Klima a co s ním

Poslední dobou se roztrhl pytel se všemožnými články a reportážemi ohledně globální klimatické změny. Kdo není slepý, všiml si jí sám – extrémní dlouho trvající sucho a poslední roky neexistující jaro a podzim u nás jsou toho dostatečným důkazem. Výkyvy počasí jsou větší, teplota je vyšší, průser je na spadnutí.
Těžko říct, jestli za to fakt ve velkém můžou lidi. Špekulovat o tom můžeme do aleluja. Pokud si ale nejsme stopro jistí, že to děláme my, možná není od věci zkusit se sebou něco udělat a uvidíme. Když se to po snížení produkce svinsta do atmosféry zlepší, jupí. Když ne, měli bychom setsakra rychle začít dělat na plánu B. A podle intenzity informací v médiích to vypadá, že je nejvyšší čas se hnout – jenže mám pocit, že se hromada ekologů a na to navázaných vlád evropských zemí hejbe totálně špatným směrem. Dneska jsem o tom přemýšlela a dala jsem do kupy pár vlastních nápadů, které by za a mohly pomoct snížit objem skleníkových plynů ve vzduchu a za b upozorňují na některé blbosti, které vypouští tzv. experti do éteru dnes a denně.

Elektroauta nás nespasí
Už několik let se neustále vyvíjejí a zdokonalují elektromobily. Auto budoucnosti je na elektřinu, zní odevšad. Až budeme všichni jezdit na elektřinu, (ekologicky!) snížíme emise CO2 o strašlivácky moc a moc.
Hovno hovno, zlatá rybko. V Evropě aktuálně jezdí miliony automobilů. Když z nich všech zítra uděláme elektromobily, tak 90% z nich jezdit nebude. Proč? Protože tolik elektřiny nemáme! Jasně, elektroauta tu ale nebudou do zítra, říkáte si. To sice ne, ale čím více jich zavedeme, tím více elektrické energie budeme muset vyrobit. Už takhle je evropská přenosová soustava napnutá k prasknutí, Němci ruší jádro, ekoaktivisté ruší tepelné elektrárny. A to jsou dva zdroje elektřiny, které jsou zdaleka nejvýkonější a nejspolehlivější. Enormní spotřebu ekoautíček prostě větrníky a solární panely neutáhnou. Sorryjako.
Pokud chceme jezdit na elektřinu, musíme jí vyrobit mnohem víc než teď. To je prostě fakt. To, že bysme ji ušetřili jinde, je absolutní utopie. S modernějšími vychytávkami spotřeba energie neustále stoupá – a to i přesto, že neméně strmě roste i její cena.
A kde vzít a nekrást? Cesta budoucnosti je jednoznačně jaderná energetika. Je nejúčinnější, spálí nejmíň odpadu a ještě nevypouští žádný oxid uhličitý. Čistá pára, čistá energie. A hromada energie. Pokud budeme radioaktivní zbytky někde rozumně skladovat, nehrozí žádné riziko. Zemětřesení o síle osm v Evropě nemáme a sovětské experimenty šíleného politbyra taky snad očekávat nemůžeme a tedy se nemusíme obávat ani nehod. (A mezitím snad konečně vynalezneme ten fúzní reaktor.)
Jenže Evropa kolem toho blbne a chce se spolehnout na pitomosti, jako větrníky a soláry. Zeptejte se někoho, kdo tomu trochu rozumí, jak funguje energetická síť v Evropě. Ve zkratce – když u Baltu nefouká, Němci berou elektřinu od nás z Temelína. A když u toho Baltu přestane foukat náhle, můžou se dispečeři potentočkovat, aby síť zachránili před kolapsem. Jakékoli experimenty s obnovitelnými zdroji musí probíhat opatrně a pomalu, protože síť na ně prostě není stavěná a my neumíme elektřinu dlouhodobě účinně skladovat. Až se to naučíme, můžeme točit větrákama do aleluja, dneska ale potřebujeme stabilní, výkonný a co nejčistší zdroj energie. Dokud ho nebudeme mít, jsou nám elektroautíčka akorát ke chlubení se na klimatických konferencích, ale zavést jich do provozu tolik, aby to mělo ekologický dopad, nelze.
Místo řepky sázejte stromy
Řepkové šílenství (tedy přidávání oleje z téhle zhouby polí do pohonných hmot a nazývat to „ekopalivo“) je stále kolem nás. Často slýchám, že za to můžou Zelení a ekopitomci, co chtějí ubližovat a jsou na hlavu padlí. Zkuste se ale na chvíli zamyslet – ekologická hnutí negenerují skoro žádný zisk, jen takový, který vyžangají od státu a pošlou jim dobrodinci. Stojí hlavně na dobrovolnické práci, protože tu placenou si nemůžou dovolit. Byly by tyhle organizace schopné takového vlivu v Evropském parlamentu?
Naproti tomu, kdo na řepce nejvíc vydělal? Kdo si nacpal kapsy dotacemi a ještě se napakoval na nadsazené výkupní ceně? A to navíc na zboží, jehož odbyt je dán zákonem, takže nehrozí žádná náhlá změna na trhu. Chce se říci, že náš drahý pan premiér, ale on zdaleka není jediný. Ve zkratce – zemědělci. A agrolobby, to už je jiné kafe. Ti mají prachy nejen z dotací, ale taky generují vlastní zisky a navíc jim stačí udělat bububu a všichni si sednou na zadek, protože hladomor v Evropě nechceme.
Vzala bych teda jed (třeba Roundoup, heh, tématický černý humor…) na to, že za všechnu tu řepkovou mánii nemůžou ekologové, ale zemědělci. Eko aktivisti se jenom svezli na mediální masírce a než jim došlo, co provedli, už sehráli roli užitečných idiotů. Takže eko hnutí jsou veřejným nepřítelem číslo jedna a zemědělci dojí stát a EU o miliardy. Tadá. Líp by to nevymyslel ani strejda Goebbels.
No ale popojedem. Dneska už víme, že je řepka v benzínu kardinální békovina. Krom toho, že to zasírá motor a snižuje životnost aut, to taky není eko. A to tak, že ani trochu. Ty širé řepkové lány spotřebují na své obhospodaření a zpracování víc energie (a tím i CO2), než by vyčadilo do vzduchu fosilní palivo. Na co jezdí třeba ty kombajny, co je sklízí, že jo. To už ale víme hezkou chvíli. Ale řepka bují dál a dotace se sypou, nafta se „obohacuje“ a příroda chcípá, protože to žluté svinstvo se stříká hromadou humusu a navíc znehodnocuje půdu a způsobuje erozi. A nezapomeňme na včely, ty žluté zlo vyloženě zabíjí. Troufám si říct, že řepka je ekologická katastrofa ohromných rozměrů.
Nu a někdo se někde zamyslel a řekl, že kdybysme před těmi x lety místo blbé řepky zasadily na stejnou plochu stromy, bude to mnohem užitečnější. Půda totiž bude líp držet na místě, nebude erodovat, taky líp zadfrží vodu a v neposlední řadě stromy budou produkovat hromadu kyslíku a žrát oxid uhličitý, takže vyřešíme i tenhle problém. Tadá. Je to tak strašně jednoduché, že už teďka měli místo kombajnů běhat brigoši a sázet listnáče na řepkových polích. Mimochodem – to, že se musí začít ve velkém sázet stromy, říkám už několik let. Podle mě to je to nejúčinnější recept na klimatickou změnu. Logicky – vykáceli jsme za sto let asi 1/3 deštných pralesů, procenta ostatních lesů ani nepočítám. Tzn. že o třetinu víc CO2 jde do atmosféry, protože chybí stromy na jejich spotřebu. Z téhle rovnice mi vychází, že zasazením stromů a obnovou pralesů získáme mnohem víc benefitů, než zákazem vysavačů, podporou řepky a podobnejma koninama.
Nebuďme rozežraní
Tohle je asi nejdůležitější rada, kterou ale hodně lidí nerado slyší. Zvykli jsme si na pohodlí. Neuvěřitelné pohodlí. Pohodlí, o němž si naši předkové mohli nechat tak akorát zdát. A toho se vzdává móóóc těžko. Jenomže dokud ekonomika bude neustále růst (proč vlastně?) a dokud budeme furt kupovat haldy věcí a tím krmit už tak dost napapané korporace, planeta nám prostě bude malá a my tady za nějaký čas chcípneme, pohřbení pod všema těma blbostma, jejichž potřebnost do nás chrlí reklamní průmysl jak oteklej.
Hromadu věcí nepotřebujeme. A nemusíte hned začít chodit oblečení do starého koberce a vybírat jídlo z popelnic. Stačí, že si ty hadry nakoupíte v sekáči třeba. Nosím odtamtud většinu věcí a fakt to nikdo nepozná. Naopak vypadám dobře protože na sobě nemám to stejné tričko z Háemka, jaké potkám ve městě na deseti holkách. Rychlá móda je humus – doporučuju si o tom něco přečíst. Móda se každej rok nemění proto, že by se návrháři nudili a vymýšleli šílenosti. Móda se mění jen a pouze proto, aby řetězce vydělali majlant. Myslete na to a nenechte ze sebe dělat otroky módního průmyslu.
A takhle je to se vším. Nepotřebujeme vagony nejnovější elektroniky, hromady jídla v nablýskaných obalech, nepotřebujeme kafe do kelímku na každém rohu ani „vtipné“ dárky, které svítí a blikají, ale nakonec skončí v koši. Nepotřebujeme věci na jedno použití, nepotřebujeme levné šunty z Číny, které kupujeme jen proto, že jsou levné a nevadí nám, že se za chvilku vyhodí. Nepotřebujeme maso každý den (nebo třeba i dvakrát, třikrát denně), ani výběr ze šestnácti druhů pečiva, který se nakonec neprodá nebo nesní a skončí zase v koši.
Nemusíme být ze dne na den vegani, ani se nemusíme vzdát všeho pohodlí, jež naše doba umožňuje. Jenom stačí, že proškrtáme nákupní seznamy, trošku zjednodušíme svůj život a nebudeme se honit za každou novou kravinou, kterou nám předhodí reklama. A že pak fabriky nebudou zaměstnávat lidi a nastane hladomor, stávka a problém? Vzpomeňte si na 19.století. Čtrnáctihodinová pracovní doba. Průmyslníci se bouřili, že snížit ji by znamenalo pohromu. Neznamenalo. Ani snížení na deset hodin a pak na osm nehouplo s ekonomickými ukazateli tak, aby to stálo za řeč. V budoucnu prostě budeme makat šest hodin nebo i míň a svět se nezboří.
Když upustíme od neustále honby za prachama, které pak úplně zbytečně nahrneme do chřtánu korporacím, které ničí přírodu a zavedená ekologická opatření pak zase dopadnou na nás, bude nám líp. Po všech stránkách. Protože to, co nás nakonec zahubí, nebude ani tsunami, ani jaderná válka, ani globální změna klimatu, bude to naše hloupá rozežranost, lenost a pohodlnost. Tož na to taky občas myslete 😉

28 komentáře “Klima a co s ním

  1. Tyjo, článek o ekologii, kterej téměř odráží můj pohled. Až se divím, že se na takový dá narazit :))
    Jinak bych jen za sebe dodala, že bych nesázela na pole ani tak stromy, jako hlavně plodiny. Jídla je u nás zatím dost, ale pokud se budou další a další plochy zabírat sklady logistických firem, bude se orná půda ještě hodit.
    Jinak dodám, že lesů tady máme dost, jen možná ne na těch nejpotřebnějších místech. Je ale nepřesné uvádět, že se pořád těží a stromů tu roste málo. Stačí se podívat třeba do pohraničí – fotografie z doby, kdy se stavělo československé opevnění (1935 – 1938), ukazují bunkry na holých vršcích. Když se tam vydáš dnes, přivítá tě poměrně hustý les. Zalesněnost ČR se pohybuje okolo 34 % a od dob Marie Terezie se prý dokonce zdvojnásobila. 😉 A obávám se, že tím, že vysázíme ještě více lesů u nás, díru po deštných pralesech nezacelíme.
    S těmi logistickými firmami ale souvisí ještě to, že se všechno vozí sem a tam po Evropě i po světě (k výrobě i hotové k prodeji). Nejde tedy jen o to, že kupujeme hovadiny z Číny, ale i o to, jak kvůli tomu, že je snadné si objednat něco z druhého konce světa, narostl objem dopravy i potřeba skladovacích prostor.  
    A ještě k té rozežranosti – sama nesnáším, když najdu v lednici něco, co je potřeba vyhodit. Nesnáším vyhazování jídla, snažím se nakupovat a vařit tak, abych ho vyhazovala naprosté minimum. O to absurdnější mi přijde třeba to, že školní jídelny musí (někde určitě, jestli všude, to nevím) zbytky jídla buď vyhazovat (nesmí si ho třeba ani zaměstnanci školy odnést domů) nebo ho jako třeba v Ostravě dát k ekologické likvidaci místo toho, aby s ním zájemci nakrmili třeba soukromé chovy zvířat.

  2. Já bych to všechno výrazně zdražila. Benzíny (s výjimkou pro veřejný dopravce), jednorázový udělátka, všechny zbytečný plasty a igelity… a úplně nejvíc sáčky do koše!:) Nic jinýho na lidi podle mě neplatí. Apely na nějakou osobní zodpovědnost už vůbec ne. Po nás potopa přece…

  3. Jsem rozežraná a líná.
    Tak rozežraná, že co je doma, to sežeru. Nic nevvyhodím. Tůdle…
    A tak líná, že se mi nechce nakupovat. A taky se mi nechce dávat pytel do koše. Vždyť ono se to dá vysypat i jen tak, vytřít hadříkem, hadřík časem vyprat…
    Jsem tak líná, že jsem si na dvorečku vysázela broskve, abych si pro ně nemusela. A nemusí se pod nima plejt.
    Možná by stálo za to, VYUŽÍT právě tu lenost a rozežranost.

  4. [2]: zdražování podle mě rozhodně není cesta. Doporučuju tenhle článek: http://neviditelnypes.lidovky.cz/francie-at-jedi-kolace-a-jezdi-teslou-d7b-/p_zahranici.aspx?c=A181204_233124_p_zahranici_wag. Lidi, co jsou bohatí, prostě budou platit víc a plýtvat. Taková opatření dopadnou akorát na chudší lidi, kteří pak budou sice eko z donucení, ale zájem o přírodu to v nich nevyvolá, spíš naopak a pak zvolí toho, kdo jim tyhle nesmysly zruší. Navíc domácnosti mají podíl na bordelu výrazně nižší, než firmy. Kdyby celou Evropu nebrázdily kamiony tam a zpět, mohli by běžní lidé používat auto bez nutnosti platit horentní sumy na daních z pohoných hmot a přírodě by se taky ulevilo.

    [3]: hezky řečeno 🙂

  5. [1]: tak my v čechách konkrétně asi zalesňovat nemusíme 🙂 Dík za doplnění přesnějších čísel 😉 Spíš je to takovej mindfuck s tou řepkou, že srovnáme-li výhody lesa a řepkového pole, zjistíme, že les je násobně efektivnější pro krajinu a snižování emisí CO2.

  6. [1]: Buďto nemusí všude, nebo někde odevzdávají zájemcům zbytky i proti takovému nařízení (z jedné školní a školkové jídelny si vozíme na střídačku zbytky my a ještě jedna rodina například).

  7. [7]: To je dobře, jsem ráda, že to někde není problém. Já právě z blízkého okolí vím o tom prvním případu, který jsem popisovala, a ze zpráv vím o tom druhém. Oboje je naprosto absurdní. :/

    [5]: Jasný, to bylo hlavně pro zajímavost 🙂 A že je řepka celou dobu jen o těch dotacích a ne o ekologii, na to poukazoval někdo každou chvíli, ale bylo to prd platný.

  8. Pár omylů:
    1. Není pravda, že pokud nevíme, do jaké míry (a zda vůbec) za pozorované změny klimatu může člověk, měli bychom "pro jistotu" strkat do klimatu peníze. Ty peníze totiž budou chybět tam, kde skutečně nadělají něco pozitivního, tedy to vysazování lesů (souhlas s ním, vysvětlím níže), obnovování středověké a raně novověké rybniční soustavy, projekty proti rychlému odtoku vody ze státního území apod.
    2. Němci mají problémy, i když na Baltu a v Severním moři fouká, protože nejsou schopni po svém vedení přetáhnout tu elektřinu na jih Německa (kde je těžiště spotřeby) a tahají to přes naši a polskou síť. V extrémních situacích pak naše síť jede až někde u 110% proudu, na který je nominálně stavěná.
    3. Řepka není náhrada benzínu, ale motorové nafty. IMHO může, právě kvůli horšímu spalování a "zasírání" motorů, vést i k tomu, že nafťáky produkují kouř a další částice, proti nimž tč. zelení bojují (třeba zákazy vjezdu nafťáků do německých měst).
    "Naftová bilance" řepky je taková, že na vypěstování a výrobu 1 litru "bionafty" potřebujeme spotřebovat cca 1,1 litru nafty ve vozidlech a strojích, co ji vyrábějí. Být ropným šejkem, podporuji to všemi desíti.
    A tady máš taky důvod, proč se pěstuje řepka a ne stromy, a proč se nestaví oxid uhličitý neprodukující jaderné elektrárny. MMCH Babiš do poslední chvíle loboval proti biopalivům, nicméně jakmile to pod taktovkou EU prošlo naším parlamentem, tak se na to vrhnul, protože na direktivami a kvótami pokřiveném (vyhýbám se latinskému ekvivalentu) trhu se na tom dají vybouchat miliardy.
    4. Ty stromy by se nemusely pěstovat jen na "klima", ale i na výrobu syntetického benzínu z biomasy (podobnými cestami, jak to dělali Němci za války v Záluží u Mostu z hnědého uhlí). Pokud by se ta výroba dotovala energií z jaderných elektráren, nemusela by být nijak drasticky drahá a navíc by celý cyklus výroby a spotřebování tohoto paliva byl "uhlíkově neutrální".

    Kde se shodneme:
    Elektroauta jsou naprosto bezcenná, vybudovat pro ně infrastrukturu by byly naprosto šílené investice, včetně toho, že by se muselo postavit mnohem více jaderek, než pokud bychom (viz bod 4 výše) vyráběli benzín z biomasy a ten lili do normálních aut.
    Nicméně, pozor!, jde o to, že zeleným se nelíbí mobilita obyvatel. Nejraději by měli něco jako nevolnictví (alespoň v tom duchu ideologové zelených blouzní: "zcela soběstačné zemědělské komuny, jejichž obyvatelé nemají žádnou potřebu putovat mimo jejich hranice") a boj proti "špinavým autům" je jen prostředek tohoto základního boje.

    A obecně: Vzhledem k tomu, že "bojovníci proti globálnímu oteplení" bojují zároveň i proti jaderným elektrárnám, je nutné mít za to, že "lidmi způsobené globální oteplování" není nic jiného než vědomý (alespoň na úrovni vůdců zelených) podvod.

  9. Komu se nelení , tomu se zelení…Nejsme zelení.
    Budu si číst jen ta nejzajímavější slova o autorovi, protože nevím co má na mysli a čeho chce dosáhnout, nijak nehlasuji pro ani proti, nechám si to pro sebe, co vím o tom, co se fyzicky událo a vyrobilo: zelení bojují,zasírání,vrhnul,pokřiveném,drasticky drahá,vybouchat,naprosto bezcenná,šílené investice,mnohem více jaderek,lili do normálních aut,zeleným se nelíbí mobilita obyvatel,nejraději by měli něco jako nevolnictví, ideologové zelených blouzní,špinavým autům,základního boje, na úrovni vůdců,podvod.

    Ještěže nejsem ze zelených. Protože tyhle emoce si nedám ani k obědu ani k večeři.

  10. No, tak to s těmi elektromobily by mě nenapadlo. Nedošlo mi, že na výrobě xkrát většího množství elektřiny k nakrmení elektroautíček bychom propálili stejné, ne-li větší, množství emisních plynů, které chceme eliminovat zákazem benzínu.

  11. Ty elektormobily nezastavíme. Už jdou do výroby, ty staré typy jsou fakt na prd. Ale ty nové s novými bateriemi, které se nabijí za 75minut a ty co jsou ve vývoji se nabijí za 30minut při rychlonabíjení, pak se karty rozhodí jinak. A to se mi nechtělo věřit, když jedna firma tvrdila, že se snaží ještě zkrátit na 15minut.

    Neubudu sem dávat všechny články a videa. O to zde nejde. Předpokládám, že lumenn jde asi hlavně o ty globální politické grupy, které si namastí kapsy a bude z toho zase jen byznys pro vyšší kruhy.

    Zavedení ve velkém teď možné není, ale zavádění pozvolna, aby se pokud možno šířily až ty účinné verze, to je přirozeně regulované.

    Co teď je nových typů, kde se dokončuje vývoj a někde už začíná výroba, tak elektromobily a jiné pohony se zavedou jen z části a spalovací motory se stále vyrábí a panika proti dieslům se utlumila, někde ty letošní výroky mocných byly, sem je nedám.

    Prodlužuje se vzdálenost dojezdu na několik set kilometrů u elektromobilů a spalovací přepravovadla jsou také ve vývoji s větším dojezdem, nebudu jmenovat všechny vznášedla, vozy a auta.

    Takže alternativní zdroje se budou dále šířit, jen ty mafiozní plantáže nebudou v módě. Jsou hotové projekty na řady domků s vlastními zdroji a zateplením.

    Nebudu říkat všechno, ještě by to někdo chtěl napadat a na to nejsem zvědavý. Nerad zaplácávám mouchy, když ty věci mám osahané a z přímého kontaktu s kompetentními lidmi.

    Nicméně ty projekty na alternativní pohony s podmínkou vysoké účinnosti a životnosti jsou ve fázi, že některé budou dokončeny za pár let a jiné až za více let. Jen říkám, co je v běhu, nevěštím.  
    Například po roce 2020 má několik firem finální cíle pokročilých verzí. Podrobnosti vlastně ani nemůžem probírat.

  12. [10]: neřekla bych omyly, spíš doplnění a díky za ně. Až tedy na bod jedna, kdy ano, určitě je třeba cpát peníze hlavně do toho, aby krajina např. zadržovala lépe vodu a bránila erozi půdy, než do zelených projektů, které většinou zelené ani trochu nejsou. Ale spotřeba veškerých zdrojů v naší civilizaci je enormní a snížit tuto spotřebu, resp. ji aspoň částečně nahradit ekologickými a hlavně obnovitelnými variantami, je určitě dobrý nápad, klima neklima.

  13. [13]: Krátkodobé nabíjení je většinou za cenu toho, že se baterie nenabije zcela (závislost doplněné kapacity na čase nabíjení je zhruba logaritmická), takže se ještě více sníží beztak mizerný dojezd elektromobilů (a podmínkou toho rychlodobíjení je v podstatě "vymlasklá" baterka).
    Větší dojezd pro elektromobil získáte jen tím, že obětujete bezpečnost konstrukce, a tedy i pasažérů.
    "Projekty vysoce účinného skladování elektřiny s dlouhou životností" pamatuji z VTM někdy ze 60. let minulého století, a to zcela jistě nebyly první. Proto jsem k těmto věcem velice skeptický.

    [14]: Problém je v tom, že naprostá většina alternativních zdrojů dělá v životním prostředí ještě větší paseku než většina zdrojů klasických. A jako přídatnou hodnotu si nesou nespolehlivost a vysokou cenu. Čili z tohoto pohledu raději další jaderné elektrárny než pole větrníků nebo fotopanelů.

  14. [13]: A možná ještě něco. Pokud byste měl do standardní pumpy dodat po drátech elektřinový ekvivalent benzínu, který tam auta v průměru nabírají, potřeboval byste ke každé stávající benzínce přívod na úrovni menšího města (a potřeboval byste do sítě nasadit zdroje, které by to utáhly). To by znamenalo postavit nějakých 5 – 6 Temelínů a příslušná vedení.
    A nebo byste musel velmi drasticky omezit obyvatelům možnost vzdalovat se ze svého bydliště.

  15. Myslím, že nejpodstatnější část článku je ta třetí o rozežranosti. Ještě k tomu jde přidat přemnožení homo sapiens. Ani s jedním však nelze udělat nic bezbolestného.

  16. Spíš než elektro auta podporovat cyklo a železniční dopravu. Místo řepky konopí, které má všestranné využití 🙂 Uhlí, jak říkáš, prozatím nahradit jádrem, a OZE opatrně zkoušet, dokud se nezlepší jejich technologie a hlavně akumulace. Třeba Španělsko teď jede cca. z 20% na OZE, ale je to pořád menšina a ještě nějakou dobu bude. A Temelín ať případně dostaví nějaká naše nebo západní firma, aby tu totalitari z Číny a Ruska nezískali další vliv.

  17. [15]:
    Píšete zcela zcestně. Asi jste při psaní byl zase unavený.
    K vaší zavádějící rétorice:
    Je jasné a zjevné, že obecně známé baterie, doposud rozšířených typů mají při krátkém nabíjení menší kapacitu a nedobijí se na plnou kapacitu. Tím zároveň upřesňuji vaše pojmosloví, že se baterie nenabijí zcela.

    Nechápu , ale že potřebujete rýpat kvůli svým dojmům do mě. Jak ty vaše komentáře obvykle směřujete přímo do autorů komentářů, i když se tak nevyjadřují, jak vy to stavíte v jiný kontext.

    Směřujete proti tomu, co říká autor komentáře, přestože autor komentáře nic takového neříká. Raději se naučte psát komentáře tak, co vy sám říkáte, jako by komentáře kolem neexistovaly.
    Lépe se pak vyznáme v tom, co tím sledujete, pokud tedy vůbec něco chcete dobrého docílit.

    Z mého je totiž jasné, že je řeč o vývoji zcela nových baterií, kde ani slovo baterie nemusí být přiléhavý název, právě pro lidi, jako jste vy, kteří pak stejně stále hovoří, jako zaseknutí o těch starých baterkách.

    Je to podobné, jako byste ve století páry pořád mluvil o páře, když někdo řekne zdroj energie, nebo pohon.

    Pořád byste říkal, že ta pára přece, a tak , že je hloupost , že by pára.
    A podobně. Je to váš styl.

    Vaše řeči o bezpečnosti konstrukce jsou rovněž plácnutím vás, neodborníka.  A plácáte o bezpečnosti pasažerů a neříkáte, jak to myslíte. Jste naprosto nekonkrétní a je pro vás jen důležité akcentovat, že útočíte na nějaké komentující. Váš záměr je jasný a vaše pohnutky nelze pochopit ani akceptovat.

    Vy nejste odborník na konstrukce ani na bezpečnost konstrukce a nepíšete o jaké konstrukci vlastně hovoříte. Je však zjevné, že nehovoříte o čemkoliv, co zde bylo řečeno, tak proč to přidáváte do vašeho brojení proto komentáři. Zamyslete se nad sebou už milý pane.

    A jednu věc si uvědomte, že jsem zdůraznil, že jsem nic za sebe netvrdil a nic jsem neprosazoval. Jen jsem sdělil fakta, co se děje a co je skutečně naplánováno k realizaci a již se realizuje. Vše jste si měl ověřit a nedomýšlet si své zavádějící vývody, k něčemu, na co ve skutečnosti nereagujete.

    Raději nereagujte, neprovokujte a pište sám za sebe, co vy víte, jaké vy máte zkušenosti s čím, nedělejte, jako by někdo něco tvrdil, co vůbec netvrdil. Nepředstírejte, že vůči někomu oponujete, když to proti čemu oponujete vysloveno nebylo a ke všemu jsou to jen zmatky, kterým bohužel z části rozumíte, ale bylo by lepší , kdybyste jim raději nerozuměl vůbec, protože takhle vytváříte ještě horší netechnické slátaniny.

    Ty jsou pravdivé jen v něčem a v určitém případě, a to ohledně pojmů, které jste před vaším hodnocením nedefinoval. Nepostupujete tedy vůbec vědecky, vůbec přezkoumatelně, vůbec exaktně.

    Zdůvodňujete, že jste skeptický, kvůli vámi vytrženým poznatkům z celku historie.  Z čeho jste si utvořil představu o účinnosti. Opět jste neupřesnil, která "účinná zařízení" vaši skepsi vyvolala.

    A co si vlastně představujete pod pojmem účinnost. Ale to byste, vy , jako známá postava, pravděpodobně dokázal zase nějak říct, tím nejzákladnějším způsobem, čímž byste vše zase zavádějícně zamlžil a obešel byste tak, otázku, jak vy si představujete v celku účinnost zařízení, tak, aby vás uspokojila. Můžete také tvrdit, že každé zařízení má malou účinnost, anebo naopak, že zařízení mají velkou účinnost, protože jsme vložilo, pro nás relativně málo energie k tomu, abychom zařízení zprovoznili.  

    Vždycky to bude o tom, jak to vidíte vy, jako subjektivní pozorovatel. Pro vás málo, pro vás mnoho. Pro vás dostupné, pro vás málo dostupné. Pro vás neznámé zdroje, pro vás známé zdroje. A kde velmi rád mícháte pro vás známé zdroje do těch neznámých zdrojů, o kterých hovořit neumíte, protože je neznáte a tak stále zavádíte řeč o zdrojích, které vy znáte, přestože je řeč o těch, které vy neznáte a tím vlastně lžete. Poněvadš  mluvíte o něčem jiném a předkládáte to tak, jako byste hovořil "about topic".

    Vypovídá to velmi o vaší osobě. O tom je  drtivá většina vašich komentářů, které nic konkrétního nepřinášejí, neboť nejsou vámi podrobně specifikovány pojmy, o kterých hovoříte. A jde vám podle všeho o to si jen do lidí drbnout a rýpnout.

    Tohle vaše úplně rétorické blafnutí si půjčím zde celé: " A možná ještě něco. Pokud byste měl do standardní pumpy dodat po drátech elektřinový ekvivalent benzínu, který tam auta v průměru nabírají, potřeboval byste ke každé stávající benzínce přívod na úrovni menšího města (a potřeboval byste do sítě nasadit zdroje, které by to utáhly). To by znamenalo postavit nějakých 5 – 6 Temelínů a příslušná vedení.
    A nebo byste musel velmi drasticky omezit obyvatelům možnost vzdalovat se ze svého bydliště."

    Tady vyloženě na mě útočíte jako manipulátor a děláte ze mě drastického omezovatele lidí v cestování. A že já bych musel udělat nějaký kvivalent benzínu a elektřiny?

    Proč na mě útočíte, to si útočte na někoho, kdo vám prosazuje nějaké jiné zdroje energie než je benzín a než je jaderná elektrárna. Jste mimo, píšete na někoho úplně jiného. Já zde žádné zdroje  neprosazuji. To je váš boj sám se sebou.

    A jednak je zavádějící , že píšete ekvivalent benzínu a elektřiny, kdy neuvádíte, jaký zařízení, nebo vozidlo by se tím napájelo a proč by se mělo vůbec napájet někde na benzínce, nebo dovolte mi luštit vaši tajenku, s prominutím na nějaké nabíjecí stanici.

    Vy si myslíte, že by bylo vozidlo elektrické? Nebo jenom elektrické? Pokud elektrické, že by bylo nabíjeno jen z nabíjecí stanice?

    Ukazujete, že vůbec nevíte, kam se ta technika vyvíjí a jakými směry se ubírá.
    Je jich více a s netechnikem jako vy, který vše politizuje a přefilozofovává se nechci bavit.

    Kladu si velmi oprávněně otázku, jestli to máte v hlavě v pořádku, to se na mě nezlobte. Ty vaše neustálé emoční manipulace slovy drastické a podobně. Bojujete neustále s neexistujícími oponenty, kteří jsou jen ve vaší hlavě.

    Vytváříte si terče z lidí, kteří neřekli nic z toho, co vy si vymýšlíte, že měli buď říci, nebo podle vás si myslet. To už není etické.

    Je vidět, že před vámi Aspergile nemůže říct člověk žádné pravdivé informace a tak lidé ostatním raději nic neprozradí,  než, aby naráželi na takové, jako jste vy. Když vy si jen potřebujete vytvořit  z někoho terč a vložit mu slova do úst, abyste si mohl rýpnout do toho, co neřekl a netvrdil.

  18. [19]: Takže:
    1. Účinnost je jasně daná fyzikální veličina, která porovnává energii do zařízení vstupující s energií do zařízení vystupující. Přičemž se dá vyjádřit buď jako zlomek (vystupující energie/ vstupující energie), nebo ho převést na číslo (v intervalu 0 – 1), nebo toto číslo násobit stem a připojit znak "%".
    Jinými slovy, účinnost baterie je energie, kterou z ní můžeme vysosnout lomená energií, kterou do ní musíme vložit. Účinnost motoru je poměr energie, kterou z něj dostaneme, a energie kterou ho poháníme (elektřina, chemická energie v benzínu atd.). Účinnost alternátoru je poměr elektrické energie, která z něj vychází, a mechanické energie, kterou ho točíme.

    2. Ono výše zmíněné číslo v intervalu 0 – 1 má onu vynikající vlastnost, že prostým násobením můžeme získat účinnost celé soustavy (např. s účinností u1 přeměníme mechanickou energii alternátorem na elektrickou, tu s účinností u2 přeměníme na chemickou v akumulátoru, tu s účinností u3 převedeme na elektrickou a s tou účinností u4 točíme kola auta). Takže výsledná účinnost U=u1*u2*u3*u4. Protože všechna čísla u(n) jsou na základě zákonů termodynamiky menší než 1 (kdyby to byla 1, měli bychom perpetuum mobile druhého řádu), bude výsledné U výrazně menší než nejmenší z těch u(n).
    Z tohoto důvodu také auto na benzín / naftu bude z principu účinnější, protože jen převádí chemickou energii z paliva na mechanickou a jí rovnou pohání kola.

    3. "Zcela nové baterie, co se ani nejmenují baterie" slibují různí technici (a hlavně podfukáři) už někdy od konce 19. století. "Požili, uviděli", jak říkají Rusové, ale jsem silně skeptický, že bychom se něčeho podobného dožili.

    4. I kdybyste skutečně získal zázračné baterie s účinností velmi blízkou 1,0, pořád budete limitován mizernou účinností přeměny mechanické energie na elektřinu a zase zpět. A i kdybyste vynalezl zázračný elektromotor s účinností blízkou 1,0 a zázračný alternátor s podobně vysokou účinností, budete limitován logistikou nabíjení aut a také elementární fyzikou, protože čím rychleji se bude auto nabíjet, tím větší proud do něho bude muset téct. A elementární výpočet vcelku jednoznačně říká, že pokud by do auta měla natéct energie odpovídající +- plné nádrži v čase odpovídajícím +- času, strávenému u benzínového stojanu, potřeboval byste naprosto šílené proudy a nabíječka, odpovídající průměrné benzínce s více stojany, by potřebovala dráty jako menší okresní město (a na jejich druhém konci odpovídající elektrárenskou kapacitu).
    Takže přechod na elektromobilitu by znamenal postavit větší počet "temelínů" (protože na postavení takového výkonu v jiných zdrojích prostě nemáme zdroje). Odhaduji tak 5 – 6 a větších než ten stávající. A dostavět i ten Temelín (stojí ho proti původnímu projektu jen půlka) a další bloky (+- odpovídající produkci Temelína) v Dukovanech.
    A navíc by to znamenalo šílené náklady na vybudování sítě nabíjecích stanic.

    5. Pokud bychom přešli na syntetický benzín (dala by se použít i biomasa), paradoxně bychom těch temelínů potřebovali méně (protože by se dal v té výrobě využít i jejich tepelný výkon, který se už nepřevádí na elektřinu, a navíc by část energie ve vzniklém palivu pocházela z fotosyntézy) a nemuseli bychom měnit logistiku zásobování aut palivem (daly by se použít stávající benzínové pumpy). Bonusem by byla i možnost využití stávajících aut.

    Prostě na vyvrácení podobných "fakt", jaká tu předkládáte, stačí prachsprostá středoškolská fyzika. Proto také ekologové a další aktivisté atakují naše školství, bojují proti "biflování" vzorečků apod., protože populace takto duševně vybavená na jejich pitomosti neskočí.

  19. Super, že se někdo další zajímá o tuto problematiku. Co se týče názorů: nebuďme rozežraní a sázejme stromy – naprosto souhlasím:) Co se týče té jaderné energetiky, musím nesouhlasit. Je třeba brát v potaz celý jaderný řetězec, od těžby uranové rudy přes hotový palivový článek až po likvidaci jaderných odpadů. Nahradit světovou spotřebu energie jadernými zdroji není dnes v lidských silách, neboť světová těžba uranu nepokrývá ani současnou spotřebu. Jen pro přehled: 1 tuna uranové rudy je potřeba k výrobě 1kg uranového koncentrátu pro výrobu jaderného paliva za použití množství chemických látek. Po chemickém louhování více než 99% zpracovaného materiálu tvoří odpad, který je odkládán na odkladiště, kde dochází k úniku kontaminantů do půdy, podzemní, případně povrchové vody. Např. rozsah kontaminace pitných vod po hydrochemické těžbě ve Stráži pod Ralskem dosahuje plochy 24km2. Pomocí 9000 vrtů se do podzemí vtlačilo přes 4 miliony tun kyseliny sírové a dalších kontaminantů. Podzemní jezero kontaminantů se svým objemem rovná jedné Slapské přehradě.
    (údaje jsou čerpány z knihy Jak žít dobře, zdravě a ekologicky šetrně).
    Každopádně velmi oceňuji, že se někdo další snaží řešit tuhle situaci, že je nás stále víc a víc:)

  20. [3]: Geniální! Ekologické! O tobě to víme, o nás tajíme. Abychom my baby nevypadaly jako líné nebo rozežrané. Šetřit se dá všude, ale na obrovský boom pitomostí, propagovaných reklamou, zatím nemáme. Můžeme ale začít u nás a dnes hlavně u dětí. Vychovat je rozumně a dávat co nejvíc informací – třeba takových, které čtu v komentářích v tomto článku. Vzdělání nás zachrání! 🙂

  21. [3]: Geniální! Ekologické! O tobě to víme, o nás tajíme. Abychom my baby nevypadaly jako líné nebo rozežrané. Šetřit se dá všude, ale na obrovský boom pitomostí, propagovaných reklamou, zatím nemáme. Můžeme ale začít u nás a dnes hlavně u dětí. Vychovat je rozumně a dávat co nejvíc informací – třeba takových, které čtu v komentářích v tomto článku. Vzdělání nás zachrání!

  22. Krásny komplexny článok na tému, ktorá je veľmi aktualna.A súhlasu m s tvojim člankom.Je to všetko na nás na každom jednom ako a čo buďme robiť ak nechcem prísť o našu matku zem.

  23. skvělej článek. tohle je téma, o kterým přemýšlím několik posledních měsíců neustále… a snížit vlastní spotřebu je tak nějak první krok, co jsem se rozhodla udělat. není to lehký, ale myslím, že kdyby k tomuhle rozhodnutí došel každej, ten rozdíl by byl markantní. tak snad jednou…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *