Předposlední díl hudebního projektu nje tu a s ním písnička z dětství.Dlouho jsem přemýšlela, kterou písničku mám opravdu spojenou s dětstvím – kromě klasických znělek k pohádkám jako třeba Gumídci nebo Kačeři z Kačerova, to by bylo moc jednoduché, stejně jako třeba všechny ty songy, na kterých jsme se učili zpívat – Skákal pes přes oves či Pec nám spadla známe všichni, to je prostě nuda.
A pak jsem si vzpomněla. Tuhle písničku mi zpívával můj táta, který vůbec zpívat neuměl a když mi ji jednou chtěla zazpívat mamka, obořila jsem se na ni, že to je „tátův lepeltoál“ a od té doby už to nezkoušela:) Vlastně jsem se táty nikdy nezeptala, proč malé holce zpívával tuhle docela brutální píseň, možná díky tomu ze mě vyrostlo to, co je ze mě teď:)) Nevím, kdo je autorem téhle písničky, pokud víte, prosím, podělte se. Já jen vím, že se jmenuje Máňa a kupodivu jsem ji našla i na youtubu.
Máňa
PS: Původně jsem chtěla zveřejnit ještě jinoiu písničku, ale nevím jak se jmenuje ani od koho je a ani neznám slova. Jen jsem u ní vždycky plakala. Je to vlastně jen recitativ, ve kterém tatínek mluví o své dceři, která najednou rychle vyrostla. Kdybyste to někdo znal, napište mi od koho to je nebo rovnou vygooglete odkaz, budu vám moc vděčná:)
Tohle znám, zpívala mi to babička, když jsem byla malá 🙂 Myslím, že je to klasický český hospodský/tábornický šlágr – autor neznámý.