Na břehu řeky Svitavy

Skoro každý den na jaře a v létě jezdím do práce na kole podél řeky Svitavy. Není tak slavná a ani tak pěkná, jako Svratka, kterou ve své básni zvěčnil Vítězslav Nezval, vlastně je to takový špinavý potok, obklopený šáším a bodláčím, podél něhož se tyčí staré nepoužívané továrny – minimálně tedy v místech, kudy …
Pokračovat ve čtení Na břehu řeky Svitavy

Sejdeme se pod lipami

Jsem v jedné fejsbůkové skupince (do níž teda v zásadě vůbec nepřispívám:)), v níž pisálci sdílí svoji tvorbu a navzájem si ji hodnotí. Jednou za čas se vždy nadhodí téma a lidé píší povídky, básně a tak dál. Tento týden bylo téma Sejdeme se pod lipami. A já poprvé něco stvořila a přispěla. Inspirovala mě …
Pokračovat ve čtení Sejdeme se pod lipami

Jarní aneb Guerilla Poetring ke dni poezie

Včera, tedy 21.března, byl mezinárodní den poezie a k té příležitosti probíhalo po republice vícero akcí. Jednou z nich byl i tzv. Guerilla Poetring, tedy umisťování básní do vejného prostoru. Pravidla byla veskrze jednoduchá – slož báseň, napiš ji na papír a ten umísti někam do ulic. Myšlenka se mi moc líbila a už dlouho …
Pokračovat ve čtení Jarní aneb Guerilla Poetring ke dni poezie

Sebeklam

Když píšu nějakou báseň, obvykle je to v náhlém záchvatu inspirace, kdy se vrhnu po nejbližším papíru a pisátku jako pes po hozeném míčku, i kdyby to měly být jízdenka na bus a tužka na oči. Někdy, když není zbytí, si vypomůžu mobilem a jeho klávesnicí. Takový zuřivý polibek múzy obvykle trvá jen chviličku, pár …
Pokračovat ve čtení Sebeklam

Paní Zima

Poslední dny byly na mém blogu vcelku horké a chudinka klávesnice si ještě teďka maže mastičku na popáleniny na svá zubožená tlačítka. Ne, že bych nebyla ráda, že se strhly zajímavé názorové pře a to nejspíš natolik zajímavé, až se dva články tento měsíc objevily na titulce, ale čeho je moc, toho je příliš. Protože …
Pokračovat ve čtení Paní Zima

Telperion a Laurelin

Poslední dobou téměř nepíšu básně, jako by ve mě ta dříve docela aktivní veršotepecká část usnula hodně hlubokým spánkem a odmítala se probudit. Jen tu a tam něco zamumlá ze sna a málokdy je to aspoň trochu použitelné nebo vůbec zachytitelné na papír, protože jsou to jen nahodilé střípky z lyrického světa veršů, které zmití …
Pokračovat ve čtení Telperion a Laurelin

Obrazy na vodní hladině

Dlouho jsem nespletla žádná slova do veršů, asi proto, že mi myšlenky ustavičně létají kamkoli jinam, jen ne k poezii. Hodně věcí se mi uvnitř zatvrdilo, hodně pocitů jsem pohřbila do nejhlubšího šuplíku na dně své duše a poslední dny pomalu pracuji na tom, aby se ten emoční proud zase dostal na povrch. Jedním z …
Pokračovat ve čtení Obrazy na vodní hladině

Rozhovor s měsícem

Nepsala jsem nedávno, že už skoro nepíšu básně? A helemese! To si tak sedíte na balkóně na prastarém houpacím křesle, před vámi hoří svíčka v dýňové „jack-o‘-lantern“, kterou jste sami vyřezali, na obloze hvězdy, měsíc a v dálce širá krajina, pole, louky a staré jabloně, zahalené do chladného říjnového soumraku… Jak z takové ponuré podzimní …
Pokračovat ve čtení Rozhovor s měsícem

Krok kupředu

Celý život všem říkám, že neumím psát básně, když jsem spokojená a šťastná. Proto jsou taky obě moje básnické sbírky depresivní až běda:) A pak si vemte, že když tohle vím, že mi pořád nedošla jedna zásadní věc – já totiž skoro půl roku žádnou báseň nenapsala. Skutečně mi to docvaklo až ve chvíli, kdy …
Pokračovat ve čtení Krok kupředu