5 seriálových zklamání roku 2017, která za to rozhodně nestojí

V posledním článku 5 seriálových tipů roku 2017, které stojí za to jsem shrnula seriály, které mě minulý rok naprosto dostaly. Jenomže ne vždycky je posvícení a tak jsem hromadu hodin svého života obětovala také na to, abych se koukala na naprosté hovadiny. Chcete-li se vyhnout zklamání, nebojte se, prožila jsem ho za vás – a vy si tak můžete přečíst, kterým seriálům je radno se radši vyhnout.

13 Reasons Why (2017)
Teenagery vyzdvihovaný a opěvovaný seriál se na první pohled tváří jako hustokrutopřísné drama, navíc vyprávěné originálním způsobem – a totiž mrtvou dívkou, jejíž sebevraždou celý příběh začíná. O tomhle mega zklamání jsem už napsala článek. Ale ve zkratce jde prostě o to, že se jedné krásné holce stane pár naprostých marginálií, z nichž si postaví hrůznost svého života a díky tomuto bordelu v hlavě se nakonec nedá dohromady s klukem, který ji miluje a který ani jí očividně není lhostejný. To má za následek to, že pak školní grázl znásilní kámošku téhle holky a nakonec i ji samotnou. A hlavní hrdinka místo toho, aby s tím šla na policii nebo se svěřila třeba tomu týpkovi, co na ni háže zamilované pohledy a udělal by pro ni všecko na světě, o tom natočí třináct ufňukaných audiokazet, na nichž obviní ze svého posraného života všechny, kromě sebe a pak si podřízne žíly. A divák pak těch 13 nudných a natažených dílů neustále čeká na ten epický důvod, kvůli němuž si krásná mladá holka, která má hromadu kamarádů, vezme život – a nedočká se ho. Namísto toho jde o ne zrovna povedenou feministickou agitku, plnou naprosto podivně a nerealisticky se chovajících puberťáků a táhlých popových balad. Ztráta času.
Hrají: Dylan Minnette, Katherine Langford, Christian Navarro, Alisha Boe, Brandon Flynn, Justine Prentice
Od: Netflix
Taboo (2017)
Další „must see“ seriál, o němž pěl na internetech ódy kde kdo. Možná jsem hloubku tohoto příběhu plně nepochopila, ale i zde jsem marně osm nebo kolik epizod čekala na pointu. Hlavním protagonistou je podmračeně se tvářící potetovaný chlápek, který neustále dělá hrozně husté věci, nikdy se mu nic nestane, i když je kolikrát v hrozné bryndě, a k tomu všemu má halušky a sex se svojí sestrou. Celou dobu se handrkuje s Východoindickou společností a americkou vládou o jakýsi bohem zapomenutý kus země někde mezi Indiány a ničím, přičemž kvůli tomu způsobí smrt asi dvaceti nevinným lidem, kteří ho i přes to bůh ví proč následují na smrt jako krysy krysařovu flétnu. Asi nejbizarnější na celé té podívané je fakt, že nejdřív svoji sestru, která už s ním spát nechce, pronásleduje jako nadržený stalker, pak ji nepřímo donutí k vraždě svého manžela a nakonec jí řekne, že už ji nechce, z čehož jí logicky hrábne a skočí do Temže. Takže na konci seriálu se vrší docela slušná kupička mrtvol a podmračený chlápek odjíždí na lodi do západu slunce. Vám zůstanou jen oči pro pláč a šest tisíc nezodpovězených otázek, z nichž nejdůležitější zní – co za drogy probohy brali scénáristi téhle šílenosti?
Hrají: Tom Hardy, David Hayman, Jonathan Pryce, Oona Chaplin, Richard Dixon
Od: BBC One
Pátá řada House of Cards (2017)
Od prvního dílu jsem si bezskrupulózního Franka Underwooda a jeho neméně tvrďáckou manželku Claire zamilovala. Jejich spanilá jízda americkou politikou, která obsahovala v jedné epizodě větší porci intrik, než všechny díly Game of Thrones dohromady, mě opravdu bavila. Jenomže již v předposlední řadě začala dokonalá fasáda intrik a potutelného vraždění dostávat trhliny, aby se v (zatím) poslední řadě sesypala – nu jako domeček z karet. Frankovy machinace se mu náhle vymkly z rukou a vlastně z velké části vůbec nedávaly smysl. Jeho uhrančivý pohled a sebevědomé práskání dveřmi už najednou nedokázaly vyřešit vůbec nic a většinu série jsem se ptala, jestli chudák netrpí stařeckou demencí. Nakonec se všechno zašmodrchalo a i ti nejvěrnější se k Frankovi otočili zády, k čemuž je koneckonců sám donutil, když se začal chovat jako totální magor. Za mě tedy veliký smutek a zklamání, protože naděje, že se to snad v příští řadě nějak vysvětlí a vylepší, vzaly za své, když Kevina Spaceyho obvinili ze sexuální aféry v rámci #meetoo honu na čarodějnice. Šesté řady Domku z karet se tak už nejspíš nedočkáme a ten zůstane už navždy pobořený a nedokončený. Škoda, přeškoda.
Hrají: Kevin Spacey, Robin Wright, Andrew Polk, James Martinez, Michael Kelly, Neve Campbell
Od: Netflix
Pátá řada Orange is the New Black (2017)
A máme tady další pátou řadu a další otevřené balení zmrzliny, do níž padají hořké slzy seriálového diváka, který se ptá: „Proč?“
Ne, to bych k tomu až dosud bravurnímu seriálu z prostředí ženské věznice byla nespravedlivá. Poslední řada totiž rozhodně nebyla zbabraná tak, jako House of Cards. Ale i tak mě po dokoukání přepadl pocit, že jsem byla o něco okradena.
Vězenkyně se vzbouří a postaví se strážím, to je shrnutí celé série. Následně se celých 13 epizod řeší děj, který trvá pouhé asi 4 dny. Většina děje tedy není úplně špatná, ale dal by se narvat do podstatně kratšího času bez všech těch hluchých míst a až příliš za vlasy přitažených momentů ve stylu: „Všechny vězenkyně se staly intelektuálkami a zkamarádily se hned, jak dostaly svobodu.“ Navíc mi přijde dost bizarní, že jedna z vězenkyň dokázala na půdě káznice vybudovat obrovský bunkr vybavený snad vším, včetně chlastu, drog a smrtícím jedem otrávené flusačky domorodého kmene a nikdo si toho celé roky nevšiml. Krucipísek, tohle bylo už fakt přes čáru. Nezbývá než doufat, že to další série napraví, protože kdyby mi zabili i tenhle seriál, už bych asi začala být mírně rozladěná.
Hrají: Taylor Schilling, Uzo Aduba, Danielle Brooks, Blair Brown, Laverne Cox, Jackie Cruz, Lea DeLaria, Beth Fowler, Kimiko Glenn
Od: Netflix
Sedmá série Game of Thrones (2017)
A největší zklamání nakonec. Že se nepovede nějaký random seriál, to se stává. Život jde dál. Vypnout, smazat a je to. Že se nepovede patá řada něčeho, co máte docela dost rádi, to už zabolí, ale taky se na to neumírá. Když se ale totálně zprasí dílo, které zbožňujete jak v knižní, tak v seriálové podobě a které vám přirostlo k srdci tak, že máte pocit, že hlavní hrdinové jsou vaši kámoši, to je prostě vyloženě k pos**ní.
Napnutí jak struny jsme všichni čekali, kam se tahle epická sága posune – a což o to, ona se posunula. A děly se opravdu tak epické a husté věci, jak jsme si přáli. Jenomže se děly asi tak 30% z celé série a zbytek času postavy nudně a trapně protlachaly. To takhle koukáte na jednu z posledních epizod a od poloviny už křičíte na obrazovku jako při hokeji: „Tak už sakra udělejte něco zajímavýho a přestaňte pořád dokola žvanit!“ Navíc je většina těchto konverzací totálně toporná a mimo mísu. Na pořádnou akci už nezbývá čas a tak není divu, že se teď scénáristům všichni vysmívají kvůli neuvěřitelně rychlým přesunům mezi lokacemi vzdálenými od sebe stovky i tisíce mil. Jedna postava je si schopná v tomtéž díle střihnout scénu i ve třech lokacích, mezi nimiž se dříve cestovalo celou sérii. A to jen proto, aby tam pronesla pár stupidních vět a zase odcválala na druhý konec kontinentu. Do konce celého příběhu navíc zbývá jen posledních pár epizod. Všichni fanoušci tak trnou hrůzou, že G.R.R Martina trefí šlak dřív, než dopíše knihy, takže nám tu navěky zbude jen tenhle zbabraný seriál a my se nikdy nedozvíme, jak dopadly všechny ty dějové linky, které v něm byly vynechány či úplně překrouceny.
Hrají: Alfie Allen, Jacob Anderson, Emilia Clarke, Peter Dinklage, Liam Cunningham, Kit Harrington, Gwendoline Christie
Od: HBO

42 komentáře “5 seriálových zklamání roku 2017, která za to rozhodně nestojí

  1. Důvod sebevraždy postavy z 13RW byla deprese. A jelikož jí trpím, naprosto mě znechucuje tvůj implicitní názor, že někdo nemá na depresi právo, protože nezažil nic dostatečně hrozného.
    Je to velice vážná nemoc, což ví každý rozumný člověk.

  2. Lidí s depresí jsem poznal víc. Někteří byli při tom agresivní vůči sobě a vůči druhým, bez racionálního důvodu. Někteří zapíjeli prášky alkoholem a to pak byl cirkus. Nebo obviňovali z deprese kde koho, když ji měli sami.

    A také jsem se účastnil odborných debat, kde se dohadovali odborníci, co to vlastně deprese je a kdy je to jen smutek, nebo post traumatický stres, nebo snaha překonat nepříznivé okolí, či situace, které se často lidem nestávají.

    S lidmi v tzv. depresi mám špatné zkušenosti. Domnívám se, že někteří v depresi ani nebyli, že to byla spíš potlačená zlost.
    Není to tak jednoduchá otázka ani pro odborníky. Se známými odborníky, kteří nebyli jen zahleděni do teorie, jsme se shodli na tom, že prvořadě je potřebné problém zpracovávat a kde je řešení těžké ty cesty hledat. Nedusit problém a nenechat se dusit. Věnovat problému jen vyčleněný čas, ale neházet za hlavu.

    Některé problémy jsou zdánlivě neřešitelné, někdy stačí jiný úhel pohledu, jindy sestavení jiného týmu "hráčů", jak ovlivnit situace k lepšímu.

    Když si člověk projde opravdu hustým kanálem, tak ten nový pohled na svět přidá i nové schopnosti. Je to někdy jako přežít vlastní smrt.

    Samozřejmě lidé, kteří dojdou k hranici uvažování o životě a smrti, to je ještě docela normální hrana transformace zpracování utrpení. Horší jsou případy, kde již jsou úplně bez pocitu východiska a s odhodláním skočit s mostu. Citlivá debata a empatie zachraňuje lidské zoufalství. Láska je mocná zbraň.

  3. Hehe, GoT je mizerný od pátý řady, ale tohle už byla zoufalost. Velice málo konverzací se dá označit za konverzace a nejvíc ze všeho byl tenhle díl "my se před psaním koukli na první řadu, vidíte, vidíte, VIDÍTE???? A taky jsme si četly teorie, který by se vám líbily, VIDÍTEEEE? 😀 To už je jen takový… ze setrvačnosti a z toho důvodu, že jiné seriály mám ráda, až jsou tky hodně nelogický, to doukoukám.

  4. To, co popisuješ, mi už trochu připadá jako chování člověka s hraniční poruchou osobnosti… Já teda depresí trpím 7 let, byla jsem párkrát i v psychiatrické léčebně (dobrovolně) a tohle se vztahuje na docela minimum lidí… I když odborníci to samozřejmě vidí jinak než my pacienti.

    Diskuse typu kdy je to jen smutek mi ale vážně připadají jako nesmysl, deprese nemá se smutkem nic společného. Deprese je spíš totální vyhoření, prázdnota, beznaděj… Opakem deprese není radost ale vitalita.

    Hodně skloňuješ slovo problém, ale co tím myslíš? Já kromě deprese žádný problém nemám. Člověk v depresi nemusí automaticky řešit nějaké problémy a už vůbec nemusí příčinou deprese být problém…

    A taky nemyslím, že by mi pomohla láska a empatie. Důvod žít mi to nedá. Když se člověk chce zabít, nebývá to kvůli problému ale proto, že to pro něj nemá smysl a každodenní námaha a utrpení, stavy, kdy je pro něj neskutečný boj jednoduchý úkon jako vstát z postele a obléknout se, mu za to nestojí.

    (Na druhou stranu je pravda, že empatie druhých mi chybí, ale vůbec se nedivím. Přenáším na ně svou beznaděj.  Jsem pořád doma, protože nezvládám chodit do školy ani do práce, jediné, na co mám energii jsou nutné pochůzky jako návštěva lékařů, kontakt a mluvení s lidmi mě neuvěřitelně vyčerpává, nejsem schopna cítit radost a nic mi nepomáhá, přestože bych pro uzdravení udělala naprosto cokoli. Musím být hrozný energetický upír.)

  5. [1]: jak jsem už psala v komentářích k tomu předešlému článku – pokud byla důvodem Hanniny sebevraždy deprese, pak by to dávalo smysl – jenže to by celý seriál musel vypadat úplně jinak. Pokud tvůrci plánovali znázornit utrpení člověka s duševním onemocněním, nemohli to udělat hůře.

  6. [1]: a jinak se rozhodně ohrazuji proti tomu, že bych tvrdila, že někdo nemá na depresi právo. Sama to vím nejlépe, s depresemi jsem se léčila hodně let. Nic jako právo totiž není – to je jako chtít někomu dávat právo na chřipku nebo zápal plic. Deprese je prostě nemoc a nevybereš si, jestli padne zrovna na tebe. Což všechno samozřejmě sama víš. Držím palce, ať se ti podaří se z těchto stavů vyhrabat. Za sebe můžu doporučit hlubokou práci na sobě a terapie u kvalitních a citlivých odborníků, to bylo to, co mi nakonec pomohlo více, než koňské dávky psychofarmak nebo nedejbohové strašné prostředí psychiatrické léčebny. Každopádně jak píšu v komentáři nad tímto – pokud by hlavní hrdinka měla deprese (což je v pořádku a nijak to neodsuzuji), tvůrcům se to vůbec nepodařilo znázornit.

  7. [12]: Proč strašné prostředí léčebny? 🙂 Mně se tam moc líbilo, bylo tam hodně terapií, i alternativních jako arteterapie, dílny, muzikoterapie, taneční terapie chodili jsme na přednášky, do divadla a na koncerty… Myslím, že zatím mi to ze všeho pomohlo nejvíc, hlavně jsem tam našla skvělé přátele.
    (psala jsem o tom tady http://mihalcikova.com/muj-pobyt-v-blazinci/ ale to tě asi nezajímá)

    Ty máš nějakou vlastní zkušenost?

  8. [8]:
    No já tě nediagnostikuji, ale že někoho označíš bez přemýšlení, že má mít hraniční poruchu, tak to mi připadá od tebe krajně zlomyslné. Předpokládám, že hraniční poruchu má podle tebe každý, kdo neříká jen to, co chceš slyšet. Vůbec neraguješ k mému komentáři, ale jen si omíláš svoje a zakončuješ o sobě, že musíš být energetický upír. Nějak mi tvoje myšlenky nedávají smysl.

    Myslel jsem to dobře a nijak nesnižuji důležitost tvé deprese, anebo tvé všeobecné naštvanosti na svět a de facto tvoji depresi vůbec nezmiňuji, takže reaguješ k něčemu, co nikdo nevyslovil a nenapsal, to mě docela mrzí. V tom jednáš zcestně, promluv si s někým, kdo tě má rád a zkus nějakou terapii, kde budeš rozmlouvat s terapeutem, který bude mít zájem tvé myšlenky probírat delší dobu. Pokud máš skutečnou depresi, tak to nebude na chvilku. A hlavně pak toho terapeuta prosímtě nediagnostikuj, pak může někdo mít dojem, že depresi nemáš, ale že potřebuješ jen lidi očernit a děláš to zcela účelově.

  9. [14]: Já ale nikoho nediagnostikuju, já mluvím o tom zapíjení léků, vzteku apod., že to jsou symptomy HPO… Vůbec nechápu, co je na tom zlomyslného, spousta lidí s depresí má HPO… Nevím, proč takhle útočíš.

    A nemyslím, že je pravda, že na tebe nereaguju, naopak rozepisuju to nezodpovědné chování, ty problémy,m diskuse zda jen o smutek…

  10. [15]:
    Opravdu na mě nereaguješ, nic , co mi připisuješ jsem nikdy netvrdil. A ještě popíráš, co sis vymýšlela za diagnostiku.
    A zase píšeš, co nebylo vysloveno ani napsáno. Kdo ti říkal, že máš jen smutek. Jen říkám, že někdy je deprese nesprávně hodnocena a to je názor psychiatrů a psychologů. Jediný , kdo zde zcestně útočí jsi ty. Já se opravdu ke tvé osobě nehodlám vyjadřovat, zejména tvé stránky, které zde odkazuješ ji popisují dostatečně.

    Hele co kdybychom se raději zasmáli, umíš si ze sebe udělat legraci? Já klidně… Chi, chi , che, che.
    https://www.youtube.com/watch?v=9-hBfiX9-Ms

  11. [16]: Já už fakt nevím, jestli vůbec čteš, co píšu… Reaguju na tebe, nic ti do úst necpu, ale naopak ty mně jo – netvrdím, že píšeš, že já mám jen smutek… Fakt nechápu tohle.

  12. [13]: tak se možná za ty roky něco změnilo. Moje zkušenost je o dost jiná. Byla jsem před 15 lety v dětské psychiatrické nemocnici a terapie nebyly veškeré žádné, vlastně jsme tam jen byli zavření za mřížemi, nadopovaní léky a čekali, až nás pustí ven. Byl to asi nejhorší zážitek v mém životě. Mám o tom už pár let rozepsanou knížku, snad ji konečně dokončím. Každopádně jsem ráda, že tobě to pomohlo, koneckonců, každý je jiný, i léčebny se od sebe určitě liší. A článek si ráda přečtu;)

  13. [1]: No jo, ale 13RW mělo být o naprosto zdravé holce, která si vzala život- tolikrát to tam bylo zmíněno, proto je po téhle stránce seriál tak zkažen.
    Kdyby to mělo být o holce jejíž druhý domov je psychiatrická léčebna, tak klidně.

    Jsem ráda za tento článek, už vím čemu se vyhnout a do čeho se nepouštět 🙂

  14. Tak jsem asi z toho mála, kterému se 7. řada GoT líbila. K těm teleportacím – jestli si někdo přeje dívat se celou sérii, jak nějaká postava cestuje, tak je to trochu divné. Dřív to šlo udělat zajímavě, teď už je to spíš o tom, že armády chodí sem a tam a jejich pochod a je asi nejlepší prostě utnout. Konverzace o Brienne mezi Ohařem a Tormundem pro mě byla jednou z nejzábavnějších v seriálu, ale bylo jich tam zajímavých víc. Jediná věc, která mi přišla vyloženě dětinská a nevkusná, byl plán ukázat Cersei kostíka. Scény s draky byly úžasné a závěrečná scéna byla epická. Jediná věc, která se vyloženě zhoršila od té doby, co seriál utekl Martinovi, je Tyrion. Dřív mě bavil mnohem víc. Ten seriál je jiný než dřív, ale neřekl bych přímo horší. U 13R W jsem měl pocit, že pořád na něco čekám a ono to nepřichází,  ale pořád to nebylo tak špatný.

  15. Taky mám dojem, že v dřívějších řadách GoT mělo cestování svůj smysl, protože u spousty postav byla cesta součástí jejich formování atd. Seriál spěje k závěru a důležitost je upřená na jiné věci. Je ale fakt, že když D. letěla pro Johna, byl to fofr… Dialogy mi nevadí, naopak, nemusí to být pořád jen akce a seriál na nich dost stojí (a vždycky stál). Co se mi naopak vůbec nelíbilo, byl ten závěrečný románek (působil jako nějaká nablblá fanfikce) a SPOILER zakončení linky Littlefngera, k jehož prokouknutí potřebovala Sansa až bratrovy ultimátní schopnosti, místo aby už dávno zapojila mozek.

  16. 13 reasons jsem zkoukla cca před 2 týdny a musím říct, že mě Tvůj popis pobavil. Nechci nic vytýkat, jen doplnit za sebe, že mě seriál od začátku bavil a napínal, neustále jsem si v hlavě vymýšlela spoustu teorií co by jak mohlo být a co nám bude na konci seriálu určitě odhaleno. Ve finále se však nestalo nic než to, co všichni čekali. Nic zajímavého ani překvapivého, Hannah si prostě rozřízla zápěstí (ale musím uznat, že u té scény jsem ledově klidná nebyla) a bylo to. Hudba se mi však líbila hodně, i celková atmosféra seriálu mě vtáhla, jen mám zkrátka pocit, že z tak dobrého nápadu mohli vytřískat víc.

  17. Nedávno na titulce tvůj prezident a teď seriálové zklamání! 😀 To máš dobrý, zavidihoditelný. 🙂 I fakt, že to bylo umístěno před samotným článekem Blog.cz. 🙂 Já porovnám Blog.cz a Blog.hr, zkusím vyprankovat Kazmu a nic. 😀 😀 I kdybych… Né, Magicmaxi, třetí světovou vyvolávat nebudem. 😀
    Ne, ne, ne. Přeju ti to. 🙂 🙂

  18. Prvú sériu 13 reasons why som si pozrela s celkom veľkým očakávaním a nakoniec ma ani veľmi nesklamala, popravde seriál sa mi páčil, aj keď mal zvlášnu tému.

    Potom GOT, patril medzi mojich obľúbencov ale zatiaľ som sa ku 7 sérii nedostala. Snáď do budúcna.

    Najhoršie na sledovaní seriálov je práve to, že ich má človek, aspoň teda u mňa je to tak.. mám ich rozpozeraných mnoho a potom nemám na ne čas 😀

  19. 13 Reasons Why mi přišlo jako povedený seriál, ale ano, Hannah nebyla vůbec skvělou postavou a nepřišlo mi to moc reálné, ale co já vím. GoT mi přišlo celkem dobré, ale máš pravdu, že to všechno bylo strašně zrychlené. A ten konec? Ten jsem očekávala a příšerně mě to dosralo. 😀

  20. co se týče 13 reasons, vadilo mi spíš, že nebyl dán větší důraz na psychickou nemoc, kterou Hannah měla… nikdo vlastně nevysvětlil, že i kdyby se té holce nestalo nic z toho, mohlo to skončit stejně. místo nějakýho lepšího vysvětlení z ní udělali hysterku, která dělá z komára velblouda. pravdou ale bohužel je, že většina lidí s depresí si prostě neumí o pomoc říct a jejich vnímání světa je značně pokřivený.

  21. Ze všech jsem viděla jen GoT, série se mi líbila, ale mohla být lepší. Co se týče nudných dialogů, to máš naprostou pravdu… Ale třeba k 13 Reasons Why, zrovna nedávno jsem četla recenzi, kde tenhle seriál jedna holčina hrozně chválila, tak nevím. Je to hodně individuální záležitost. 🙂

  22. S 13RW naprosto souhlasím! Nevím, co mě naštvalo víc, jestli to jak moc pitomý to je, nebo to, jak vsichni ten seriál milují. Jako námět byl zajímavý, o tom žádná, ale stejně mě štve, že třeba za celých 13 dílu nepadlo ani slovo o nějaké psychické podpoře nebo léčbě… prostě nějaká prevence, která by dětem, co to sledují ukázala, ze sebevražda jako pomsta je fakt pitomá, není to řešení, vždycky jde neco udělat, stačilo by si o tu pomoct říct… a myslím ze to, jak vsichni slepě obdivuju Hannu je docela k pláči…

  23. 13Reasons Why se mi naopak líbilo. S krajním řešením sice nesouhlasím, ale občas se opravdu stane, ta holka samotná taky nebyla žádnej vejlupek ctnosti, ale okolnosti se opravdu seřadily hodně proti ní. Jen si nemyslím, že to byla zrovna deprese jako nemoc, spíš pocit, že je všechno k hovnu, s prominutím za ten výraz, a že už to lepší nebude. Což je blbost, protože vždycky je trochu líp a trochu hůř a to celé střídavě.
    Docela souhlasím s hodnocením Game of thrones, sedmá řada, dobrá polovina opravdu protlachaná a kdyby ji trochu víc nahustili, mohli ji střihnout už jako závěrečnou. Ale to ne, to potřebuje ještě vydělat další prachy.
    Zbylé seriály jsem neviděla, takže nemůžu posoudit..

  24. Seriál 13 Reasons Why jsem viděla a mě tedy velmi bavil. Ano, hlavní hrdinka se chovala hloupě a některé důvody byly opravdu k smíchu.. na druhou stranu každý jedinec vnímá jinak a pro ni i takové drobnosti mohly být dosti nepříjemné.. Navíc mohla trpět opravdovou depresí, což také udělá své. Sice měla v mnoha věcech svou vinu, ale nelze upřít, že měla zároveň i velkou smůlu.

    GoT je jedním z mých nejoblíbenějších seriálů, ale musím souhlasit, že v 7. řadě se hodně tlachalo a všechnu akci si nejspíš schovali do řady 8. (nebo aspoň doufám).

    Ostatní seriály jsem neviděla a na seznamu mám akorát Taboo, které i navzdory tvému zklamání risknu. 🙂

  25. Taboo je jeden z nejlepších seriálů za poslední dobu, nejenže dokonale zvládá atmosféru, ale to herecký obsazení i dialogy byly zkrátka úžasný. Hlavní postava se chová tak divně, protože se ho jak se zdá pokusila zabít vlastní matka už když byl malej, doháněj ho výčitky svědomí – nechal umřít několik desítek nevinných lidí (otroků :D) a celkově má podle mě dost morální problémy s tím, že právě miluje svou vlastní sestru :DD  Chápu že má každý svůj vkus a tohle je tvůj názor, ale musela jsem se za to postavit 😀 Je to s Peaky Blinders můj oblíbenej seriál

  26. [8]:
    Smutek a deprese jsou dva odlišné stavy, které bývají v praxi zaměňovány. Nebyla řeč o tom, zda ty máš depresi nebo smutek.
    Pak uniká smysl, proč oponuješ, proti tomu, že dle tvých slov " Diskuse typu kdy je to jen smutek mi ale vážně připadají jako nesmysl, deprese nemá se smutkem nic společného."
    Když jsem právě přece uváděl, že je nesprávné tyto pojmy zaměňovat.
    Jako by někdo napsal mám rád mrkev.
    A ty na to napsala oponenci, že mrkev je ale přece dobrá. Nedává smysl.

    Na svých stránkách v čl. 20.1.2018 píšeš, že máš obojí. A stěžuješ si, že máš obavu, že lékaři považují tvoji depresi jen za smutek.  
    Zmínil jsem rady odborníků, jak pracovat s problémem. Neuváděl jsem, zda ty máš problém nebo ne.
    Pokud jsi zmínila něčí hraniční poruchu, nevyjádřila jsi se dost přesně a tak jsem ti poradil nediagnostikovat. Protože zde nikdo takový není a já nikoho takového ani nezmiňoval.  Čím méně jasně se vyjádříš, tím hůře se v tobě někdo vyzná. Zvlášť pokud reaguješ na něco, co nebylo řečeno, pak vše zamotáš.
    Na svých stránkách uvádíš i , že máš až endogenní pocity při depresi. Stěžuješ si, že tě lékaři neberou dost vážně.

    Mě nenapadá nic lepšího, jak ti pomoct, než pátrat po fyzických onemocněních.
    Stanovit si životní cíle, koníčky záliby. Pokud je nemáš, podumej, vymysli. Pak nebudeš tak zajídat nedostatek lásky a láska přijde sama.
    Dej lásku sama sobě a těm, kdo si ji zaslouží, jak ucítíš, že se láska vrací, bude tě to léčit.
    Na každého na světě je nějaký ten sympatický protějšek. Jen si víc věř.

  27. [15]:
    Jen jsem se snažil vysvětlit a bránit.
    Vyjádři se příště jasněji.
    Jinak, ačkoliv film neznám. Stejně si myslím, že sis ten film vzala příliš na sebe. A taky se potřebuješ v životě odrazit a ne se potopit.
    Pokud filmovou postavu měl někdo doopravdy rád a ona si to neověřila, pak je to hodně smutný film. Mluvím obecně. Protože na světě je opravdu hodně případů, kdy stačí malý krůček a ta holka by byla šťastná, kdyby se jí podařilo v sobě překonat tu pomyslnou bariéru a oslovila, toho, kdo ji má rád a vychutnala si porozumění plnými doušky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.