Už se v hudebním projektu blížíme k závěru a tím se dostáváme k písni, na kterou se vůbec netěším – je to píseň, díky které se cítíš provinile. Ano ano, i na tuhletu došlo. Už když jsem si v seznamu třicetidenního projektu přečetla tento bod, přestalo se mi najednou dobře polykat. Přesně jsem totiž věděla, která píseň to bude a kvůli čemu se kdykoli, když ji slyším, cítím provinile. Jde o situaci, která se stala před rokem a půl v srpnu, kdy jsme se s Mamutkem na čas rozešli a vina byla na mé straně. Tenhle song si pak Mamut zpíval a já na to můžu říct jen jediné – dobře mi tak. Ale dost už keců, provinilost je fakt hnusnej pocit:) Nechme mluvit Visáče a písničku Pitomá.Visací zámek – Pitomá
Tohle moc neposlouchám, ale není to špatné.