Další část seriálu o bájných tvorech nás zavede hluboko pod zem, mezi zápach tlení a hniloby. V neoznačených hrobech se skrývají hrůzostrašní nemrtví – bytosti, které navěky ustrnuly mezi světem živých a mrtvých. Nejsou naživu, nedýchají a neumí se smát, ale nejsou ani mrtví, mohou se hýbat, mluvit a často jsou extrémně nebezpeční. A hladoví.
Báje o nemrtvých stvůrách se táhnou napříč lidskými dějinami a de facto každá kultura má své nemrtváky, kterými děsí malé děti a mnohdy i dospělé. Pokud opravdu po světě nechodily oživlé mrtvoly, pak se patrně zrodily tyhle mýty díky všudypřítomnému strachu ze smrti. Na jednu stranu se lidé báli, že po smrti není nic, na stranu druhou jim mnohem horší přišlo stát se položivou stvůrou, která se krade nocí. Ze strachu a tak trochu i z naděje se zrodily ty nejstrašidelnější mýty a legendy, do nichž se dnes ponoříme.
Nemrtví v mýtech
Jak jsem zmínila v úvodu, být nemrtvý znamená nebýt ani mrtvý, ale ani živý. K proměně člověka v nemrtvého (používá se i pojem oživlý mrtvý nebo revenant) dochází po smrti, kdy mrtvé tělo „ožije“ nebo duše zemřelého neodejde na onen svět. Rozlišujeme tak dva druhy nemrtvých – hmotné, kdy z hrobu vstává tělo, hýbe se, chodí a vyvíjí nějakou aktivitu, jako třeba u zombií nebo fextů, a nehmotné, kdy aktivita pochází jen z duše a my pak potkáváme přízraky či duchy.
Na to, aby se z člověka stal nemrtvý, existuje podle lidových mýtů hned několik receptů. Nemrtví (a v tomto případě zejména kostlivci) se stávají z lidí nepoctivých, zlých, například z podvodníků, karbaníků, prostopášníků nebo čarodějnic. Přízraky a duchové se stanou z lidí, kteří zemřeli nějakou neobvyklou smrtí – poprava, nehoda, sebevražda, smrt při porodu. Nemrtvým se prý také stanete, pokud jste byli prokleti, uhranuti či očarováni a to ať už za živa nebo až po smrti.
A nesmíme zapomenout na osoby, které nedošly pokoje, protože nejsou řádně pohřbeny nebo nestihly něco vykonat.
Nemrtvá existence s sebou nese spoustu omezení. Jako nemrtví většinou nemůžete překročit tekoucí vodu nebo práh domu, škodí vám svěcená voda a další svaté předměty (ať už jakéhokoli náboženství). Jako nemrtvý se obvykle můžete po světě procházet jen v noci, škodí vám sluneční svit, kohoutí zakokrhání či vyzvánění zvonů. Jediné, na co vlastně čekáte, je definitivní smrt z rukou nějakého odvážlivce či vysvobození z nemrtvého zakletí.
Ale ani to nemusí být snadné. Za a jste pekelně oškliví, rozpadáte se, smrdíte a hnijete a tak se vás každý bojí a za b vás není snadné zabít. Nemrtví jsou podle všeho odolnější než živí, podle některých mýtů se dají zabít jen setnutím hlavy, podle jiných je prostě musíte usekat k smrti, což je s jejich odolností poměrně obtížné. I bez rukou a nohou bývají poměrně dost akční a útoční.
Pokud vám to nestačí a chcete přece jen nějakého nemrtvého potkat, nejčastější místa, kde se zjevují bývají hřbitovy, koneckonců tam taky minimálně ti hmotní bydlí, křižovatky cest (díky starobylému zvyku pohřbívat na křižovatkách oběšence a sebevrahy) nebo místo, kde se stala nějaká hrozná událost. Hmotného nemrtvého potkáte nejčastěji na místě spojeném se smrtí (márnice, hřbitov, kobka, sklepení hradu…), na přízrak nebo ducha můžete narazit kdekoli, kde neklidná duše bloudí – nejčastěji na místě tragické smrti.
Že byla víra v nemrtvé silná dokazují různé zásahy na zesnulých, aby se už nemohli vracet na zem a škodit lidem. Mrtvolám se usekávaly končetiny, svazovaly se, zasypávaly se kamením nebo pohřbívaly na břiše. Pokud v domě zemřel člověk, mělo se hned otevřít okno, aby mohla jeho duše odletět na onen svět. Pomáhalo prý i zatloukání hřebíků do prahu nebo kreslení křídových křížků na dveře.
V našich krajinách byla víra v nemrtvé tvrdě potlačována katolickou církví, ale nikdy se ji nepodařilo úplně vymýtit. Proto se za mrtvé sloužily alespoň zádušní mše a dělaly se další církevní rituály. Podle křesťanské víry se nemrtví mohli stávat z nekřtěných dětí či sebevrahů.
Odvětví černé magie, zabývající se vyvoláváním nemrtvých, se jmenuje nekromancie. Původně sloužila jen k věštění budoucnosti, kdy se na pár chvil vrátil mrtvý ze zásvětí, aby odhalil věci budoucí, později se jako nekromancie označuje i vyvolávání nemrtvých služebníků. Mág, který toto provádí, se pak nazývá nekromant.
Druhy nemrtvých
Nemrtvých existuje celá řada. Takřka po celém světě se vyskytují nemrtví nehmotní – duchové a přízraky. Podle krajových specifik se pak vyskytují nemrtví hmotní – masití (zombie, ghúlové) a kostliví (lichové, kostlivci).
Duch
Je inteligencí obdařený nehmotný nemrtvý. Většinou se jedná o duši zemřelého, která z nějakého důvodu nemůže nebo nechce odejít na onen svět. Podrobně píšu o duchách v tomto článku – Duchové, emoce a ti, co bloudí.
Přízrak (zjevení)
Tento nehmotný nemrtvý nemá vlastní inteligenci, je to vlastně jen otisk vědomí, které z nějakého důvodu zůstalo v čase a prostoru. Více o přízracích píšu v článku Zjevení duchů a videokazeta.
Do podkategorie přízraků patří i Bílá paní, specifické zjevení na hradech a zámcích.
Nešťastný přízrak bloudící nocí…
Zombie
Dnes jeden z nejznámějších příkladů hmotného nemrtvého pochází původně z víry voodoo. Afričtí přistěhovalci věří, že když člověk zemře, je kněží (hougan) schopen jeho tělo opět oživit, ale místo duše do něj umístí jednoho z duchů smrti, guédé. Takový člověk je pak schopný pracovat na poli, ale jeho oči jsou prázdné, bez života a na slovo poslouchá mága, který ho vyvolal. Má trhané pohyby, jako loutka, a ačkoli se rozkládá pomaleji, časem se jeho tělo rozpadne.
Tahle víra je velmi silná v Karibiku a na jihu USA. Vědci tvrdí, že ve skutečnosti kněží zfetují člověka bylinami a on pak opravdu vypadá jako oživlá mrtvola.
Podle dnešní představy zombii vyvolává většinou nekromant, čaroděj ovládající černou magii, a to podobným způsobem, jako kněz voodoo. Místo duše nebo ducha umístí do mrtvoly část svého vědomí, kterým ji pak ovládá. Zombie je téměř nesmrtelná, zabít ji lze jen useknutím hlavy, v některých mýtech dokonce jen spálením na popel. Zemře-li nekromant, zemřou také všechny zombie.
Známé a oblíbené jsou v dnešní době tzv. zombie filmy, kde často bývá zombiismus způsobený nakažením se nějakým virem a půvabná hrdinka nebo sexy hrdina nejenže zombáky střílí, ale zároveň se snaží najít i lék na jejich postižení.
Klasický zombík pěkně v rozkladu
Fext
Pochází z české lidové slovesnosti a je poměrně záhadnou bytostí. Fextem se prý člověk stane po rituálu, který matka provede v dětství. Když potom dotyčný zemře, jeho tělo se nerozloží, ale dál běžně funguje. Fexta může zabít jedině kulka ulitá ze skla.
Víra ve fexty pochází zejména z období třicetileté války.
Ghúl
Pochází z arabské tradice a jedná se o zlého džina (démona), který láká lidi do pouště a pak je požírá. Často prý žije na hřbitovech a v místech zasvěcených smrti, kde rabuje hroby a živí se masem a krví.
Podle určitých legend je ghúl nižší formou upíra, krvesajem, který se ještě úplně nepřeměnil a je zcela podřízen vyšší upíří rase, jako sluha a pomocník.
Hubený, smrdutý a věčně hladový ghúl
Kostlivec
Oživlý kostlivec se vyskytuje v mnoha strašidelných báchorkách, nejčastěji ve mlýnech nebo na hradech, kde děsí statečné mládence, kteří s hrůzostrašným zjevením různými způsoby bojují. Kostlivce nejčastěji vysvobodí a získají tím poklad nebo aspoň věčnou slávu.
Armády kostlivých bojovníků se pak často objevují v bájích a mýtech.
Divoký hon (Štvaní)
Zvláštní forma přízraků z lidových pověstí. Když se v lese za noci strhne bouře, mezi stromy prý vyráží celá kavalerie přízračných jezdců v čele s pekelným lovcem, což bývá duch mrtvého pytláka či zlého myslivce. Za ním se ženou další duchové, přízraky, démoni a divá zvěř. Pokud jste zrovna v lese, je váš osud zpečetěn. Jedinou možností, jak se zachránit je utéct pryč z lesa nebo si lehnout na zem a doufat, že vám hon neublíží. I tak ale nemáte vyhráno – pokud si vás honci všimnou, navštíví vás pekelný lovec doma s kusem krvavého masa a pronese kouzelnou formuli: „Pomáhal’s štvát, pomáhej žrát.“ Potom se podle pověsti stanete jedním z honců a po smrti se musíte k průvodu přízraků přidat.
…a další
Mezi další nemrtváky patří různé druhy oživlých mrtvých, od mumií přes umrlé oběšence zuřivě koulející očima. Cokoli děsivé, co zemře a znovu vstane, si jen dovedete představit. Specifickým nemrtvým je pak upír, o němž najdete samostatný článek zde.
Nemrtví ve fantasy
Nemrtví jsou jednou z nejoblíbenějších nestvůr ve světě Dračího doupěte a vlastně ve všech hrách na hrdiny (od Magic the Gatheringu až po WoWko). A vlastně jsou jednou z nejoblíbenějších fantasy nestvůr vůbec – až na upíry, kteří se tu a tam objevují i v roli kladných hrdinů, jsou nemrtví veskrze zlé a špatné bytosti, které je potřeba krouhnout.
Své o tom ví Barbar Conan i zaklínač Geralt. Dokonce i v Tolkienově Středozemi najdeme v roli hlavních záporáků nemrtvé – vždyť co jiného jsou prstenové přízraky, vzkříšené jen díky moci prstenu a nebo z mrtvých vstanuvší Sauron.
Zajímavou knihu o nemrtvých, kterou jsem četla, byla kupříkladu Abhorsenská trilogie od Gartha Nixe, na kterou najdete na blogu i recenzi – konkrétně tadyhle.
Z knih, co jsem četla, je poměrně zajímavá i kniha od Simona R. Greena Dolů mezi mrtvé, taková klasická sword and sorcery fantasy. A když jsme u Simona R. Greena, neměla bych zapomenout na příběhy z Noční strany, kde vystupuje hned několik zajímavých nemrtvých, za všechny zmíním alespoň Mrtvého chlapce.
Co se týče světa filmu, zombie hororům moc neholduju, ale patrně jsem jich taky pár viděla, momentálně mě napadá akorát Resident Evil, který asi známe všichni. A více méně kladné nemrtváky z filmu Tima Burtona Mrtvá nevěsta patrně taky netřeba představovat.
S psaním článku mi pomohla wikipedia.
Hehehezké to je :). Netušilo jsem, že fext je z česka :).
O fextech si ráda něco přečtu, od té doby, co byl této tématice věnován jeden díl seriálu Strážce duší, který mám moc ráda. Zrovna čtu knížku právě od jeho autora, kde se tyto záhady snaží vysvětlovat
Ahoj, prosím tě o hlas. Ještě několik hlasů a jsem ve finále! Prosím! za Beyoncé Knowles. Jestli hlásneš, budu ti moc vděný. Hlasovat můžeš zde:
http://teamo-rihanna.blog.cz/1101/soutez-sonc-v-kolo#comments
A promiň za reklamu, vážně promiň, sám tohle nedělám!:D
Věříš v upíry??
Moc hezký článek a děkuji za doplnění vzdělání o Fextu jsem opravdu nevěděl 🙂
Zajímavé, též jsem si doplnila rozhled, neměla jsem ponětí, že fext vůbec existuje 🙂
[5]: [6]: no jo, to my co hrajeme dračák tohodle nemrtváka známe poměrně dobře, ale je fakt že jinak v povědomí lidí moc není:)
[4]: toť složitá otázka, ale v zásadě asi ano, věřím
O fextech jsem četla v Enigmě, takže jsem s nimi trochu obeznámena. Jinak, pěkně napsaný článek. Děkuji za počtení
Poslední film s nemrtvými jsem viděla v kině a bylo to Svítání – světu vládli upíři a lidi chovali jako nehybná zvířata pro krev… jenže lidi začali vymírat a krev docházet…
super článek, díky za něj! Přesně téma, o jakém si vždycky ráda počtu 🙂 Ta kavalérie jezdců mě fascinuje, je to tak strašidelně romantické! (Evokuje mi to Ospalou díru,a č tam byl jezdec jen jeden, ale zato charismatický,leč bezhlavý =)
A Fexta znám z knížky o strašidlech pro děti, ilustroval ji naprosto kouzelně Neprakta.
mě to od puzuje
je to šílený
a
vymyšlený
moc
se mi to nechce
věřit
trapný
je
že
neexistují
pipi a denisek maj pravdu
Je to drsný no já nemůžu, asi se začnu tadyhletěm věcem trochu věnovat.. zajímá mně to..hmmm.. napiš něco dalšího o podobných věcech 🙂
Pro Lúmenn: S kámoškou jsme vyvolávaly duchy, myslíš si, že právě tomu duchovi to vadí a podobně nebo je naopak rád? Má vyvolávání na ducha nějaký vliv? A ty už jsi to zkoušela, nebo věříš tomu?
jsem se vždycky chtěla stát kočkodlakem.
[15]:Si kráva.