A.Riceová: Ramses prokletý

Anne Riceová – Ramses prokletý
Nakladatelství: Netopejr
Počet stran: 452
Rok vydání: 2003

Z pera autorky Anne Riceové pochází geniální román, následovaný neméně skvělým filmem Interview s upírem. Právě proto jsem při návštěvě antikvariátu nadšeně sáhla po její knize a podle názvu i obalu jsem očekávala nějakou těžkou upířinu. Byla jsem lehce zklamána tím, že nesmrtelnosti i zabíjení jsem se sice dočkala, ale po upírech ani stopa. A vlastně to nebylo jediné zklamání z jinak poměrně dobré knihy…

Hlavní hrdinkou knihy je mladá dívka, jejíž jméno jsem úspěšně zapomněla, dcera archeologa Lawrence Stradforda, dědice bohatého rodinného impéria, které ale raději svěří do rukou svého mladšího bratra Randolfa, aby se v klidu mohl věnovat svým milovaným egyptským ruinám. A dobře učiní – nález, který objeví, překoná i ty nejdivočejší představy. Hrobka v ptolemaiovsko – římském stylu, která prý ukrývá tělo Ramsese II. Velikého. Jak je to možné, když ten žil tisíce let před dobou královny Kleopatry? Odpovědi Lawrence nachází ve svitcích, které popisují život tajemné mumie – věčný život, který zdánlivě mrtvý nalezlv chetitském chrámu díky kouzelnému nápoji a jenž se stal jeho prokletím.

Dříve než však Lawrence může svůj objev prozkoumat, stanou se mu osudným peníze a jeho vlastní příbuzný jej připraví o život. Mumie putuje do Anglie k jeho dceři a příběh teprve začíná. Ramses se probouzí a začíná objevovat svět. Ovšem probuzená mumie není něco, co nechá bez povšimnutí úřady, hlavně, když Ramses později učiní osudovou chybu…

Kniha je psaná velice čtivě a postavy člověku hned přirostou k srdci. A i když padouši jsou padouši a klaďasové ti psárvní hodní hoši, jsou charaktery poměrně dost uvěřitelné. Co ale knize zazlívám je jakási „osudovost“, kdy vše se daří na první pokus tak, jak se má a že zcela pomíjí některé logické skutečnosti. Z nesmrtelností si hraje jako by byla legráckou pro pobavení člověka, ačkoli se z ní snaží udělat vážnou a epickou věc, nedaří se jí to a vše končí strašným klišé jak z románu Lenky Lanczové. Až na to, že tam to zamilovanému páru vydrží do příští diskotéky a autorka plánuje naivní „napořád“.

Nesmrtelné postavy jsou příliš geniální, zápletka příliš předvídatelná a vlastně musím zcela upřímně konstatovat, že kniha je neskutečný brak, který zčásti zavání červenou knihovnou, zčásti laciným hororem z edice Večery pod lampou.

Nápad nebyl špatný, dal se skvěle zpracovat, ale autorka z áčkového trháku zvládla udělat přinejlepším déčkový doják ála Titanic. Je mi líto, tentokrát jste se vážěná paní Riceová moc nepředvedla.

– nedotažený nápad, mančkinovtsví, nelogičnosti, lacinost