„Strejdu Jarka“ tedy Jaromíra Nohavicu mám ráda už od dětství, kdy jsem si jako tříleté škvrně notovala Pochod marodů a poslouchala jak maminka u vaření zpívá Kometu. Ty chvíle jsou dávno pohřbené pod pískem času, ale písně tohoto zrzavého ostraváka mi stále dávají mnohé. A zde jsou ty nejoblíbenější – nejen hudebně, ale zejména po stránce textové.
Kometa
(tohle je krásné trošku rockovější provedení z Roku ďábla, ale píseň nekazí,
naopak jí dává nový, ještě úchvatnější rozměr)
Básnířka
(říkejte si co chcete, ale tahle píseň je prostě o mě:) a od osudu písňové básnířky
mě zachránil jen můj miláček)
Darmoděj
(jedna z nějkrásnějších písní od Jarka, téměř vždy rozechvěje slzy na mých víčkách
a doplňuje osamělé večery jen se šálkem čaje, perem a hvězdami)
Petěrburg
(krásný příběh o zmařené lásce, ve skoro taneční melodii skrývá se nezměrný žal,
tuhle píseň si často prozpěvuju:) )
Pane prezidente
(starší muž si stěžuje hlavě státu v marné naději…jaká krásná ironie)
Pravda a Lež
(nádherná píseň ze starší tvorby, tuhle jsem poslouchala jako malé dítě
a dala mi do života opravdu dobré rady)
Pochod marodů
(hodně oblíbená píseň malé Lúmennky 😀 )
Ladovská zima
(na závěr něco veselejšího a v poslední době známého – ale
ta písnička je prostě pravdivá a ze života…a ještě vtipná:D )
Bohužel jsem nikde na youtube nenašla moje nejoblíbenější písně jako je Margita, Kam jsme se to poděli a Divoké koně a ještě další, které si pamatuju jen na desce praskající do rytmu kytary a kromě útržků pocitů už si nevybavím jejich názvy. Doufám, že vás folkové zamyšlení od Jarka pohladilo na duši tak, jako hladívá mě:)
Kdyz jsem byla na stredni, bylo vybano par lidi ze skoly aby se s nim mholo setkat. To setkani bylo v jeho cajovne v Ceskem Tesine, k tomu se jeste pridala basnirka, ktera preklada jeho texty do polstiny, caj, hudba a asi 30 lidi kteri od nej nemohli odtrhnout oci. Akorat se dost hbite vyhybal otazkam jeho tvorby. Kamos se ho tehdy zeptal zda se boji smti a ja si za boha uz nemuzu vzpomenout co odpovedel. Vim ale, ze dokazal rozvezt hodne zajimavou filozofickou uvahu. S jeho stylem odpovidani by mohl delat politika 😀
A taky Tesinske nebe byla uzasna hra, akorat spis pro lidi co trochu tu situaci u nas znaji.
Nohavica ma vyborny pisnicka a zajimavy taky je dobra fotbal ktera pojednava o fanouscich baniku ostrava. Je spis ale jentak pro srandu
Nohavicu mám taky hrozně moc ráda, i když poslední dobou mu ta sláva nějak leze na mozek, snaží se rozdávat moudra a začíná být trošku trapný… Nejvíc se mi líbí písničky z alba Moje smutné srdce, ale ty starší folkové taky. Folk ale není jenom Nohavica 🙂
jo a našla jsem ti Margitu, ani mi to nedalo moc práce: http://www.youtube.com/watch?v=DD3E3hcTado&feature=related