Bylo nebylo, v jednom zapadlém městečku jménem Prostějov zrodil se Hrdina, jež světem chodí jednou za sto let (jestli vůbec). Zoval se Horset. A tento Muž (slova jako Muž, Hrdina a Barbar se v Horsetově případě píší s velkým písmenem;)) si v jednom méně zapadlém městě jménem Brno našel věrného druha, slovoucího se Mamut. A tito dva velcí Barbaři, Mužové činu a Hrdinové své doby založili kapelu, jejíž jméno se hrdě neslo od úst k ústům ve všech klubech po celé Moravě.
A to jméno zní
Barbar Punk!
Tak takhle nějak by se dal popsat příběh založení punkové kapely Barbar Punk, i když možná vše bylo úplně jinak, inu s legendami to máte těžké:)
Ale dost nadsázky a ironie. Jak jste se asi dovtípili (i z pár předchozích článků a náznaků) Horset a Mamut jsou moji přátelé, oba bitvaři a děsní blázni a jak jsem je znala, nápad, že budou hrát v kapele jsem brala stejně vážně, jako že poletí na Měsíc. Ale pak si našli bubeníka Dana a basáka Soníka (který s nimi, pro své přílišné flákačství už nehraje) a Barbar Punk byl na světě.
Během půl roku odehráli asi pět koncertů a zapsali se do povědomí moravských fanoušků punkové i jiné hudby. Klasické bušení do kajter a řev u nich moc nečekejte, jsou často velice melodičtí, prokládají písně hrou na flétnu a jejich texty jsou tu a tam k popukání (třeba bitvaři oblíbená „Tři zrzavé vousy pana Azrika“) a tu a tam hodny zamyšlení (zmíním „863“ nebo „Sudličník“).
Na koncertech nejsou jako garážoví hošíci s vypleštěnýma očima („wow nás někdo fakt poslouchá“) ale hrají si s publikem, lidi pogují, zpívají, blbnou a nakažlivé melodie („Raketové základny“ se nemůžu furt zbavit) provázejí publikum až domů.
Možná si říkáte, že vychvaluju tyhle kluky jen proto, že jsou to mí kamarádi. Ale opak je pravdou – po vyslechuntí produkce asi deseti punkových kapel, co s Barbary hrály na různých fesťácích a koncertech musím říct: Jestli punk, tak Barbar Punk.
Kdo nevěří, ať běží na Bandzone, kam kluci konečně nedávno nahráli čytři studiové verze největších hitů, krom tří zmiňovaných („Azrik“, „Sudličník“ a největšího hitu „Raketová základna) je tam ještě barbarská vypalovačka „Zas potáhnem do boje“.
Barbaři mají i svou vlastní stránku s pozvánkami na koncerty, texty písní a dalšími vychytávkami, konkrétně na tomto odkaze.
Ano, jsou mladí, ano občas jim to ještě ujíždí a hrají tu a tam něco falešně, ale do punku vnáší něco úplně nového a věřím, že o nich (nejen) na punkové scéně ještě uslyšíme.
Barbar Punk – (zleva zhora) Dan Vertigo (bicí), Mamut (kytara, zpěv)
(zleva zdola) Horset (zpěv, flétna), Galli (maskot kapely, tanečník)
Tak snad mě Horset za tuhle malou „reklamu“ neseřve, ale pochválí:D Jo a pěkné slečny z Brna, Prostějova a okolí, podpisy seženu, rande domluvím, stačí se ozvat. Barbaři jsou sice drsní chlapi, ale něžným pohlavím a trochou vína nikdy nepohrdnou:D
Rande domluvíš ? :-))) No to vypadá fakt slibně :-))))
Horset je teda fakt kus 😀
"Raketová základna tu stejně nebudééé.." Jejich bandzone jsem oběvila už dřív a jejich hudba mě skutečně uchvátila! :D:D
*Z vyplazenýho jazyku odkapává slina* Já chci fotku s podpisy!!!;):D
[2]: ale je to sudličník a touží po založení harému:D
[3]: jestli to nemáš daleko do Brna, tak někdy zajdem na jejich koncert, zakalíme a fotka bude:D
Koukám, že spíš než propagace kapely se ti povedla online seznamka a kandidátky do toho harému bys asi sehnala :-))))
Teraz nemám po ruke sluchatka ale snad nezabudnem a vypocujem si ich ak to bude možné 😀 vyzeraju sympaticky 😀
Jooooo :):)
Njevííc mocni ti lidi.. Galli je moi bratránek… včera sem byl na jeich festu..♥
[8]: já taky Karlíku, seznamovali jsme se před sokolkou:D
Ahoj Lumennko…děkuji že si to sem napsala…podle mě je to nejlepší kapela co znám…moc se mi ta kapela líbí 😀
Lumennko a co basa? už ňákou mají?
[11]: už dlouho, ale brzy zase mít nebudou, Dejv u nich končí
No, kdyby nemohli další basu sehnat, tak bych možná mohl pomoct.
[12]: ozvi se jim na webu nebo na bandzonu, já to za ně řešit nebudu:)
Ach ano… můj prastarý objev na BendZounu… jeden z těch, za které jsem neskutečně rád. 🙂
Pořádně punková šou, jak má být zasazená do barbarské atmošky? Já říkám ano!
Jo a rád bych podotkl, že ono závěrečné "trochou vína" je třeba brát s velkou (mnohalitrovou) rezervou… zvláště, když se, pomalu ani nevíte jak, ocitnete na cestě z Bora a jdete kolem Horsetova sklípku… 😀