Keltské svátky – část II.

Staří Keltové a moderní pohané oslavují celkem osm hlavních svátků, sabatů, během roku. O obou slunovratech, podzimní a jarní rovnodennosti a potom další čtyři mezi těmito významnými dny. V minulém díle jsme se podívali na svátky slunovratů a rovnodenností a teď jsou na řadě sabaty zbývající, kupodivu pro staré Kelty ještě významnější než ty pojící se se sluncem. Jsou to Samhain, Imbolg, Beltaine a Lughnasad. Možná si všimnete podobnosti s některými svátky, slavenými i dnes – lidové tradice totiž přetrvaly až do dnešních dnů.

Kdy: 31.října

Další názvy: Hallowmas, Samana, Samhuinn

Symboly: kotel cauldron, maska, hranice, koště

Barvy: černá a oranžová

Co se slaví: Keltové věřili, že v tuto noc umírá bůh starého roku a odchází do země mrtvých, aby se o Yule (zimní slunovrat) opět zrodil. Pro většinu keltských kmenů tímto dnem končilo Kolo roku a začínalo se točit zase od začátku, v pozdějších tradicích se ale za konec roku považoval Yule. Hlavním božstvem Samhainu je podoba trojné bohyně Babice, která pláče nad ztrátou syna či manžela, jenž jí odešel na onen svět. V tento den je podle keltské tradice náš svět nejblíže zemi mrtvých a oba světy se tak na okamžik protínají a živí se mohou setkat s mrtvými.

Jak se slaví: Lidé chystají do oken a na cesty svíce, aby mrtví nezabloudili a dostali se až k domům, kde na ně čeká jídlo v podobě malých sladkostí, koláčků, ovoce apod. Mrtví se tuto noc procházejí po našem světě a není radno po setmění vycházet ven – pokud člověk přece jen musí, převlékne se za strašidlo, aby mrtví nepoznali, že je smrtelník. Kromě těchto tradic se vzpomíná na mrtvé, na jejich památku se pije, jí, zpívá, zapalují se svíčky a vyprávějí příběhy.

Dodnes přetrvalo: Tradice Helloweenu v anglicky mluvících zemích je vlastně Samhain v moderní podobě. Část rituálů (svíčky pro mrtvé) se dochovaly i v našich zemích a říkáme jim Dušičky.

Kdy: 1. nebo 2.února

Další názvy: Imbolc, Den Brid

Symboly: svíce, stužky, slaměné panenky,

Barvy: bílá, stříbrná

Co se slaví: Ačkoli je ještě tuhá zima, pomalu se vrací slunce a den se prodlužuje. Božstva jsou ještě mladá a rok teprve začíná, mladá bohyně v podobě nevěsty čeká na ženicha. Keltové v tento den také přivolávají slunce a oslavují jeho blížící se návrat.

Jak se slaví: Zejména děti a mladí lidé oblékají slaměné panenky do šatů nevěsty a vystavují je v domě. Lidé zapalují svíce, aby přivolali slunce co nejblíže.

Dodnes přetrvalo: Známé přísloví na Hromnice o hodinu více koresponduje s přivoláváním slunce Kelty. V některých krajích se také háže do vody nebo pálí slaměná panenka Morany, zimy a tím se přivolává jaro – podobný zvyk jako strojení nevěst.

Kdy: noc z 30.dubna na 1.května

Další názvy:
Beltane, May day, Rudemas, Giamonios

Symboly: májka, květiny, košíky, vejce

Barvy: červená a bílá

Co se slaví: V tuto posvátnou noc se spojí Bůh s Bohyní, aby oplodnil nejen její lůno, ale i celou krajinu. Bohové žehnají polím, aby byla dobrá úroda, lesům, aby byla zdravá a silná zvěř i lidem, aby jejich děti rostli do krásy. Svátek Beltaine je jeden z nejstarších svátků vůbec a jeho tradice se ztrácí hluboko v minulosti – a slaví se v podstatě dodnes.

Jak se slaví: Spojení Boha a Bohyně se slaví spojením muže a ženy – takže se tančí, zpívá, zapalují se ohně a pije medovina a víno. Tuto noc je každý muž bohem a každý žena bohyní, panuje veselí, milenecké dvojice pod rouškou noci uléhají na trávu a věnují se tělesné lásce. Staví se ozdobené „totemy“ – májky, opletené květinami a barevnými stužkami, nejčastěji červenou a bílou, které opět symbolizují boha a bohyni.

Dodnes přetrvalo: První máj jakožto svátek zamilovaných, stavění májky, oslavy prvního mája jako opravdového nástupu jara. V našich zemích je známé tzv. pálení čarodějnic, vycházející z pohanských tradic zapalování ohňů.

Kdy: 1. nebo 2. srpna

Další názvy: Lammas, August Eve

Symboly: obilí, chléb, nástroje na mlácení obilí

Barvy: zlatá, zelená, žlutá

Co se slaví: Lugnasad je pojmenován po jednom ze slunečních bohů, Lughovi. Bohyně porodila, Bůh se stal otcem dítěte, jehož jméno je hojnost. V tuto dobu dozrává obilí, sklízí se pole a mlátí se zrní. Jedná se o první svátek sklizně, kdy lidé děkují bohům za úrodu a patřičně to oslavují.

Jak se slaví: Slaví se výrobky z obilí, lidé pojídají čerstvý chléb, tančí na sklizených polích, večer tančí u ohňů, pijí na oslavu úspěšné sklizně, děkují nohům oběťmi z úrody.

Dodnes přetrvalo: dožínky, krajové oslavy sklizně jako hody apod.