Už hrozně dlouho uvažuju o tom, že sem přepíšu krátkou povídku Neila Gaimana – Babycakes. Je možná trochu morbidní. Ne. Je hodně morbidní. Ale je v ní děsivá do očí bijící pravda. Paralela s naším způsobem života vyjádřená hrůzyplnou metaforou. Věřím, že čím více lidí se nad tím zamyslí, tím lépe pro planetu Zemi, tím lépe pro lidstvo, tím lépe pro nás všechny…
PS: Je to fakt krátké. A fakt to stojí za to.
Neil Gaiman – Babycakes
Před několika lety odešla všechna zvířata.
Jednou ráno jsme se probudili a ona tam prostě nebyla. Ani nám tam nenechala žádný vzkaz, ani se nerozloučila. Nikdy jsme nějak nepřišli na to, kam se ztratila.
Stýskalo se nám po nich.
Někteří z nás si mysleli, že to byl konec svět, ale nebyl. Jen už nebyla žádná zvířata. Žádné kočky a králíci, žádní psi ani velryby, žádné ryby v mořích, žádní ptáci na nebi.
Byli jsme úplně sami.
Nevěděli jsme, co si počít.
Nějaký čas jsme bloumali z místa na místo jako zbloudilé ovce, avšak kdosi přišel s myšlenkou, že to, že už nemáme zvířata, nemusí ještě znamenat, že změníme svůj život. Není nejmenší důvod měnit stravovací zvyky nebo přestat testovat produkty, jež by nás mohly nějak poškodit.
Koneckonců, pořád jsou tu ještě miminka.
Miminka neumí mluvit. Neumí se pohybovat. Mimino není rozumný, myslící tvor.
Dělali jsme tedy děti.
A využívali jsme jich.
Některá jsme snědli. Maso novorozeňat je jemné a chutné.
Stahovali jsme z nich kůži a zdobili jsme se jí. Kůže novorozeňat je měkká a pohodlná.
Některá jsme testovali.
Páskou jsme jim přilepovali víčka, aby nemohla zavřít oči, kapali jsme jim do nich čisticí prostředky a šampony, kapku po kapce.
Zraňovali jsme je a polévali jsme je vařící vodou. Způsobovali jsme jim popáleniny. Spoutávali jsme je a strkali jsme jim do mozku elektrody. Očkovali jsme je a mrazili a ozařovali.
Miminka vdechovala náš kouř, v jejich žilách proudily naše medikamenty a drogy, doku nepřestala dýchat nebo dokud jim krev v žilách nepřestala téct.
Bylo to těžké, přirozeně, ale bylo to nezbytné.
To nemohl nikdo popřít.
Když všechna zvířata odešla, co jsme měli dělat?
Někteří lidé si stěžovali, samozřejmě. Vždycky se někdo najde, znáte to.
A všechno se zase vrátilo do starých kolejí.
Jenže…
Včera byla všechna miminka pryč.
Nevíme, kam odešla. Ani jsme je neviděli odcházet.
Nemáme tušení, co si bez nich počneme.
Ale my už něco vymyslíme. Lidé jsou chytří a podnikaví. Proto jsou taky nadřazení zvířatům a miminům.
My už na něco přijdeme…
Povídka česky vyšla v povídkové knize Neila Gaimana Kouř a zrcadla.
Buď…
…a nebo
Smích nebo pláč?
Lidi, přestaňte s pokusy na zvířatech. Protože až jednou všechna zvířata odejdou, víte kdo je na řade. I když, vaše děti vám možná tak lhostejné nebudou…
Pozn.: tento článek je drastický záměrně. Omlouvám se všem, jež jsem pohoršila. Původně měly být místo králíka fotky koček nebo umučených lidí. Nedokázala jsem se na ně koukat, natož je sem dát. Pokud máte lepší žaludek než já, stačí zadat do googlu týrání zvířat. Smutná realita naší doby…zbytečná realita rozežraných hajzlů. Nás.
A co maso, maso jíš? ]:->
No, pro mě by bylo MNOHEM přijatelnější, kdyby se místo na zvířatech testovalo lidech, klidně na miminech (ta se mi stejně hnusí). 8)
Jo a babycakes je i komiks
http://ljconstantine.com/babycakes/
No, nedíval bych se na to až tak černě. Mnohem více zvířat je zabito jako škodná nebo jako zdroj např. kožešiny.
A přesto je člověk může uměle vysadit s dobrými výsledky.
Na pokusy jich zas takové množství nepoužívají a pokusy jsou často velmi důležité, takže je schvaluji.
Naopak je pravda, že týrání zvířat je úplně zbytečné, zvlášť pokud je jen pro zábavu. To mi připomnělo případ na Ukrajině, kdy 2 dvacetiletí mladíci podobnými způsoby umučovali lidi a točili to na video, docela síla, co se ve světě děje.
Uh… to kafe poletí zpátky… Bylo to děsivé, poučné, děkuji vám za to ale nikdy už si to znova nepřečtu. Protože si to budu kurva pamatovat. Opět jedna z věcí co mě přiměla omezit konzumaci masa…
[1]: bohužel. Ale zabití pro maso a zabití při kosmetických pokusech (kosmetiku nepoužívám, a když, tak jen tu, co se testuje na dobrovolnících) se nedá srovnávat. Jedno je v podstatě rychlé a bezbolestné, druhé je…no četlas to sama
[2]: hehe:D škodná:D:D:D víš jaký je rozdíl mezi zastřelením a umučením? A pokusy nejsou potřeba, přečti si o tom něco, pokusy jsou jen a jen rozežranost a prachy, protože kdyby dávali víc peněz do výzkumů, mohli by pak rovnou testovat na lidech, ale vono nee. Hrajeme loterii, dokud neumučíme X zvířat, pak někdo zařve heuréka, tenhle králík nechcípnul,máme správnou směs;)
[3]: když jsem to opisovala, též mi běhal mráz po zádech
[4]: Aha, už vidím, jak se ženeš do laboratoři, aby na tobě otestovali nové léky. Třeba nevím, jak by zkoušeli na lidech protiléky třeba na Ebolu-Zair či marburg, když mají úmrtnost až 90%. Šla by si do toho? Je mi jasné, že ne. Takže si myslím, že je potřeba testovat, nejdříve na zvířatech, potom na lidech;)
Jinak to dilema chápu. Králíčky, myšičky, kočičky,… si chováme doma, protože jsou pěkní. Ale co takový králík zavřený doma v bedýnce, není to také mučení?:)
[4]: No to ani na těch jatkách a ve velkochovech asi nebude příliš radostný a bezbolestný život – ovšem pokud nakupujete maso ze slušných farem či od malovýrobců etc. tak moje poznámka samozřejmě neplatí.
A ještě jedna vlezlá otázka – kosmetiku a drogistické výrobky kupujete jen od značek, které netestují?
A ty pokusy..jasně, je to hnusné, ale občas se díky nějakému blbému kosmetickému testování přišlo na něco, z čeho byl účinný lék. A nepředpokládám, že v současné době bylo možné nahradit zvířata lidmi, dost pochybuji, že postoj "zvířata ne, lidi ano" se mnou sdílí nějaké významné procento populace. Přijatelnější cesta by možná byl vývoj lepších počítačových programů na testování (nasimuluje určitou situaci a vyplivne pravděpodobné dopady), ovšem hádám, že by to v konečném důsledku vedlo ke zdražení výrobků (program dražší myši), což by zase nasralo spotřebitele, kteří by houfně přeběhli k testujícím firmám..a žádné firmě se nechce páchat komerční sebevraždu. A úplný na zákaz pokusů na zvířatech je tu právě proto příliš silný tlak ze strany výrobců drogerie a léků.
Ech, točím se v kruhu, radši toho nechám.
pro "Lúmenn": Ty nemáš co vykládat, ty, která se zastáváš lží a nereflektovala jsi nikdy na nic z toho co jsem psal já o planetě Zemi a tedy i o přírodě. A to jsem psal ve stejném (nebo hodně podobném) smyslu jak celou dobu píšeš ty. Radši zameť před svým prahem a pak vykládej takové věci… (úsměv)
Je to sice drsné, ale pravda leckdy bolí. Myslím, že Gaiman to vystihl skvěle a já nemám co dalšího bych dodala 🙂
Nu, pro Zemi by to asi bylo přínosem, pro lidstvo nikoliv… Neříkám ty testy kvůli šminkám – to je zbytečnost (ale už se to pomalu nahrazuje speciálně šlechtěnou kulturou lidských buněk), ale nahradit testy například na myších (podotýkám, že jsou kvůli tomu pěstované, nikoliv odchycené) nelze. Připravili bychom se o obrovský pokrok v medicíně a psychologii, který může zachránit obrovské počty životů. Už tak zasadili vědě ránu pánbíčkáři – zákaz testů na zvířatech by nás vrátil na začátek 19. století…
nemám slov. . ..
drsne ale vystizne…clovek se nezastavi asi pred nicim…za tyrani bych oplacela stejnou merou ale co se testovani tyce je to bohuzel slozitejsi…samozrejme jsem pro aby se testovani omezilo jen na nezbytnou miru a testovani kosmetiky a naprosto zbytecnych pokusu ve stylu "hodime kocku do vody, uvidime, jak dlouho vydrzi plavat" bych taky trestala, ale obavam se ze uplne vyrazeni zvirat z vyzkumu neni mozne:( ale i pak by se melo provadet tak aby zvire pokud mozno trpelo co nejmin
(doufám, že nebude znít blbě, když napíšu) – hustý… to snad ani nejde vyjádřit jinak. Dokonalá povídka. zpočátku jsem si říkala, co to jako má bejt, ale ten konec – skvělé vystižení lidské situace…
Nad tímhle nemám slov 🙁 Je to krátké a přec tak výstižné…. Chcete kosmetiku ? Testujte si ji sami na sobě ! Lidi zkrátka pro zisk udělají naprosto cokoliv…. je to s prominutím na zblití.
Škoda, že si člověk nemůže říct, že to se přece nemůže stát. Bohužel před takovými 60 lety (ano, za druhé světové války) se něco takového dělo s židovskými nebo postiženými dětmi. A to prosím ve 20.století, století rozvoje.
A co se týče zvířat samotných-chápu jezení masa a testování na léky, ale ne na kosmetiku a chov pro kožešiny. Z těch vypatlaných celebrit, co se chlubí "krásnými" kožichy je mi zle.
Jo, a fakt mě už dlouhodobě dostává Lord Lukáš "(úsměv)".
[14]: Jsem potěšen tím že jsi usměvavá kočička…
Problém je v tom, že si spousta lidí řekne to je tak strašně smutné a půjdou dojíst steak a namalují/navoní se…
http://otevrioci.cz
[16]: Co takhle zavřit oči a použít mozek 😉
Sorry, neni to vyjadreni ke clanku, pouze k odkazu nade mnou, jako fanda Gaimana ten komiks znam.
kruté, veľmi kruté, ale poučné…
je to hnus čo sa deje… snažím sa kupovať výlučne kozmetiku netestovanú na zvieratách… no s liekami a jedením mäsa je to horšie…
To fakt nepochopim, jak někdo může napsat, že schvaluje testy na zvířatech nebo že by nejradši dělal testy na miminech (což o to lidi, ti mají zatím na výběr). Děti jsou to nejkrásnější, co máme! Nejsou ovlivněné systémem, smějí se a hrají si klidně samy. Maso jím už jen velmi zřídka, důvod právě zabíjení, hormony a antibiotika.
Gaiman to napsal výborně a hodně sugestivně, nicméně já bych se taky nehnala na dobrovolné testování. Reforma by měla přijít odjinud, vědci by měli být natolik dotováni, aby naše léky mohli otestovat na uměle vypěstované tkáni. Na úkor koho by měli být dotováni, toť otázka, neboť politici se od jistoty namaštěných kapes nehnou ani na krok, ale možná bych věděla ke komu je sociální politika až moc štědrá … a je jedno, jaké jsou rasy.
a ještě, marieke má pravdu s těmi testy na židech atd. ačkoli to zní šíleně, právě tímhle odporným mengeleho výzkumem vzniklo několik léků, které se dodnes používají. Je to hrozně těžká otázka, na jedné straně je etika, a na druhé realita. Zabili byste někoho jiného, abyste zachránili život někoho Vám blízkého? Že jsem se nechala tak politicky unést, to je proto, že mě téma podhodnocených vědců a pracovníků děsně štve.
A štvou mě i blázniví Peta aktivisté, kteří se na mě dívají hnusně kvůli mým kožichům z uměliny :)) Nevzdávám se masa, šminek, kožené bundy z vepřovice a kožených bot, jen těch kožešin ano.
Pomoc zvířatům je pro mě to, dobře se starat o své domácí mazlíčky, nekupovat je a brát je z útulků. Na změnu testování jsme krátký, petice a drastické obrázky nepomůžou, vyřeší to jedině ty prachy…
[21]: naprosto souhlasím s tvými komentáři, petice ani nenošení kůže či nepoužívání některých výrobků je moc malá kapka. Dotovat výzkum, jak kvůli umělým tkáním tak kvůli lepším počítačovým programům apod. je jediná cesta z toho, abychom museli vybírat mezi etikou a realitou. Smutné je, že my s tím nic neuděláme, bo těmi penězi holt nedisponujeme a co si budem povídat, ani disponovat nebudeme.
[22]: oprava – samozřejmě mělo být NEmuseli:)
přesně, Lummen. Jediné co můžem dělat, je volit "dobré" politiky 🙂 To se ovšem při tom výběru co tam je, dělá taky blbě :))
Tak zrušme trest smrti a věznice a začněme testovat na grázlech, kteří beztak umí jenom ubližovat ostatním a my je zbytečně živíme. Čekám pohoršené komentáře.
[25]: Tyhle názory mi nejsou cizí.
"Proč máme málo dárců krve a orgánu, když jsou plné věznice…" A učitelka na mě koukala, jako když by jí někdo praštil:D Jo jo, zlatá základka…
[26]: Aspoň někdo mi rozumí. Je mi líto těch zabitých a nevyužitých těl 😀 mno jo… zlaté časy… učitelky rulezz 😀
Na toto já nemám…
Prostě…to…ach…
Sbírku Kouř a zrdcadla mám už hodně dlouho vyhlídlou…ale zatím jsem se nedostala k její koupi nebo k její vypůjčení v knihovně…
Je to strašné, zdrcující, morbidní…ale pravdivé…a přitom myslím, že to poslední je na tom zřejmě to nejděsivnější…
Jsme rozežraní, jsme soběčtí, morbidní a jsme pěkní hajzlové…
Ale to je lid…a dokud si příroda nevezme zpátky to co jí náleží, zřejmě se svojí lidskostí nic nenaděláme…protože jeden člověk svět nezmění 🙁
Bohužel…
Dnes nám učitelka pouštěla film, kde Číňané převáželi zvířata v klecích 1m krát 40cm. Byli tam psi, kočky, králíci…házeli s těmi klecemi, kopali do nich a pak ty zvířata dali do kebabu….
Já nevím, bojím se teď jíst maso, ale tak třeba se někde zachází i s kuřaty a ty jsem jedla hodně, stejně jako vepře. Zvířata nám asi sice mají sloužit jako potrava, ale když už je zabíjíme, mělo by to být alespoň s trochou úcty. Je to koloběh života, ale nikdo nemá právo je u toho týrat. Přece smrt sama o sobě je bolestivá.