O přátelství byla napsána spousta citátů – některé z mých oblíbených si můžete přečíst v tomto článku. Ale ani ten nejpřesnější citát, ta nejkrásnější slova nedokáží vyjádřit, jak moc pro mě znamenají mí přátelé, ti skuteční, které vídám skoro každý den, z masa a kostí, ne poskládaní z moudrých slov dávno mrtvých lidí.Hodně lidí o nás říká, že jsme přátelé jako ze sitcomu. A ono to tak vážně je – většina seriálu by se odehrávala u mě doma v kuchyni, kde nad čajem či vínem a nezbytnou cigaretou rozjímáme o světě. A pak v naší domovské hospůdce Šutru, tam by pak byl zbytek scén, kde řešíme naše malé radosti i strasti. Lizzy nám teď odjela do Ameriky, lebedí si v San Franciscu a nám nezbývá, než na ni vzpomínat, dokud se nevrátí.
A u čeho se nejlípe vzpomíná? U fotek. Tyhle jsme stvořili na podzim v parku a kdyby o nás vážně vznikl seriál, pak určitě poběží v titulkách:))
Je podzim, slunko svítí a my jsme zatraceně mladí a zatraceně si to užíváme:))
Dobře, já si to teď moc neužívám, když na mě naskočil osmdesátikilový Muzzug:)
Tak se mu s Lizzy alespoň pomstíme!:)
Lúmenn, Liz a Sovička – tři zrzundy na mostě
Uáááááá….!
A jedna nádherně romanticky podzimní se Sovičkou:)
Mám ráda podzim. A miluji svoje přátele. Jste nejlepší, nejúžasnější a bez vás bych vůbec nebyla tam, kde jsem. Nejsou slova pro to vyjádřit, jak moc vás mám ráda a jak mi na vás záleží.
A ty se Lizino brzo vrať!:))
U fotek se nádherně vzpomíná 🙂 Hlavně ty momenty jsou boží!!! 😀
Jé, krásný fotky. Mají hrozně fajn atmoféru!
To předposlední vypadá dost dynamicky; jako přepadení, jako byste chtěly někomu skočit z mostu na hřbet 😀
To jsou super fotky. :)))