Říkám si, jestli bych rubriku hudba neměla rozdělit na „hudba“ a „metal“, protože některé věci si o to vyloženě říkají. Jako třeba tento článek:)Určitě jste to zažili – hospoda plná lidí, fesťák, koncert nebo poloprázdná ulice, na místě nezáleží a váš zrak na něm neomylně spočinul. Metalové hadry jako by je právě vyrval z rukou čtrnáctiletého čínského krejčího, tak nové a neošoupané glády, až jejich naleštěné špice hážou prasátka. Vlasy černější než noc a perfektní make-up. A přesto v mp3jce hraje Bruno Mars a zeptáte-li se dotyčného individua, co si myslí o Helloween, zaškaredí se a utrousí něco o tupém americkém svátku. Gratuluji, právě jste narazili na pozéra. (nevíte-li, co toto slovo znamená, poradí vám tento článek)
A jak toto setkání přežít a nezabít zoufalstvím sebe a vzteky milého rádoby metloše? Zasmějte se tomu. Nic lepšího udělat nemůžete. A pokud vám vaše vlastní setkání nic vtipného nepřinese, možná vás pobavím já hned dvojitou životní zkušeností mojí drahé „sister in metal“.
Jistě nebudu tyto události reprodukovat přesně, jak se staly, neboť jsem nebyla jejich přímým svědkem, nicméně konečná replika a pointa je zcela autentická a přísahám při všech metalových bozích, že si nevymýšlím.
Situace prvá – rozhovor se zasvěcenou hustometloškou
Inu máme takhle jednu slečnu v krutopřísných hadrech s krutopřísným make upem, která ještě krutopřísněji mluví o tom, jak pořád (ale opravdu POŘÁD) poslouchá metal. Když tu náhle jukebox spustí velice známou melodii….
A ona slečna se dlouze zamyslí a přemítá: „Ty jo, tohle znám, co to je?“
Nechápavý výraz zaryté metlošky. „Iron Maiden, ty vole, to neznáš?“
Odpověď následuje vzápětí. „Ale jo, jasně že znám, já mám doma od Irona Maidena všechny alba!“
To musí být pan Maiden opravdu rád:)
Situace druhá – odbornice na warriory
A opět hraje hlavní roli slečna (tentokráte jiná) a ke své smůle i výše zmíněná písnička (pořád ta stejná, chudák pan Maiden:)). Tentokráte ale hustoslečna chce zapůsobit na jednoho velmi pohledného metloše, se kterým si píše na facebooku a plánuje výlet na koncert jeho (a samozřejmě teď už i její;)) nejoblíbenější kapely Manowar. A aby dokázala, že Manowary upe nejvíc lowískuje, odehrál se následující rozhovor. Že to byl epic fail došlo slečně bohužel až pozdě, kdy se její vytoužený metloš již válel smíchy po zemi.
Hustoslečna: „Ahoj.“
Metloš: „Ahoj.“
*zdvořilostní konverzace*
Metloš: „Copak posloucháš?“
Hustoslečna: „Ále, co by, Manowar. Už se moc těším na ten koncert.“
Metloš: „Hm, to já taky. A jaká písnička ti zrovna hraje?“
Hustoslečna: „Fear of the Dark!“
Metloš: *chvíle ticha* „Hm, to je škoda, že tu prý na koncertě hrát nebudou, Dio dostal chřipku a nevyzpívá to.“
Hustoslečna: „Jéé, to je škoda:((.“
Pointa pro nemetalové publikum:
Fear of the Dark je asi nejznámější hit od Iron Maiden.
Iron Maiden není hudebník. Je to skupina. Metalová skupina. Hodně slavná. Hodně hodně hodně slavná skupina.
Manowar nikdy nenahráli cover verzi Fear of The Dark.
Dio, Ronnie James Dio, nikdy v Manowar nezpíval. A i kdyby chtěkl zahostovat, tak chřipku nedostane, protože je už dva roky po smrti.
Oba příběhy mi připomněl tenhle obrázek, který jsem včera zahlédla při náhodné toulce internetem:
A poučení milé děti?:) Když máte rádi metal, pak ho prostě poslouchejte a nehažte ramena před lidmi, kteří ho poslouchali už v době, kdy jste ještě nebyli na světě. Přiznat, že něco nevím, je pořád menší trapas, než tvrdit, že Doro Pesch je chlap a Ozzy Osbourne nikdy nehrál v Black Sabbathech.
A vy, co tohle ponaučení nepotřebujete – buďte k mladým pozérům shovívaví. Z mnoha z nich rostou věrní fandové tvrdé muziky, tak je přece neodradíme. Ale zasmát se jim, aspoň trošičku, to myslím můžeme:)
na to jde říct jen jedno: "Sad but true"
O můj Bože, co ty lidi v dnešní době nenapadne 😀
Patrně jsem dospěla do věku, kdy mi připadají úsměvní nejen pozéři, ale i true metalisti, kteří rozdmýchávají podobný žabomyší války. 🙂 Taky jsem byla v patnácti hrozně drsná rockerka. Z toho vyrostou. 🙂
to mě docela pobavilo, jsem taky metalačka, ale mám ráda i nějakej ten popík, no a poslouchám jiné kapely než výše zmíněné, ale kdyby mi někdo trvdil že Iron Maden je chlápek asi bych ho na místě zašlapala svýma novýma gládama 😀
Co by na to asi řekl Eddie? 😀
[3]: tak žabomyší války jsou zbytečné, tohle je jen úsměvné a vtipné, jak píšu na konci, netřeba nikoho pranýřovat, taky mi bylo 15 a myslela jsem si, že když jsem jednou slyšela Maidny, tak su odborník na tvrdou muziku:))
No pěkné. Pár let poslouchám metal, ale nepovažuju se za metalistku. Rock mám také hodně ráda. Přeci jen ale snad nikdy nebudu znát všechny rockové a metalové skupiny. Jasné, něco je základ. Ale stává se, že někdo mluví o té skvělé nové písni té a té známé metalové kapely a já nikdy neslyšela jméno ani kapely, ani songu. Co se dá dělat. Občas to zakecám, jindy se zeptám, ale pak ty nechápavé pohledy … Iron Maiden znám, ale že bych si hned vzpomněla, že je od nich, ačkoliv znám i tu písničku, to asi né. No a o Manowar jsem slyšela zatím jen tady.
Mimoto, na nikoho nebudu machrovat hudbou, co neposlouchám.
Tak už bych si spíš nechala vysvětlit, o co jde, než mlet takovýhle věci 😀 (a že toho občas potřebuju vysvětlit hooodně…)
Aailyyn, neřekla bych, že tímto Lúmenn na někoho útočí, jen chce poukázat na vtipnost oné snahy, s níž se dámy snažily ostatním ukázat, jaké jsou znalkyně 🙂
Asi všichni, když jsme v mládí objevili něco, co nás začalo zajímat (např. nějaký styl hudby), tak jsme hned chtěli, aby to o nás vědělo okolí… A proto podobným mladým nadšencům vždycky říkám, že vzheld je až to posedlní, co je má zajímat – nejdřív poznat kapely, poznat historii žánru, legendy, nejslavnější songy, samozřejmě současnou scénu… A až pak řešit nějaké hadry 🙂 Pak se jim totiž nemůže stát, že ve svém megaultradrsném hávu pronesou podobnou hlášku 😀 Nebo že si nakoupí hadry a pak je ta hudba přestane zajímat.
Mimochodem, nemohla si splést Irona Maidena s Marilynem Mansonem? 😀 Takové dvě jména na M. Každopádně je to vtipné 😀
Jo, a ta hláška s Diem úplně dokonala dílo, to se pisateli vážně povedlo 😀
taky vzpomínám na své dárkulínské období, kdy jsem se zdobila do černých hader a fotila se pomalovaná černou tužkou v zrcadle, tehdy teda ještě na líbimseti 😀 a u oblíbené hudby jsem měla samozřejmě metal. kdyř jsem si pak psala na tom libimseti s jednim vlasatým týpkem a ptal se mě co poslouchám za kapely a že by mě typl podle oblečení třeba na type o negative a ja samozřejmě hnedka napsala že jooo, že ty mám ráda 😀 ale dala jsem si alespoň pak tu pracu si je dohledat na netu a poslechnout co fakt hrajou 😀 a tak to bylo i s dalsima skupinamam co jsem nekde zaslechla a prikyvovala ze je znam 😀
Bože to snad nééé 😀 !!! Znám také spousty "rádobymetloušů-ek" ,ale takhle napůlvtipné-napůlkpláči situace jsem ještě nezažil 🙂 No jo holt nakoupit bednu plnou černejch hadrů je dětská slavnost, ale naposlouchat bednu LPíček to už ty děcka nebaví. Skvěle napsané, pět hvězdiček.
[9]: Já si taky kupuju oblečení v Nosferatu. Nejsem gothička a nehodlám jí být. Nestydím se za to, že chodím oblečená v, patrně pro některé ortodorxní gothiky (kteří nakupují v sekáčích a přešívají), mainstream děsně drahejch značkovejch hadrech. Pro mě jsou to kvalitní oděvy o několik levelů výš než standardní konfekční produkce, které se mi líbí a není mi líno do nich občas investovat. To oblečení se mi prostě líbí. Stejně tak, jako se mi líbí určitá hudba. A už ani náhodou to není jen metal. Kvalitním popem nepohrdnu. Zmíněný slečny jsou úsměvný, ale minimálně stejně úsměvný mi připadá se vymezovat, že my jsme ti metloši, my jsme lepší a vy jste ti blbí pozéři. Z tohohle už jsem vyrostla. Krom toho, každý nějak začal. Jestli nikdo ze zúčastněných nebyl v ultra rebelské pubertě, tak vás upřímně obdivuju.
Tak čím tedy žijete?Hudbou a stylem /metal či gothic/,anebo vysmíváním se těm,kteří jsou zajisté hloupější a nejpozérštější lidé na celém světě?Nechci pořád psát kritiku,protože si myslím,že o té hudbě něco víš,ale rozhodně by bylo lepší psát o ní,protože tohle čtenářům moc nedá a mně to akorát krade nervy.Na slovo pózer jsem vysloveně alergická.Takže kdybyste mě viděli v černé,steelech a poslouchajíc třeba Cradle Of Filth,tak jsem hned pozér?I když se třeba neřadím do žádného stylu a nosím a poslouchám,co se mi líbí?Je mi patnáct.Jsem automaticky škatulkována do zlogothiků,neználků a těch nejkrutopřísnějších pozérů?Smutné na tom je,že se tam třeba ti lidé neřadí,nesnaží se na něco hrát /jako třeba já/,ale vy je někam řadíte.To je dle mého v podstatě pozérský přístup.Kolika blogerům pomohla Chloe a nechovala se k nim tak,jako ta většina bývalých i současných gothiců.Vysvětlila jim to,měla trpělivost a ne,že by se jim v každém článku vysmívala.A kolika takovým pomohla.Vem si z ní příklad. 😉
[6]: A kde bereš,že takoví jako jsi byla ty jsou všichni?
Ugh… no já si z tvrdé muziky vždycky vyberu to svoje, to miluju a vyznám se v tom celkem dobře.
Metalových kapel je ale obrovská hromada, takže vykládat, že je na ně někdo expert, by si mohl dovolit málokdo. Ja třeba určitě ne, ačkoliv poslouchám odmalička (8) tvrdou.
Když chci balit metloše, zeptám se ho co on, řeknu mu co já a vzájemně zhodnotíme jestli to oba známe a co je asi lepší.
Přetvářku k tomu určitě nepotřebujeme, protože když nevíme, necháme se poučit. A náš zájem poslouchat, udělá také dobrý dojem.
[15]: ale notak, nemusíš si to hned brát osobně….
[14]: Trochu nadhledu a humoru v kapse nemáš? 😉 V tomhle je většina patnáctek stejná 😛
[18]: Mám ho až dost,pokud o tom není každý třetí článek a nevidím tyhle témata všude,kam se podívám.Mimochodem…asi jsem fakt divná,ale přijdou mi vtipné úplně jiné věci 😉
[17]: Drásá mi to nervy.
[14]: každý ať si poslouchá a nosí, co chce, to je každého věc a když se někomu líbí goth hadry a hudba hip hop, tak je to jeho svobodná volba a nikdo nemá právo ho za to odsuzovat. Nicméně by bylo od něj zcela nesmyslné tvrdit, že je gothik, protože to není pravda. Stejně tak je naprosto v pohodě, že někdo nosí metalové hadry a poslouchá Cradly, proč by nemohl? Je to stejně metloš, jako kdokoli jiný, kdo miluje oldschool. Nicméně lidi, kteří si hrají na něco, co nejsou a tvrdí, jakými jsou fandy metalu (punku/fantasy/letadel…) a přitom o tom nic nevědí a vaří trapně z vody, jen aby se někomu zavděčili, ti jsou kategorií samu pro sebe. Není třeba se je urážet, ale brát to s nadsázkou a v pohodě a klidu se tomu zasmát:))
Podle mě je takové transparentní vymezování se vůči "pozérům" (taky nemám toto slovo v lásce), dělání si srandy z nich atd. projevem toho, že si je dotyčný bere příliš osobně. Protože je nějakým způsobem citlivý na vše, co se týká "té jeho skupiny". Protože "ta jeho skupina" se významně podílí na utváření jeho osobní identity. A osobní identita postavená na určitém stylu hudby a oblékání je dost ubohá a je projevem…jednoduchosti nebo nezralosti (která v nějaké míře nejspíš souvisí s věkem). Protože zralý člověk je člověk svobodný(!) a nezávislý(!), který dokáže přesně rozlišit, co mu dělá dobře a co nedělá. Takže když se mu líbí x diametrálně odlišných stylů čehokoli, tak se oddává x diametrálně odlišným stylům čehokoli a totálně sere na to, čemu se oddává zbytek populace a zejména sere na to, jak velká část z ní se tomu oddává (!).
A proto se mi líbí, co napsala Aailyyn. Protože máme "true ones" a "pozéry" a pak ty úžasně svobodný lidi, kteří jsou kdesi nad nimi a absolutně nemají potřebu uvažovat v těchto pojmech (true/póza, příp. in/out atd.).
[21]: Dík.
Někteří se tu smějí pozerům, ale někomu se takhle pošklebovat mi připadá podobně dětinské, jako tvrdit, že něco znám, jen abych si zachovala tvář, měla nějakou image. Už dávno si nepotřebuju svou sebedůvěru a životní vyrovnanost upevňovat skrz něco. A btw. krom toho, že je to dětinské, je to nefér. Proč ty neustálý ataky na pubertální mládež? Proč neustále průměrný puberťák dnešní doby jako nižší vývojový stupeň, kterým je zapotřebí okázale pohrdnout a smát se mu? (Puberťák je už tak v dost znevýhodněné pozici. Jak tu nastínila někde výš ta slečna, v patnácti máte problém, že i kdybyste byli svatí, stejně vás nikdo nebude brát vážně, protože je vám prostě patnáct.) My jsme nebyli lepší, klidně po mně hoďte virtuálním kamenem, pokud jste někdo byl. A vyrostli z nás docela příjemné, kultivované bytosti, které něco v hlavě mají. Má tu někdo nějaký problém, že si musí dokázat, že je lepší než někdo jiný a ještě si k tomu vybrat tak snadný terč?
[22]: Ačkoliv jsem u samotného článku posmutněla, protože je to zase další z desítek těch, kteří se posmívají náctiletým, u tvého komentáře jsem se usmála. Je vždycky milé vidět někoho, kdo neodsuzuje jiné jen proto, že jim je "náct". Těch je totiž většina.
Bavím se s lidmi staršími, než jsem já (a teď tu nemluvím o rozdílu roku nebo dvou let), hlavně proto, že mezi vrstevníky jen s obtížemi narazím na někoho, kdo má podobné zájmy (například spisovatelství, ehm…) Díky všeobecnému mínění o puberťácích (ti otřesní parazité naší společnosti, co vysávají a nenávidí svoje rodiče, hulí na lavičkách v parku, pozéři a krutopřísní drsoni) bych si nikdy nedovolila před někým vystoupit s tím, že je mi patnáct. Ano, k věku se přiznám, ale až potom, co se s dotyčným chvíli znám. Možná si to ani neuvědomujete, ale dost z vás "vyspělých, na úrovni" okamžitě při pohledu na patnáctileté kuře přehodíte do módu "To je ještě malý a blbý, musíme s ním jednat pěkně zhora". Bylo by vám to příjemné?
Mimochodem nebylo by lepší tyhle experty neřešit? Taky z toho vyrostou, taky se z toho vytřískaj i bez posměchu. Možná to tak vidím ve své patnáctileté stupiditě, ale tohle chování je mnohem hloupější, než když slečna nezná metalovou klasiku.
já to chápu tak (i když s metalem mám pramálo společného), že takový metalový potěr musí dostat pořádný kapky od těch zkušenějších, tvrdá muzika je holt tvrdá muzika 😀
já to chápu tak (i když s metalem mám pramálo společného), že takový metalový potěr musí dostat pořádný kapky od těch zkušenějších, tvrdá muzika je holt tvrdá muzika 😀
Tohle mě hodně, ale naprosto nehorázně rozesmálo 🙂
[13]: Já myslela ty lidi, co si ty hadry nakoupí, aby do okolí křičely – já jsem metloš! Ačkoliv dotyčný této hudbě právě přišel na chuť a měl by věnovat čas jejímu poznávání spíše než unáhlenému nakupování 🙂 Myslím, že Ty nejsi ten případ. Mimochodem, ultradrsným oblečením jsem myslela jakékoliv hadry, které mají ostatnímu světu ukázat, jaký je jejich nositel velký metloš. Ať už ze značkových obchodů, nebo od Vietnamců či ze sekáče. Jestli jsi to pochopila jako narážku na obchody typu Nosferatu, věz, že to tak myšleno nebylo (proti Nosf. nic nemám, oblečení z tama nevlastním, ale netvrdím, že si tam nikdy nic nekoupím. Pokud mě něco opravdu zaujme, klidně.)
Právě, že si svou pubertu ještě dobře pamatuji a vím, jak jsem se chovala, a proto ráda ty počáteční nadšence trochu umírňuji, aby tolik neřešili svou image, ale spíše si užívali lásku k hudbě. A mimochodem, nehodnotím lidi podle věku, ale když se s nimi bavím, tak vidím, jestli mají skutečně přehled a zájem, nebo jestli znají pár kapel a už chtějí být hrozní metloši 🙂 Pak jim ráda doporučím další kapely, články apod. a poradím, aby ten drsňácký vzhled hned tolik nehrotili. Pokud má někdo 12 let a větší přehled než já, ráda se od něj nechám poučit. I mladí lidé umí např. na kytaru věci, na které jen nevěřícně zírám 🙂 Nebo třeba věřím, že mnohý mlaďoch zná místní lokální scénu lépe než já – a věřím, že takový rozhovor s ním mi může hodně dát. Takže tak 🙂
A na slečnách z článku není úsměvné to, že jsou mladé, ale to, jak dělají chytré 🙂
[27]: No a na dalších tady je zase úsměvné to, jak to řeší. MY jsme metloši, VY jste pozéři. Pokud někdo v pubertě nebyl lepší, nechť drží pusu a krok, pokud byl, tak patrně ne zas tak o moc, když zapomněl dospět k docela podstatné záležitosti: tolerance. Úplně chápu rozhořčení té dívčiny výše a přesně z těhle důvodů bych se do "bezstarostné" puberty nevrátila ani náhodou. Jasně, všichni jsme byli tak trochu nezkušená jelítka, která nadělala hromadu přešlapů a priority se nám změnily. Všichni jsme z toho tak nějak vyrostli. Že většinu lidí to tak nějak přirozeně po pár letech pustí, je důvod pro to těm, kterým je patnáct, podrážet nohy? Jak bylo vám, když vám bylo patnáct, šestnáct a nikdo vás nebral vážně už proto, že vám bylo šestnáct? I kdyby ten patnáctiletý člověk nakrásně byl pozér, tak má na to právo, smát se mu je dětinský a netolerantní. Howgh.
[28]: Člověče, nevím, jestli jsi mě špatně pochopila, ale připadá mi, jako bys odpovídala na úplný opak toho, co jsem psala 🙂 Za prvé, jaké podarážení nohou? To, že nějakému příliš "hrr" nadšenci doporučím, aby neřešil image a soustředil se na hudbu, považuji za dobrou, přátelskou radu 🙂 Nepřipadá mi to jako nějaké podrážení. Možná jsem použila špatný výraz, když jsem napsala, že je umírňuji? Tím jsem totiž nemyslela nějaký výsměch, ale to, že se s nimi o tom pokecám, případně pochatuji na Facebooku. Normálně slušně, v pohodě, žádné urážení. Za druhé, jak si můžeš všimnout, jsem psala, že nehodnotím lidi podle věku. Věř, že znám mladší lidi, u kterých obdivuji jejich rozhled nebo třeba hudební či skladatelský talent. Od kterých si nechávám doporučovat kapely. Jsou to lidi, kteří mají k hudbě vztah, a nemám sebemenší důvod nebrat je vážně, ať už je jim, kolik chce, třeba 15.
Takže tak, nevím, na co jsi teda reagovala.
A když někdo vypotí takovou hlášku, jako jsou ty v článku, tak nevidím nic špatného na tom, zasmát se tomu. Ať to vyplodí člověk mladý nebo starý 🙂 O věk tady opravdu nejde 🙂
tak tohle mě doopravdy pobavilo 😀 jen se mi snad ani nechce věři, že je to možný…. to už je pro mě opravdu na hranici uvěřitelnosti 😀
[22]: popravdě nemám ponětí, kolik let mají slečny, o kterých píšu v článku, takže vůbec nejde o jakékoli vymezování se či dokonce posměch vůči puberťákům. Jde o pousmání se nad lidmi, kteří proto, aby zapadli, dělají ze sebe něco, co nejsou. Jistě, kdo z nás to nikdy nedělal (a tím ukazuji i na sebe) nechť háže kameny skutečnými či virtuálními. Potřeba zapadnout je v nás lidech příliš silně zakořeněná.
Tento článek ovšem neměl nikoho urazit – a stalo-li se tak, pak se všem dotčeným omlouvám – náctiletým i cetiletým. I stoletým, jsou-li tu tací. Byl určen především pro metloše, kteří se nad tím zasmáli a pro všechny, kteří si rádi rýpnou do všeumělů a všeználků, kterých po světě běhá spousta.
Bože, jak může říct někdo něco takového, u druhého rohovoru se mě z té slečny normálně zježili vlasy na hlavě. Neříkám že Manowar by měli znát všichni, ale nevědět že Fear of The Dark je od Maiden a kdo je můj milovaný zesnulý R. J. Dio je už trochu síla, to by snad měl být základ… alespoň minimální. Uf, docela mě to vyděsilo
[19]: Mně je stejně co tobě, ale ten Dio rozsekal. 😀 Myslím, že Lum to zas tak nemyslela. A rozhodně o sobě nemůžu tvrdit, že jsem znalec metalové muziky, byť mám v botníku glády a v komodě roztrhaný punčochy. 🙂
Ahoj, ten odkaz na clanek mas zrejme nefunkcni (adresa je napsana 2x tesne za sebou)
Děláš si legraci z 15letých děcek, ale přitom jsi sama vlastně to samé v bleděmodrém. Pleteš folk metal mezi power metal, jediná kapela, kde znáš všechny členy, písničky a alba, jsou Manowar, cpeš se do Superškvár, ačkoli údajně nesnášíš komerční TV.
Podle toho jak se tady prezentuješ splňuješ dokonale moji představu pozéra.
[35]: 😀 😀 😀 drahá, drahý, teď jsem se od srdce zasmála:D asi ti uniklo, že už dva roky jsem redaktorem metalového časopisu, čímž pádem nemohu znát jen jednu kapelu, ale musím mít velmi široký přehled o metalové hudbě. A jinak – power nebo folk, znát jména nebo ne, hlavní je metal poslouchat, užívat si ho a jezdit na koncerty, nemá smysl řešit škatulky, ale taky by si člověk neměl hrát na něco, co není:)
Smutné, ale pravda.. ;)) Pozérů je dost než by "mělo být" .. No joo noo.. Většina "hustokrutěpřísných" holek nakupuje takovýhle hadry v levným butiku tak co chceš, že jo.. =) Mimochodem, dobrej blog ;))
furt lepší než tvrdit že poslouchá Black Sabaton a Amon Amaranthe 😀
[38]: taky dobrý 😀