a proto jsou v angličtině mnohdy složitá na výslovnost. I když jsem četla HP anglicky až jako hodně pokročilá v maturitním ročníku, s Rufusem Scrimgeourem (Brouskem) jsem měla problém. Pro osmiletého, desetiletého čtenáře je to vyloženě nevyslovitelné a nicneříkající. Stejně tak si neumím představit, jak si malé děti budou slabikovat doslovně profesor Dum-ble-do-re, koneckonců znám hodně dětí (dnes už dávno dospělých:)), co četli knihu před filmem a horko těžko si zvykali, že Hermiona se jmenuje „Grenžrová“ nikoli „Gran-ge-ro-vá“.
Četla jsem v diskuzích argumenty, že dětem záleží na příběhu a ne na jménech, která stejně nechápou. A někdo krásně ukazoval příklad Pána prstenů a Bilba Pytlíka. Originální Bilbo Baggins sní českému člověku jako poměrně vznešené či aspoň běžné anglické jméno, asi jako Smith nebo Jones. Ale Baggins má evokovat vesnického balíka, což přeložené Pytlík splní náramně. U dětí j
e naopak spojení jmen s postavou mnohem užší, než u nás dospělých – zkuste do pohádky strčit slečnu Goldenhair místo Zlatovlásky a uvidíte:)
Totéž je to s dalšími zástupy anglických výrazů v HP – kde anglické dítě, rodilý mluvčí, vidí za názvy zamýšlenou potměšilost, vtip, hříčku, český či slovenský mladý čtenář to nemá šanci pochopit stejně, ať mluví anglicky sebelíp. Pokud chceme zachovat pohádkový ráz knihy, je rozdíl mezi Great Hangletonem a Velkým Visánkem, madam Puddifootovou a madam Pacinkovou, mezi Wizengamotem a Starostolcem.
A netýká se to jen HP – víte, kdo je to Rincewind, Granny Weatherwax nebo Twoflower? Možná to anglicky znalejším trklo, každopádně se jedná o známé postavy ze Zeměplochy, Mrakoplaše, bábi Zlopočasnou a Dvoukvítka, což má v češtině úplně jiný břink a představivost se rozbíhá mnohem snadněji.
Samozřejmě chápu touhu slováků svůj překlad obhájit. Jenomže na pouhém vysmívání se tomu českému, to nepůjde. Jste na to zvyklí, je to pro vás přirozené a to chápu, ale jen na tomto nelze vystavět argumentaci pro amatérský a naprosto zpackaný překlad tak složitých slovních nuancí, jimiž Harry Potter jen hýří. Pak by nemohli vznikat takové nesmyslnosti jako Mágia prevelice planá (Čáry nejohavnější, Magick moste evile) nebo zcela nedomyšlené přeložení zvukomalebností, například Sniveluse Snapea (česky Srabuse) na pouhého Ufňukance.
Úplně na závěr bych přiznala velkou českou chybu ve slově viteál (orig. horcrux), kdy v šestém díle ještě nebylo úplně jasné, jak moc pekelná věc z něj vlastně vznikne a spojení se slovem cruciatus tam panu Medkovi taky uniklo, takže nakonec máme nejspíš světový unikát, který ale neevokuje ve čtenáři temnou zlou magii, spíš něco čistého a zářícího. Vtip ovšem je, že tato asi nejvyčítanější chybka se do výše uvedeného slovenského článku nedostala, zatímco Rokfort je tam vyzdvihován:) A teď – pojďte se pohádat nebo raději diskutovat:)
PS: A tady si můžete naopak přečíst mých 13 důvodů proč by Slováci neměli překládat Harryho Pottera🙂

45 komentáře “Harry Potter a česko-slovenský souboj překladů

  1. Jo, Grangerová, We-as-lej a podobně pro mě byli až do druhého stupně základky, kdy jsem se začala učit angličtinu, ale stejně ještě nějakou dobu trvalo, než jsem zjistila, jak se to všechno čte. Výjimkou byl Sna-pe, u kterého jsem z hrůzou zjistila, že to není Sna-pe, když znalejší spolužák v šesté třídě přednášel u tabule čtenářák. Dodneška si pamatuju, jak tam zasyčel Snape a já jen zírala, jak že se to čte 😀 A když jsou zvláště první díly i a hlavně pro děti, překlad se mi zdá v pořádku. Jiná situace je třeba u Písně ledu a ohně, tam překladatelka zavedla taková pravidla, ž ei když jména taky často vyjadřují nějakou vlastnost a typický rys, je lepší je nepřekládat vůbec (nepoužívá je vlastně jako příjmení, čili nikde nepřidává ová, a jakmile by některé přeložila jako třeba Černokotlý, působilo by pěst na oko, kdyby se tohle a podobná příjmení musela kvůli ženám dál měnit). ALe to taky není četba pro děti. A Rokfort… u Bradavic to bylo jasný, prostě bradavice. A prasata na bráně, to si spojí i ten, co výraz hog nezná. Ale u slovenského překladu jsem si vždycky představila smrdící sejra.

  2. Musí se nechat, že zvyk je železná košile. Já před nějakou dobou šílela, když jsem u někoho na počítači viděla „Vybírám dosud nevybraný balík [jméno]“, což je vlastně přesně „Selecting previously unselected package [jméno]“, které se zobrazuje mně. V češtině mi to „zní divně“.

    Ovšem české překlady mi přijdou skvělé. Svým způsobem mě mrzí, že jsem si poslední dva díly nikdy nepřečetla v češtině, protože jakkoliv jsem neměla problém rozumět příběhu, nepochybuji, že mi unikla spousta narážek a vtípků, z nichž některé se v překladu neztratily. Ale abych byla fér, skutečně překlady oceňuji až od doby, kdy jsem zjistila, jak některé z nich (třeba právě Brumbál) vznikly.

    O „A som i Lord Voldemort“ jsem netušila, leč zrovna tohle mi přijde hezké. Však on není jen Voldemort, on je i ten malý kluk ze sirotčince, kluk, který chtěl zůstávat v Bradavicích, spousta dalších příběhů. Ale zrovna Tom Marvolo Riddle má kouzlo i v té hádance, a tam už překladatelé asi vážně neměli šanci.

    Pominu-li viteál, mrzí mě na českém překladu spíš pár nepřekladů, třeba zrcadlo z Erisedu. Ne že bych měla elegantní řešení, zrcadlo z Bežutu by moc nefungovalo, ale je to přesně místo, kde jméno má své kouzlo. A vzpomínám si, jak jsme po vydání šestého dílu kombinovali informace z anglické a české verze a proškrtávali na základě toho možné autory vzkazu u viteálu 😀

  3. Mně české překlady nevadí, naopak:-)
    ale například Havran od E.A.Poeho je prostě lepší v angličtině..

    HP jsem nejdřív viděla s českým dabingem (díky příteli, jinak bych se snad na to nikdy nekoukla) a pak jsem si to přečetla ale jen v angličtině, takže pro mě je Dumbledore prostě Dumbledore a žádný Brumbál:-) ale to není myšleno ve zlém, když jsem ty jména a názvy četla v angličtině, špatně se mi spojovaly s češtinou.

  4. Vzpomínám si, jak naší učitelku na základce (5. třída) napadlo nám dát Harryho Pottera jako knížku co budeme číst ve škole místo čítanky. Jako pro tehdy už pokročilýho angličtináře to pro mě bylo utrpení, protože se všichni zasekávali na jménech. McGonagall, Longbottom, Finch-Fletchley… to byly nepřekonatelný překážky.

    Ale jinak proti českýmu překladu nic nemám. I přes některý nedostatky (viteál, Erised a tak), je stále citlivej k originálu a pěkně čitelnej. Jednou jsem někde chytla v TV kus třetího filmu ve slovenštině, a znechuceně jsem to brzy vypnula. Překlad dělá opravdu hodně…

  5. Dřív jsem měla slováky za bratrský národ ale teď je nemám ráda snad ani trochu, neustále do čechů rýpou, povyšují se a dělají že se s námi neznají(většina se kterou jsem se setkala)

  6. Moc pěkně jsi to napsala. Jsem ráda, že se někdo proti tomu článku postavil. Dalas tam autorce do komentářů odkaz?
    Jak už tu někdo psal, taky jsem si českýho překladu začala vážit hlavně poté, co jsem se dozvěděla tu podstatu.
    Poslední dva díly jsem četla anglicky, ale určitě mi toho spoustu uniklo, takže teď po letech se chystám aspoň poslechnout českou audioverzi a k tomu si číst anglické knížky. Těším se, co objevím novýho.

  7. [7]: Mám jednu "tetičku", vdala se na Slovensko, teď mluví výhradně slovensky a pořád šermuje rukama, že "Čehúni tamto, Čehúni toto". Je to směšné.

    A propos, co máte s tím Erisedem? Co v tom vězí za poděl?

  8. [10]: Erised je obráceně Desire, česky tedy tužba 😉 a zrcadlo z Erisedu ukazovalo to, po čem nejvíc toužíš.

    Tvl furt mě zajímá, co tam viděl ten Brumbal 😀

  9. [12]:: Tak to pochybuju, že by ze všeho nejvíc toužil vidět smrt svojí sestry. Podle mě by tam viděl to samý co Harry, svoji rodinu. Myslím že v knížce v Relikviích je zmínka, něco ve stylu jako "a Harry konečně pochopil, co Brumbál opravdu viděl v zrcadle z erisedu. Jinak taky nedám dopustit na český překlad, často jsou to perfektní znalosti angličtiny a staré výrazy, kterým se slováci smějou jako blbostem, když v jejich verzi prostě opsali cizí slovo. Třeba Nitrobrana jako Oklumencia, pod tím si slovenské dítě představí hodně.

  10. [13]: Nezáleží na tom, co chceš vidět, ale co nejvíc trápí tvoje srdce a po čem touží. Nikdo neříká, že to musí být pozitivní věc. A že toužil vidět znova její smrt, to ne, tu viděl, ale jeho srdce toužilo po jistotě. Mohl zjistit, že to byl Grindelwald, čímž by se konečně oprostil od užírání vinou (částečně, protože v tom incidentu pořád jel), ale mohl i zjistit, že to byl on, což by ho zdrtilo. Proto to neriskoval. A zdá se mi, že někde to bylo napsaný, jen nevím, jestli fanouškovská dedukce nebo to někde napsala i Rowlingová, zdá se mi spíš, že to byla ta druhá možnost. A je to logický.

  11. Mně se strašně líbí, jak se autorka pořád chvástá s tím, že v originále i u Slováků se to jmenuje tak a tak.. A v čem je lepší, že toho polovinu nechali nepřeloženou? Nomen omen je zamyšleníhodný pojem, a u fantasy a pohádek, kde každé druhé postavě udává jméno její povahu, obzvlášť.

  12. Myslím, že nějaký ten "krok vedle" se dá najít v každém překladu, kór tak rozsáhlého díla jako Harry Potter. Nikdy to nebude tak dokonalé, jako originál…

    Ale nemůžu si odpustit malé šťouchnutí do slováků – "Odvar všehodžúsu" (mnoholičný lektvar) a "Hop-šup prášok" (Letax) jsou naprosto zabijácký zhovadilosti! Jako jo, chápu, jak to bylo myšleno a docela to vystihuje podstatu těch věcí, ale zní to naprosto příšerně… 😀 😀 😀

  13. [7]: Väčšina Slovákov, ktorých si stretla, nie sú všetci Slováci, tak prečo hneď všetkých odpisovať? 🙂 Asi si zatiaľ mala to "šťastie" iba na nezrelých jedincov, vedz však, že náš spoločný slovanský duch je vždy v nás, nech sa už navonok deje čokoľvek. A nikto a nič nás nerozdelí, okrem našich mylných domnienok…
    Pozrime sa na vec aj z iného uhla pohľadu. Hoci sa to tak možno na prvý pohľad nezdá, no ešte stále viac-menej zakomplexované Slovensko, vzhliada k sebavedomému Česku, ako k staršiemu bratovi s obdivom a túžbou podobať sa na neho, pretože sa mu zdá byť lepší, vyspelejší… A výsmešné, tak radi, vás dehonestujúce výroky niektorých nezrelých Slovákov sú toho jasným dôkazom – najviac totiž býva hanené väčšinou to, po čom sa najviac túži. Zo žiarlivosti. Úspešný, sebavedomý brat zvykne byť predmetom žiarlivosti mladšieho outsidera, ktorému roky systematicky ubíjali sebavedomie a tak si to automaticky kompenzuje tým, že svoj objekt žiarlivosti zhadzuje kade chodí s úmyslom ponížiť ho, ale v kútiku duše je mu, práveže vzorom, ktorému sa chce podobať, byť raz ako ON :). Jasné, že to nahlas neprizná.
    Som za sebavedomé Slovensko, pre ktorého bude sebavedomé Česko bezvýhradne rovnocenným partnerom bez predsudkov, povyšovania, pocitov menejcennosti… spolu kráčajúc "ruka v ruke" v ústrety tým, toľko sľubovaným, lepším zajtrajškom. Stále na tom pracujeme, vediac, že v jednote je sila a uvedomelých je nás čoraz viac… Majte prosím pochopenie a skúste byť oporou. Prajem si, nech už skončia všetky zbytočné, žabomyšie česko-slovenské súboje a nech raz a navždy zavládne medzi nami česko-slovenský súlad :3 Vďaka, že ste, milovaní <3

  14. Vždycky jsem měla za to, že slovenský překlad musí být ubohost, už z toho, že jsem znala jejich pojetí "Dumbledóra" a "Rokfortu", ale nenapadlo mě, že je to tím tak prosáklé celé, nebo jsem spíš o tom nepřemýšlela, protože přesně jak říkáš, ani mně to nemuselo zajímat, já to v tom jazyce číst nebudu.

    Neumím si představit, co to dělá s dětmi, když to čtou takhle nepřeložené, a jak je to musí plést, když jsou jediný národ na světě, který má úplně jiná jména kolejí a různých dalších věcí a postav (ale ty koleje a jejich zakladatelé mě dostali!). Neumím si ani představit, že by mě celý svět HP bavil právě bez těch narážek, skrytých významů atd., které si mnohem víc užívám v češtině, protože i když mluvím anglicky velice dobře, nějaký Scrimgeour mi fakt nic neříká 😀 To není běžně používané slovo a dítě v jakémkoli věku tohle nikdy nepochopí a nic mu to neřekne. Pro svět HP jsou tyhle věci přitom naprosto zásadní, skoro bych řekla, že  jsou na stejné úrovni nebo i výš, než samotný příběh. To je to, co to dělá magickým a zajímavým, a kvůli čemu mě to vždycky nejvíc bavilo. Doporučuju ostatně knížečku Kouzelný svět Harryho Pottera, tam spoustu těch jmen a názvů osvětlují a je to fakt zajímavé. Určitě o tom ale existuje víc publikací, které se tomu věnují detailněji.

    Srabuse si taky neumím představit jinak. To pohrdání z toho číší a je to úderné. Když na něj Sirius štěkne (další skvělý skrytý význam):"Sklapni, Srabusi!", prostě tomu věříš a k tomu štěknutí to jde. Kdyby mu říkal:"Sklapni, Ufňukánku!", tak už to není štěk, na štěk je to moc dlouhé.

  15. Jinak viteál se mi líbí a nemám pocit, že by to byl nějaký kiks. Zní to vznešeně, velebně, něco jako "křišťál". Čistě. To se k Voldymu hodí.

  16. [14]: "I show not your face but your heart's desire" = "Neukazuji tvou tvář, ale to, po čem tvé srdce touží."

    Je tedy nesmysl, aby tam kdokoli viděl něco, čeho se bojí. Mohl vidět, jak je živá, mohl vidět, že ji nezabil. Ale určitě se tam nemohl dozvědět, že zabil. Ostatně jak sám podotýká, to zrcadlo neposkytuje znalosti ani moudrost. Je ale možné v něm vidět pouze pozitivní věc. Tak jako tak Brumbál bezpochyby věděl, že i kdyby viděl něco pozitivního, nedá se tomu věřit, a tudíž to k ničemu není.

  17. [23]: Jak to někdo shrnul výš, viděl by pravdu. Pravdu, po které toužilo jeho srdce. Pravda nemusí být pozitivní. A já jsem fakt přesvědčená, že to vypustila sama Rowlingová. A že se té pravdy zároveň bojí? Samozřejmě. To je normální, každej se bojí zjistit spoustu věcí, co ho ale užírají, a uleví se jim až když to zjistí, ať už zjistí ano nebo ne. A čím dýl jsou v nejistotě, tím je to horší, tím se víc souží a tím po té jistotě víc touží, i když se jí bojí.

  18. Hele, v italštině je krásný 😉

    HP a kámen mudrců – Harry Potter e la pietra filosofale (mudrc tedy filosofov 😉 )

    HP a tajemná komnata – Harry Potter e la Camera dei segreti (pokoj tajemství, to docela sedí, vzhledem k tomu, že o baziliškovi se čtenář dozví až ke konci, ne? ;-))

    Nebo domácí skřítek – l´elfo domestico, doslovně elf domácí 😉

  19. Poněkud mi leze na nervy představa, že čím víc toho nechám v původním znění, tím mám lepší překlad. O to přece vůbec nejde! Pokud má jméno vyvolat ve čtenáři určitou představu (jako třeba ona Bábi Zlopočasná), tak se prostě přeložit musí, protože anglicky to zní děsně vznešeně, nikdo to neumí vyslovit a asociace se s tím nepojí absolutně žádné. V překladu jde o to převést smysl sdělení, nikoli jeho doslovné znění. A to jsi ve svém článku vystihla – takže podle mě super článek 🙂
    PS.: Na český překlad Harryho Pottera i Pratchetta (samozřejmě s drobnými výhradami) nedám dopustit. Oba jsou velmi, velmi kvalitní.

  20. Ještě, že mám slovenské kamarády, kteří náš překlad uznávají, a i když jim některé názvy přijdou vtipné, pořád ho mají radši, než ten jejich slovenský. 😀

  21. Francuzsky voldemort sa vola Elvis? Vau.

    diskusiu sa mi citat nechce, ale faktom je, ze harry potter bol povodne kniha pre deti, cize preklad anglickych nazvov a mien do cestiny celkom chapem.
    kamoska o tomto prave pise bakalarku a navrhuje lepsie slovenske preklady niektorych pasazi. snad vam cechom ukaze ako sa to robi 😀

  22. Taky teď píšu bakalářku na porovnání českého a slovenského překladu. Můžu vás ujistit, že jména jsou to nejmenší. Tam je to co odstavec, to absolutní překladatelská zhovadilost a zrůdnost, pardon, ale je tak. Paní nejspíš nikdy neviděla jak angličtinu, tak hodinu překladu 🙂 "leopard can't change its spots" je idiom, který říká něco jako "starého psa novým kouskům nenaučíš" nebo tak, prostě leopard svoje fleky nezmění. Rowlongová z toho udělala "poisonous toadstoles can't change its spots", takže muchomůrky. Medek? Z nejedlé houby se nestane jedlá, splňuje to do puntíku všechny překladatelské zásady. Co s tím udělala Slovenka? "Jedovaté muchotrávky nemenia svoje miestá" (spot = bod, skvrna, místo). No haha.

  23. Najprv sa mi páčil viac SK preklad (holt zvyk je železná košeľa), ale po prečítaní tohoto, aj iných článkov, musím dať za pravdu – bratia Češi si s tým dali oveľa viac kreatívnej práce. V konečnom dôsledku, je to zamerané na deti, český preklad je oveľa viac "children-friendly" a prekladatelsky presnejší. Ale aj tak, každý fanúšik čo odrastie, si to potom prečíta v originále 😉

  24. Mě se český překlad viteálů docela líbí (vite – životní síla). Překlady jmen jsou podle mě naprosto úžasné.
    P. S.:Nevíte někdo, co to znamená, když je někdo ,,Pastorek"? Kingsley je moje oblíbená postava a docela mě žere, že jeho jméno nechápu.

  25. [33]: což o to, taky se mi líbí, ale vzhledem k tomu, že jde o dost zlou černou magii, původní název horcrux nebo něco, co by ho připomínalo, by je asi vystihlo lépe. A v originále je to Shacklebolt, takže tady tápu:(

  26. Překlady jsou těžká věc, ména ještě horší.

    Ale teda to, jak se poprali na Slovensku s tím anagramem, tak to je geniální.

    "A som i Lord Voldemort" je perfektně smysluplný, nesmíme zapomínat, že maník si sám tu hříčku postavil, takže nemusí nutně být jazykově nejpřiorozenější. A přitom se povedlo skoro úplně zachovat jeho originální jméno Marvolo, přičemž s tím so navíc to zní hodně přirozeně. Marvoloso mě dokáže přesvědčit, že to jako jméno fakt existuje, kdežto naše Rojvol je dost bizarní a tak trochu zdroj vtípků. Nezní to ani anglicky, ani latinsky, ani jako žádná jiná jazyková skupina jmen v Harry Potterovské Anglii, a nezní to vůbec česky. Jako samozřejmě, ta přesmyčka se udělat musela, takže něco takového nakonec vzniklo a nedá se nic dělat. Ale povodený to není.

    Kdežto tedy ten Marvoloso -> "A som i Lord Voldemort" to se teda povedlo špičkově – asi je to i štěstí, ale to je fakt 10/10 a fakt nevím, proč je zrovna toto v tomhle blogu kritizováno. Rokfort mi taky přijde pitomej a i hodně těch ostatních věcí, to zas jo.

  27. Prečo je mágia prevelice planá nezmysel? Veď planá znamená po slovensky (okrem iného) zlá, tak kde je problém? A pastorek je nevlastní dítě, alebo aj ozubené kolečko.

  28. [33]: pastorek = ozubené kolečko, anglické shackle bolt = jakýsi typ šroubu, tedy obojí je sice nevelká, ale zato důležitá součástka nutná pro chod celého stroje

  29. [36]: Protože to zní hrozně dlouze a připadá mi to i trochu směšné narozdíl od českého "Magie nejčernější". Prostě takové málo úderné. Už jen ta představa že přijdu do knihovny, za účelem vypůjčit si "Magii prevelice planú"…

  30. No, mne sa český preklad tiež páči trochu viac. Hlavne preto, lebo sa dokázali viac vyhrajkať s menami a celkovo so slovíčkami, čím sa viac priblížili k ang. originálu. Na druhej strane, nezakopala by som slovenský preklad pod najčernejšiu zem, ako niečo hnusné a nevydarené, ako sa tu k tomu staviate, hlavne, keď ani väčšina z vás nie ste Slováci, však áno. Každý sa väčšinou postavíme za to svoje. Za to, na čo sme zvyknutí. Napokon, ako ste aj vy poniektorí uznali, tiež sú v českom preklade nedokonalosti, ba priam totálne výstrelky, viď už spomínaná Lenka alebo Brumbál, ale dalo by sa ešte hľadať… Zo subjektívneho pohľadu poviem, že napr. názvy fakúlt sa mi páčia viac v slovenčine, a nemyslím si, ako ktosi písal, že takmer každý odstavec je priam hrozný, že prekladateľky u nás asi veľmi angličtine nepobrali… ak nie ste rodení slováci, nemyslím, že vetné konštrukcie a stavbu viet môžete tak bohorovne hodnotiť! Ale áno, český preklad je prepracovanejší, tak by som to zhrnula. A musím ešte podotknúť, že slovná zásoba českého jazyka je oveľa, oveľa bohatšia ako slovenská. Takže v tom máte výhodu, že niektoré veci znejú omnoho krajšie a lepšie ako v slovenčine, alebo sa dajú viac vystihnúť, zladiť sa s originálom. Vážim si prácu prekladateľov, nech ide o akýkoľvek jazyk, a čo sa týka Pottera, viem si predstaviť, že to bola určite drina. A vyžadovalo si to z prekladateľského uhla pohľadu riadny kus kreativity. Niekde sa to prejavilo viac, niekde menej, niekde možno až nadmieru. Ale v dnešnej dobe si s tým poradia určite aj deti, nie je to tak zlé, napokon, angličtinu sa pomaly učia už aj v škôlke. A okrem toho, HP nie je celkom pre malinké detičky, takže… takto to vnímam celé ja.

  31. Rokfort – na prekladatelskych forach sa da najst odpoved na to, ze to nema nic spolocne so syrom ale ide o foneticky prepis slov rock a fort, cize pevnost na skale. Od zaciatku HP sa hovori ze Howgwarts je nedobytnym hradom, najbezpecnejsim miestom. Takze odtial to mame. Nie zo syra.

  32. [43]: Ale stejně, proč? Úkolem je překlad A ne nějaké zdokonalování. Kdyby se Bradavice jmenovala v originále "Rockfortress" nebo "Castlerock", tak ten název dává smysl. Ale ta škola se jmenuje Hogwarts, což znamená Prasečí Bradavice. Autorka chtěla, aby název zněl posměšně a její záměr má být zachován. A ne upravovan na "pevnost na skale".

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *