Etymologické okénko: drogy

Už to tu mezi řádky problesklo, že mým velkým koníčkem je etymologie. Spíše než koníčkem by se dalo říct radůstkou mých mozkových závitů, protože se etymologii, tedy vědě o původu slov, nevěnuji nijak hluboce a vytrvale, ale neuvěřitelně mě fascinuje už od dětství, kdy jsem listovala máminým etymologickým slovníkem a pátrala po tajích jazyka, jeho dávné historii.
A tak jsem se rozhodla, že jí věnuji pár článků. Dost možná i stvořím celou jazykovou rubriku:) Mám v záloze pár nápadů, po jakých slovech se chci pídit a první mě dneska při poslouchání reportáže v rádiu, napadly drogy. Kde se vzalo názvosloví narkomanů – a vlastně samotné slovo narkoman? Pojďme objevovat:)

Droga je poměrně rozšířený termín, ale kde se vzal? Málokdo dnes ví, že původně tento termín označoval lék, v přesném významu usušené nebo jinak konzervované rostliny, živočichy, jejich části nebo produkty jejich metabolismu, sloužící jako léčivo nebo k podobným účelům. Původ má ve španělštině, tam se zase dostala z arabštiny (durawa) a to až ze staroperského slova daru, léčivo. Takže droga je původně lék, ve smyslu psychotické látky se začalo toto slovo užívat mnohem později.
Pokud chceme nějak pojmenovat uživatele drog (a to nikoli pacienta, ale někoho, kdo drogy užívá v jejich negativní konotaci, tedy jak říká slovník – látky ovlivňující psychiku, zpravidla návykové, některé škodlivé a vesměs nelegální nebo státem omezované), vžil se termín narkoman.
Narkoman ale není úplně přesné pojmenování, protože takový člověk by patrně užíval jen narkotika, což jsou látky, které utlumují nervovou soustavu, řadí se mezi ně hlavně léky proti bolesti, na uklidnění a na spaní. Během času e ale slovo narkotikum vžilo pro úplně všechny návykové látky a tak tato terminologie musela ustoupit jazykovému vývoji.
Slovo narkotikum (a také příbuzná slova, třeba narkóza) pochází z řeckého narké, které označuje hluboký spánek, ale také strnulost a našla jsem i slovo ve tvaru narkaó, které má znamenat „jsem omámen“. Mimochodem, víte která květina je etymologicky úzce spjatá s narkomanií? Přeci narcis, který má základ ve stejném slově, patrně pro svoji omamnou vůni. Až později se přidala báje o chlapci, který se zamiloval sám do sebe – nevidíte jistou paralelu mezi sebeláskou a nezměrným sobectvím u narcise a u lidí, kteří nedbají ničeho, zahodí svoje rodiny i přátele a sobecky podlehnou droze? Kruh se uzavírá:)
Fetovat, feťák, fet – tohle vnímáme docela pejorativně, jako urážku pro všechny, co se vyžívají v konzumaci omamných a psychotropních látek. Původně toto slova ale vzešlo právě od nich samotných, z argotu, zločineckého slangu. Základem je německé slovo fett, mastný. I v češtině se hovorově užívá termín být namazanej ve smyslu být opilý a v mluvě kriminálních živlů se z důvodů utajení a odlišení od běžné společnosti začal užívat německý překlad. Dříve se tedy říkalo jsem fet a znamenalo to jsem opilý, postupem času se slovo rozšířilo na všechny návykové látky a změnilo se ve sloveso.
Tolik krátký vhled do původu některých slov, která běžně užíváme, aniž bychom věděli, odkud se vzali:) Jestli máte nějaké své zajímavé postřehy, podělte se. Chcete-li mě vyslat na pátrání po historii některých slov, zkuste to na mě vybalit v komentářích:) Pro mě je to radost a vy si zas budete mít o čem číst:)

30 komentáře “Etymologické okénko: drogy

  1. Velmi zajímavý článek, vůbec by mi nedošlo, že označení pro feťáka vlastně může být tak prostě metaforické – namazat se 😀 Třeba mě by zajímalo, nedávno jsem o tom diskutovala s kamarádkou, jestli MORDOR v Pánovi prstenů může mít něco společného s označením MORDOVAT-vraždit, jestli to vůbec půjde nějak vypátrat 🙂

  2. Zajímavý článek. Zajímalo by mě tedy, jak je to ze slovem fetiš. Má to nějakou spojitost s fetem? I na fetiši je přece určitým způsobem závislý…

  3. Etymologie je boží věda 🙂 Zajímalo by mě, kdo tady zas dal jednu hvězdičku, nejspíš někdo, kdo nezná význam (hihi) slova etymologie a myslel si, že najde mentorský článek typu "nefetujte, umřete!"? 😀

  4. [1]:

    [5]: Etymológiu slov z Pána Prsteňov nie je vôbec ťažké vyhľadať na internete. Tolkien bol jej obrovským milovníkom. Avšak v Pánovi Prsteňov vychádzal z jazykov, ktoré sám vymyslel, takže v tomto prípade by som nepátrala po etymológii v žiadnom z jazykov, ktoré sa používajú na tomto svete 🙂

    The term Mordor translates to "The Black Land" or "The Dark Land" in Sindarin. mor = "dark, black", dôr = "land" (The Silmarillion, Appendix – Elements in Quenya and Sindarin Names). Mordor is also coincidentally Quenya for "shadows" (plural), though the direct calque of Sindarin Mordor was Morinórë or Morinor, a name also used for the Dark Land.

  5. [8]: Áha, je to zvláštní, v té sindarštině je MOR myšleno jako TEMNÝ, v latině je MORS překládáno jako SMRT, slovíčko 3. deklinace ženského rodu – možná v tom nějaká souvislost bude 🙂

  6. [1]: nemá, ale někdo už mě s vysvětlením předběhl:) Tolkien si všechny jazyky Středozemě vymyslel, ale jakožto jazykovědec čerpal z různých světových jazyků, takže určitě i z latiny, ale převážně se inspiroval ve stejných zemích, jako s mýty – ve Skandinávii a ve staré angličtině

  7. Mně se líbí původ slova "Karban"
    Karban pochází z hebrejského slova korban, což značí „obětní dar“. Odtud je pak odvozeno středolatinské corbanum/corbona – kostelní či společná pokladna.
    V 16. stol. Je "korbona" i nádoba na losy u kramářů; ti zaváděli jakési loterie, aby odbyli více zboží; protože výhra byla jen dílem náhody, stalo se jméno karba označením hazardní hry vůbec.

  8. [13]:
    Tak to je docela zajímavé, u nás (Novojičínsko) jsem se se slovem smažka setkala hlavně ve významu posluchač diska, taneční hudby. Smažárny jsou potom taneční songy. 😀

  9. [17]: ty jsi od Vyškova, že? Já teda ani v Brně, ani v okolí, včetně Vyškova, neznám nikoho, kdo by takto tohle označení užíval. Zajímavé, jak se rozšiřují slova mimo svoje hranice:) To platí i pro ty tanečníky teda:)

  10. Slovom "smažka" bol možno pôvodne označený nejaký nafetovaný tancujúci cigáň, a postupne sa to označenie prenieslo na všetkých feťákov, cigáňov, poslucháčov tanečných songov…

  11. [18]: 😀 😀

    [19]: no vidíš to 😀 za to já především z různých diskuzních serverů (tedy nejen blog.cz) vidím lidi mluvit tak že když řeknou "smažka" myslí tím cigánku či cigána

    ale jinak na tom vůbec nezáleží (to je jeden z důvodů proč dávám přednost takzvané "obrazové komunikaci" před slovní komunikací – obrazová je daleko rychlejší a především přesnější)

  12. [12]: Tolkien vycházel i z keltských jazyků a např. elfové mluví jakýmsi kombinovaným keltským (bylo jich na území GB víc) jazykem. Keltské jazyky jsou zase vzdálenými příbuznými latiny (nejsou románské, ale mají k ní blíž než třeba germánské nebo slovanské jazyky), takže podobnost s latinou tu být může.
    [21]: V Brně se zase říká morgoši, a nejen v hantecu. S Mordorem to asi nebude mít nic společného.

  13. Tolkienův elfský jazyk byl inspirovaný především finštinou.
    Jinak je známo, že se zabýval starými germánskými jazyky, a k tomu jsem např. našla toto:
    Saruman's name derives from the Anglo-Saxon, or Old English, root "searu-" for "treachery" or "cunning."
    "Sauron" is linked to the Old Norse or Icelandic stem meaning "filth" or "dung" or "uncleanness."
    "Mordor" derives from the Old English word "morthor," which means "murder." "Middle-earth" is related to the name "middan-geard," which was the name for the Earth itself in Old English poetry and was considered to be the battleground between the forces of
    good and evil.

  14. Mám blog s feťáckými příběhy, takže můžu přispět.
    Pojmenování "smažka" je od slova smažit.  Jsem skoro jistá,  že původně označovalo heraka, co si píchá do žili. Musí totiž nejdřív rozpustit drogu na lžící s kyselinou nad plamenem. Prostě to smaží.to pikar pak není smažka.  Perník se rozpouští snadno ve vodě. 😀

    U mě se taky dozvíte, jak se taky dá říkat injekční strikacce. Ale jen u nás.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *